Reklama

27. 2. 2020  |  Publicistika  |  Autor: Hana Tomášková

Zamyšlení: Zatím se neděje nic, skládkování je levné a jednoduché

Tempo, kterým v současné době zaplňujeme skládky, se nedá dlouhodobě udržet. Není žádným tajemstvím, že na skládkách končí až polovina komunálních odpadů.

Jinými slovy, zahrabáváme pod zem zdroje, které by se daly využít. Plýtváme bioodpady, které sice také patří do země, ale rozhodně ne v této formě. Víte, že kvůli unikajícímu metanu způsobují biologicky rozložitelné odpady časté samovznícení skládek? Vyhazujeme cenné kovy, sklo a další suroviny, které pak chybí ve výrobě. Třeba ocel lze stoprocentně recyklovat, a to opakovaně. Výroba oceli je přitom energeticky mnohem náročnější než její recyklace.

Zaděláváme si na problémy se znečištěnými spodními vodami a znepříjemňujeme život těm, kteří v blízkosti skládek musí bydlet.

Kapacita skládek je naštěstí konečná. Mnohým z nich navíc v příštích letech končí stanovená doba provozu. Uvědomujeme si však, že ani zákaz skládkování neznamená, že už se vůbec nebude skládkovat? Existují odpady, které budeme muset na skládky ukládat i dále, protože pro ně prostě není využití. Mluvím tu o materiálově nevyužitelném odpadu, který nemá energetickou hodnotu apod.

Je jasné, že dokud vedení obce nic netlačí, je pro něj nejjednodušší odpad nechat odvézt na skládku. Vše vyřídí svozová firma, nemusí se o nic starat a zároveň je to levné řešení. Tento přístup ale brzy nebude aplikovatelný.

Budoucnost vyžaduje jiná opatření. Pokud tedy nechceme planetu zamořit odpadky. Tomu se v posledních letech brání i země, které dlouhodobě odpad přijímaly a řešily tak za Evropu nedostatek recyklačních zařízení. Teď je načase převzít odpovědnost za své odpady a řešit je udržitelným způsobem. Zkrátka, být soběstační i v likvidaci odpadů.

Změna legislativy a finanční tlak na obce donutí i zaryté příznivce zdánlivě jednoduchých řešení ke změně. Jinak se ale celorepublikového posunu v odpadovém hospodářství nedočkáme.

Dojde k zákazu skládkování recyklovatelných a využitelných odpadů a zvýší se skládkovací poplatek. Stát chce směřovat obce k tomu, aby dále navyšovaly podíl vytříděných odpadů. Je ovšem otázkou, zda nástroje zvolené v nové odpadové legislativě jsou šťastně zvoleným motivátorem.

Navíc současná situace v oblasti vytříděného papíru, plastů a dalších komodit by měla být alarmem pro zavedení jasného systému. Je třeba, aby stát nastavil pravidla pro odběr takto vybraného materiálu. Nemůže se stát, že obec vytřídí odpad a ten jí zůstane na dvoře, protože ho nikdo nechce odebrat nebo protože za to musí těžce zaplatit.

Je nutné podpořit obce v jejich úsilí a pomoci jim formovat odpadové hospodářství v novém, udržitelném, duchu. Podpora musí být funkční, účelná a v praxi skutečně realizovatelná.

 

 

Foto: zdroj Canva/ Pixabay

© Ekologie v praxi, z.s. Autorská práva jsou vyhrazena a vykonává je vydavatel

ZPĚT NA SEZNAM

PARTNEŘI