Vodné a stočné

Vodné

Vodné je úhrada za odběr vody z veřejné vodovodní sítě, vodné je tedy vyjádřením ceny vody. Vodné zahrnuje veškeré náklady spojené s výrobou a distribucí pitné vody.

Jako podklad pro účtování vodného slouží údaj o spotřebovaném množství vody, který se získává pomocí měřicího zařízení, nejčastěji se používá vodoměr. Alternativně se spotřeba určí podle směrných čísel uvedených ve vyhlášce.

Právo na uhrazení vodného má vlastník, popřípadě provozovatel veřejného vodovodu. Právo na vodné vzniká vtokem vody do potrubí napojeného bezprostředně za vodoměrem, a není-li vodoměr, vtokem vody do vnitřního uzávěru připojeného pozemku nebo stavby, popřípadě do uzávěru hydrantu nebo výtokového stojanu.

Stočné

Stočné je poplatek za odvedení odpadních vod kanalizací a její následné vyčištění. Právo na stočné vzniká okamžikem vtoku odpadní vody do kanalizace. Množství odpadních vod vypouštěných do kanalizace měří odběratel svým měřicím zařízením. Tato praxe však v České republice není příliš rozšířena.

Proto ZoVaK předpokládá, že odběratel, který odebírá vodu z vodovodu, vypouští do kanalizace takové množství vody, které odpovídá zjištění na vodoměru nebo směrným číslům roční potřeby vody. V případě, kdy je měřen odběr z vodovodu, ale je také možnost odběru z jiných zdrojů, použijí se ke zjištění spotřeby vody směrná čísla roční potřeby nebo se k naměřenému odběru z vodovodu připočte množství vody získané z jiných, provozovatelem vodovodu měřených zdrojů.

Další platba se vztahuje na vodu srážkovou. Množství srážkových vod odváděných do kanalizace bez měření se vypočte na základě dlouhodobého úhrnu srážek v oblasti, ze které jsou srážkové vody odváděny do kanalizace, zjištěného u příslušné regionální pobočky Českého hydrometeorologického ústavu a podle druhu a velikosti ploch nemovitostí a příslušných odtokových součinitelů uvedených v příloze č. 16 k vyhlášce.

Vzorec pro výpočet:

Roční množství odváděných srážkových vod Q v m3 = součet redukovaných ploch v m2 krát dlouhodobý srážkový normál* v m/rok.

Paragraf 20 odst. 6 ZoVaK řeší výjimky z platby za odvádění srážkových vod. Patří k nim:

■ domácnosti;

■ plochy nemovitostí určených k trvalému bydlení;

■ plochy dálnic, silnic, místních komunikací a účelových komunikací veřejně přístupných;

■ plochy drah celostátních a regionálních včetně pevných zařízení potřebných pro přímé zajištění bezpečnosti a plynulosti drážní dopravy s výjimkou staveb, pozemků nebo jejich částí využívaných pro:

– služby, které nesouvisí s činností provozovatele dráhy nebo drážního,

– dopravce, zoologické zahrady,

– veřejná a neveřejná pohřebiště

Jednosložková nebo dvousložková forma vodného a stočného

Jednosložková forma je součinem ceny podle cenových předpisů (zákon o cenách) a množství odebrané vody nebo vypouštěných odpadních vod a srážkových vod.

Dvousložková forma obsahuje pohyblivou a pevnou složku. Pevná složka vodného (resp. stočného) se stanoví podle kapacity vodoměru, nebo profilu přípojky, nebo podle množství odebrané vody. Podrobnosti jsou stanoveny v § 32 Vyhlášky. Podíl pevné složky na celkové ceně stanovuje Ministerstvo financí ČR každý rok ve výměru, kterým se vydává seznam zboží s regulovanými cenami.

Pohyblivá složka se vypočítává vynásobením odebraného (resp. vypouštěného) množství vody sazbou pohyblivé složky ceny, která je stanovena v korunách za krychlový metr.

Celková platba za odebranou pitnou (resp. odvedenou odpadní) vodu (vodné, resp. stočné) se vypočítá jako součet pevné a pohyblivé složky. Uplatňování dvousložkové formy plateb za vodné a stočné znamená pouze jiný způsob rozpočítání ekonomicky oprávněných nákladů spojených s výrobou a dodávkou pitné vody či odvádění a čištění odpadních vod a přiměřeného zisku za dané období oproti jednosložkové formě.

Pro vlastníka či provozovatele vodohospodářské infrastruktury by to nemělo znamenat dodatečný příjem oproti jednosložkové formě. Podíl ekonomicky oprávněných nákladů, které přímo či nepřímo souvisí s objemem dodávaných pitných či odváděných odpadních vod, může u vybraných provozovatelů dosáhnout až 80 %. Mezi tyto náklady lze uvést především údržbu, opravy, rekonstrukce či obnovu vodohospodářské infrastruktury, kdy je nutné investovat bez ohledu na aktuální spotřebu vody odběrateli.

Dvousložková forma tak představuje spravedlivější dělení celkových nákladů mezi všechny uživatele, tedy i ty, co sice využívají možnost odběru pitné vody z veřejných vodovodů, ale pouze v omezeném objemu (uživatel s vlastním zdrojem vody – studna) či čase (nemovitost k dočasnému pobytu – chata, chalupa).

Dvousložková cena ale není zatím u provozovatelů příliš uplatňována. Důvodem je skutečnost, že Ministerstvo financí svým výměrem umožňuje vyčlenit pro výpočet pevné složky nejvýše 15 % z celkových ekonomicky oprávněných nákladů a přiměřeného zisku pro dané období, což pro řadu provozovatelů je překážkou pro zavedení dvousložkové formy plateb za vodné a stočné.

Náklady spojené se zavedením dvousložkové formy spočívající především v inventarizaci všech použitých vodoměrů a dalšími administrativními úkony nejsou totiž vyváženy dostatečným efektem dělení nákladů mezi všechny odběratele.

Regulátorem ceny pro vodné a stočné je ze zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, Ministerstvo financí ČR, které má pro kontroly dodržování výměrů stanovujících věcné usměrňování cen zřízeno oddělení.

Ministerstvo zemědělství ČR působí jako odborný garant s cílem optimalizování nákladů na rozvoj vodovodů nebo kanalizací a na jejich provoz a obnovu. MZe jako věcně příslušný správní orgán stanoví v příloze vyhlášky pravidla pro členění položek při výpočtu (kalkulaci) ceny pro vodné a ceny pro stočné včetně struktury jednotlivých položek.

Vlastník vodovodu nebo kanalizace pro veřejnou potřebu je povinen každoročně nejpozději do 30. dubna zveřejnit způsobem uvedeným ve Vyhlášce porovnání všech položek výpočtu ceny podle cenových předpisů pro vodné a stočné a dosažené skutečnosti v předchozím kalendářním roce. Vykázaný rozdíl vyšší než 5 % kalkulovaných hodnot musí být zdůvodněn.

Porovnání je vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, povinen zaslat ve stejném termínu a v elektronické podobě a ve stanovené formě na MZe. V působnosti MZe je mimo jiné i provádění vzájemného porovnání cen podle cenových předpisů pro vodné a stočné a zveřejňování jejich výsledků.

Zdroj: SOVAK ČR/ Ing. Miroslava Vaculíková, MBA Desatero správného provozovatele či vlastníka vodohospodářské infrastruktury s odbornou recenzí Ing. Milana Míky a ing. Filipa Wannera, Ph.D.

Foto: ilustrační/ Pixabay