Už několik let aktualizuje Kraj Vysočina opatření vedoucí k efektivnímu hospodaření s energií. Ze zkušeností, které za tuto dobu kraj získal, lze říci, že největší potenciál na snížení spotřeby energie je v komplexních rekonstrukcích objektů, na kterých jsou realizována následující energetická úsporná opatření: zateplení pláště budov. konkrétně např. fasád nebo střech, výměny oken a dveří, výměna hlavního zdroje tepla a renovace osvětlení.
„Aby nedocházelo jen k prostému udržení majetku, je podle našich odhadů potřeba ročně komplexně zrekonstruovat cca 3 až 3,5 % našich objektů. Důvodem je životnost realizovaných investičních opatření, která v čase přirozeně degenerují a zastarávají,“ uvedl náměstek hejtmana Kraje Vysočina pro oblast regionálního rozvoje Jiří Pokorný. Vedle stavebních opatření dbá Kraj Vysočina i na vzdělávání osob, které mají v rámci kraje a jeho příspěvkových organizací systém hospodaření s energií na starost.
„Životaschopnost plastového okna včetně zasklení je přibližně 20 let. Polystyrenové zateplení, zejména střešních konstrukcí, plní svou funkci dostatečně maximálně 25 až 30 let. Životaschopnost kotle je deklarována na 20 až 25 let. Už jen z těchto důvodů je vhodné, aby každý krajský objekt procházel plánovanou modernizací v pravidelné zhruba 25–30leté periodě,“ argumentuje Jiří Pokorný s tím, že pokud má Kraj Vysočina ve svém majetku osm stovek objektů, vychází při takto stanovené periodě potřeba rekonstruovat každý rok až tři desítky objektů. Jen tak bude pokryta míra zastarávání.
V rámci schváleného Akčního plánu k systému managementu hospodaření s energií na letošní rok se kromě obvyklé sofistikované evidence spotřeby energií, vyhodnocení spotřeb v čase nebo vyhledávání budov v majetku kraje výhodných pro realizaci úsporných opatření nebo k instalaci OZE se nově bude věnovat pozornost realizaci úsporných opatření na vodě.
„Navrhl jsem, aby mezi desítkou sledovaných objektů figurovaly i ty sloužící pro oblast školství. Zajímá mě spotřeba vody v těchto organizacích, především o prázdninách. Jde o období, kdy objekty nejsou využívány a můžeme tak jednodušeji odhalit odchylky ve spotřebě nebo nestandardní průtoky v reálném čase,“ uvedl konkrétní příklad hejtman Kraje Vysočina Martin Kukla.
Aktuálně připravovaná legislativa na úrovni EU, jejíž implementace se do českého právního řádu očekává v polovině roku 2026, bude velmi pravděpodobně obsahovat požadavky na energetickou účinnost veřejných budov. Podle stanoveného rámce bude třeba po nabytí účinnosti, pravděpodobně v letech 2028–2030, renovovat až 16 % nebytových budov s nejhoršími parametry. Tempo renovací krajského majetku by se tak v dalších letech mělo postupně zrychlovat.
Vytvoření akčního plánu je, mimo jiné, nezbytné pro udržení certifikace dle normy ISO 50001:2019 pro energetický management kraje.
Komentáře