4,86 GWh elektřiny vyrobilo v roce 2022 sedm malých vodních elektráren v areálech centrálních úpraven vody a významných vodojemů Ostravského oblastního vodovodu.
Malé vodní elektrárny v areálech tří centrálních úpraven pitné vody v Podhradí u Vítkova, Nové Vsi u Frýdlantu nad Ostravicí a Vyšních Lhotách na Frýdecko-Místecku dokázaly vyrobit více elektrické energie, než tyto provozy spotřebovaly pro svou činnost. Několikanásobně přesáhla výroba zelené elektrické energie spotřebu také v areálech čtyř významných vodojemů systému Ostravského oblastního vodovodu v Ostravě – Krásném Poli, Zelinkovicích, Bílově a Frýdku-Místku.
Během modernizace Úpravny vody Nová Ves, která byla dokončena na podzim roku 2021, byla také nahrazena původní malá vodní elektrárna s dvěma generátory o výkonu 200 kW za jednu průtokovou turbínu s generátorem s výkonem 463 kW. V porovnání roku 2019, kdy k výměně došlo, a loňského roku se výroba v malé vodní elektrárně zvýšila dva a půl násobně na 1,94 GWh. Tím dokázala překročit spotřebu provozu zhruba o čtvrtinu.
Největší úpravna vody v moravskoslezském regionu v Podhradí u Vítkova SmVaK Ostrava zásobující pitnou vodou více než půl milionu obyvatel Moravskoslezského a Olomouckého kraje loni vyrobila v malé vodní elektrárně celkově 1,62 GWh elektřiny, což představuje mírný meziroční nárůst.
Úpravna vody ve Vyšních Lhotách na Frýdecko-Místecku vyrobila v malé vodní elektrárně více než dvojnásobek své roční spotřeby elektrické energie (537 MWh).
Malé vodní elektrárny jsou budovány v provozech úpraven vody na přivaděčích surové vody z údolních nádrží. Efektivní provoz je zajištěn díky stálému průtoku a dostatečnému spádu přiváděné vody. Zařízení s menším výkonem jsou instalována na přivaděčích pitné vody s vhodnými parametry. Vyrobená elektřina se primárně spotřebovává přímo v místě výroby, přebytky jsou dodávány do sítě.
Tři malé vodní elektrárny SmVaK Ostrava se nacházejí v areálech úpraven pitné vody, čtyři jsou instalovány u významných vodojemů. Elektřinu z bioplynu vyrábí spolu s teplem také dvanáct kogeneračních jednotek v osmi největších čistírnách odpadních vod.
„První malou vodní elektrárnu jsme instalovali u přítoku surové vody z Šancí do úpravny vody v Nové Vsi nad Frýdlantem nad Ostravicí v roce 1993. A právě zde jsme spustili nové zařízení v polovině listopadu roku 2019, když jsme nahradili to, které po více než pětadvaceti letech spolehlivého provozu dosloužilo, efektivnějším a výkonnějším typem. Máme zde nyní nejvýkonnější a nejmodernější zařízení z našich provozů,“ říká ředitel Ostravského oblastního vodovodu Jiří Komínek.
Malé vodní elektrárny umístěné v areálech vodojemů ve Frýdku-Místku, Zelinkovicích, Bílově a Ostravě-Krásném Poli vyrobí násobně více elektřiny, než se v daných lokalitách spotřebuje (14x, 8x, 6x a 2,7x).
Dvanáct kogeneračních jednotek v čistírnách, které využívají bioplyn z kalů, v loňském roce vyrobilo kromě tepla využívaného pro vytápění prostor v daných lokalitách celkem 4,9 GWh elektřiny. Opavská čistírna odpadních vod byla soběstačná ze 77 %, což je v republikovém porovnání vynikající výsledek. Čistírna odpadních vod v Havířově byla v tomto ohledu soběstačná téměř ze 31 %, ta karvinská z 43 %, novojičínská z 21 % a provoz ve Frýdku-Místku ze 24 %.
„Provoz malých vodních elektráren má ekologický i ekonomický smysl. Energie vyrobená z vody nemá oproti elektrárnám na pevná paliva negativní dopady na životní prostředí, tedy především na ovzduší z hlediska vypouštěných emisí. Šetříme také finanční prostředky, protože nemusíme elektřinu nakupovat, v některých případech ji naopak do sítě dodáváme. Situace na trhu s energiemi, která se stala od podzimu roku 2021 historicky naprosto bezprecedentní, nás samozřejmě vedla také k tomu, abychom začali pracovat na projektech, které na jedné straně znamenají efektivnější a úspornější nakládání s energiemi, na straně druhé vedou k úvahám a krokům ke zvyšování vlastní energetické nezávislosti a soběstačnosti,“ říká generální ředitel SmVaK Ostrava Anatol Pšenička.
Komentáře