Více než 22 milionů korun si vyžádá celková sanace dvou vodojemů na Novojičínsku. V případě jednoho z nich bude uplatněna nová koncepce vizuální podoby vodojemů SmVaK Ostrava.
Vedle historického vodojemu z roku 1927 s kapacitou 2 x 250 metrů krychlových byl poblíž fulneckého zámku později v roce 1990 vybudován nový dvoukomorový vodojem s kapacitou 2 x 750 metrů krychlových. Starší a novější vodojem jsou potrubím propojeny.
Historický vodojem byl sanován v uplynulých letech, stavebně-technický stav novější akumulace si vyžádal současnou modernizaci. „Jedná se zejména o poškození hydroizolace obvodových zdí armaturní komory, stropní hydroizolace akumulačních nádrží, vnitřních a vnějších omítek, střechy, okapového a přístupového chodníku, žebříků, zábradlí a dalších kovových prvků, vstupních a vnitřních dveří, trubního vystrojení, vzduchotechniky.Z tohoto důvodu jsme přistoupili k celkové sanaci objektu. Výše popsané dožilé části budou vyměněny“ vysvětluje ředitel vodovodů SmVaK Ostrava Milan Koníř.
Více než 10,7 milionu korun si vyžádá také celková sanace vodojemu v obci Bílov ležící mezi Fulnekem a Bílovcem. Stavba byla zahájena na začátku podzimu, skončí na jaře příštího roku.
„Provedli jsme podrobnou diagnostiku stavu železobetonové konstrukce pravé akumulační nádrže a výsledky ukázaly, že je v nevyhovujícím stavu. Stejně jako například střešní plášť armaturní a akumulačních komor, zateplení fasády, vnitřní část armaturní komory, trubní vystrojení, elektroinstalace, přístupový a okapový chodník nebo oplocení. Všechny tyto a některé další části objektu si tedy vyžádají obměnu,“ popisuje Koníř.
Vodojem v Bílově bude po Nových Těchanovicích, kde stavba právě probíhá, druhým v řadě, kde SmVaK Ostrava uvádějí v život novou koncepci jednotného vzhledu modernizovaných vodojemů společnosti, kterou připravila ve spolupráci s ateliérem KOHL ARCHITEKTI. Cílem je postupně sjednotit podobu typově podobných vodojemů provozovaných SmVaK Ostrava a přirozeně objekt zakomponovat do krajiny.
„Na novém konceptu jsme pracovali řadu měsíců, než jsme sladili technické a funkční parametry s těmi vizuálními. Naším cílem je, aby byly objekty odpovídajícím způsobem vhodně zakomponovány do okolní krajiny. Proto jsme se například rozhodli na fasádu využít popínavou rostlinu – Zimolez Henryův – která celý objekt ozelení a přiblíží ho přírodě bližší podobě. Volili jsme také odpovídající materiály a jejich barevné provedení. Cestou přírodě blízké unifikace vzhledu našich objektů chceme pokračovat u všech rekonstruovaných nebo nových objektů, kde to bude technicky a funkčně možné a bude to dávat smysl s ohledem na místo, kde daná budova stojí. Celkový výsledek budeme moci vyhodnotit na jaře, až se příroda zazelená,“ říká generální ředitel SmVaK Ostrava Anatol Pšenička.
Komentáře