Rybník Vajgar je jedním ze symbolů Jindřichova Hradce. Je místem, které známe z každodenního života, ale zároveň představujemodelový příklad současných výzev v oblasti kvality povrchových vod. To, co se děje ve Vajgaru, odráží stav celého povodí o rozloze přibližně 220 km² – od lesů zasažených kůrovcem, přes zemědělskou krajinu až po menší obce s různou úrovní čištění komunálních vod.
Právě proto se město rozhodlo věnovat této oblasti mimořádnou pozornost. Nejde jen o péči o jeden rybník, ale o dlouhodobé zlepšení života v celém regionu, o spolupráci s odborníky, firmami, rybáři, obcemi, školami a hlavně veřejností.
Co už máme za sebou – konkrétní výsledky
V rámci evropského projektu Danube4All město zadalo studii účinnosti šesti odlehčovacích komor, které ústí do Vajgaru. Výsledky prof. Pollerta jasně ukázaly, že dvě komory přinášejí většinu znečištění. Město proto připravuje jejich výměnu za moderní a účinnější zařízení. V letech 2024–2025 proběhlo jedenáct odběrů vody na vtoku a odtoku Vajgaru. Data potvrdila přísun živin i sinic z povodí. Současně probíhá satelitní sledování kvality vody, které umožňuje přesně vyhodnotit dny s největším výskytem řas a sinic. Rybářství Kardašova Řečice financuje pravidelné sledování kvality vody na rybnících Ratmírovský, Hejtman/Strmilov a Komorník. ENKI, o.p.s. provádí odběry, hodnotí průběh sezóny a mapuje sedimenty. Tyto informace jsou zásadní pro určení kritických míst v povodí a pro plánování dalších kroků.
Co nás čeká – konkrétní kroky, které posunou celý region
V současné době doc. Jan Pokorný (ENKI) spolupracuje se společností ESTIS na přípravě kompletního zmapování celého povodí Vajgaru a Hamerského potoka, tedy území o rozloze cca 200 km².
Tento krok není „další studie do šuplíku“. Je to praktický podklad pro konkrétní zásahy, které budou následovat:
- identifikace míst s největším únikem živin,
- návrh technických opatření (úpravy odlehčovacích komor, retenční prvky, sedimentační zóny),
- plán revitalizace toků a rybníků,
- řešení nakládání se sedimenty včetně návrhu deponií a jejich budoucího využití,
- společné postupy s obcemi v povodí,
- zapojení firem a odborných institucí do realizace opatření.
Záměr města, ENKI a ESTIS byl osobně představen ministru životního prostředí Igoru Červenému, který jej podpořil a další rozpracování svěřil ředitelce odboru adaptace na změnu klima MŽP ČR. Probíhají přípravy na společné jednání, jehož cílem je zapojení ministerstva a dalších institucí. Tím se Jindřichův Hradec dostává do pozice pilotního regionu, kde se v praxi ověří postupy projektu Danube4All. Pokud se osvědčí, mohou být využity i v dalších částech České republiky.
Proč je to důležité – pro občany, odborníky i firmy
Sedimenty v rybnících obsahují živiny pocházející ze zemědělských polí a komunálních vod. Jejich složení „kopíruje“ stav půdy v povodí. Proto je nutné řešit nejen samotný Vajgar, ale celý systém od pramene až po rybník. Výsledky projektu přinesou: – čistší vodu a méně sinic v letních měsících, – zdravější krajinu a lepší podmínky pro rekreaci, – přesná data pro odborníky, firmy a instituce, – jasné podklady pro investice a rozhodování, – vyšší kvalitu života pro obyvatele regionu. Současně se otevírá prostor pro spolupráci s firmami, výzkumnými institucemi a obcemi, které mohou využít získaná data a zapojit se do konkrétních opatření.
Role města a jeho vedení
Takto rozsáhlý projekt by nebylo možné realizovat bez dlouhodobé podpory vedení města v čele se starostou Michalem Kozárem a odborných pracovníků městského úřadu. Město si stanovilo jasný cíl: být leaderem v naplňování evropské strategie hospodaření s vodou (Water Resilience Strategy) a zlepšovat život v celém povodí, které ústí do rybníku Vajgar. Je to velká příležitost i velká odpovědnost – vůči přírodě, občanům, odborné veřejnosti i budoucím generacím. Jindřichův Hradec má všechny předpoklady stát se regionem, který ukáže, že moderní péče o vodu a krajinu může být praktická, účinná a přinášet výsledky.
Komentáře