Nápojové kartony, tzv. tetrapak, jsou složeny z více různých materiálů. Přesto je možné tyto obaly třídit. K následné recyklaci je v ČR předáno cca. 4500 tun nápojových kartonů. Více informací se dozvíte v rozhovoru s Lucií Müllerovou, tiskovou mluvčí AOS EKO-KOM.
Jak je na tom ČR s tříděním nápojových kartonů?
Nápojové kartony se v ČR třídí od roku 2003, kdy byl zahájen pilotní projekt, na kterém spolupracovali obce, dotřiďovací linky a zpracovatelé nápojových kartonů. Autorizovaná obalová společnost EKO-KOM dlouhodobě podporuje sběr nápojových kartonů na území ČR, a to jednak formou finanční odměny obcím a dotřiďovacím linkám za třídění nápojových kartonů. Další formou podpory jsou pak informační kampaně a materiály (letáky, samolepky) či dodávky pytlů na sběr nápojových kartonů pro obce.
Aktuálně se nápojový karton sbírá ve 4 700 obcích ČR zapojených do systému EKO-KOM. Každoročně se tak v ČR vytřídí a předá k recyklaci zhruba 4 500 tun nápojových kartonů.
Jak se v ČR nápojové kartony recyklují?
Vzhledem k tomu, že nápojový karton je de facto kompozitní obal, složený z více materiálů, je recyklace této komodity v mnoha ohledech poměrně složitá a vyžaduje speciální technologie. Nápojový karton je z velké části tvořen kvalitním papírem, takže se nejčastěji zpracovává v papírnách, ale pouze v těch, které jsou vybaveny účinnou metodou separace plastových a hliníkových fólií, která je však náročná jak na pořízení, tak na provoz. Papírna musí zároveň řešit nakládání se vzniklým výmětem obsahujícím plasty a hliník. V rámci unie je takových papíren jen několik a dováží se do nich ke zpracování nápojové kartony z celé Evropy i ČR. Přímo v ČR žádná taková papírna není.
V ČR jsou však technologie na tzv. regranulaci plastových a hliníkových fólií, tedy na zpracování právě hliníkového a plastového zbytku po zpracování v papírnách. Získaná papírová vlákna se nejčastěji používají na pevné obalové papíry.
Doplňkovou technologií je pak výroba stavebních desek z vytříděných nápojových kartonů, kdy se zpracují nápojové kartony kompletně. Jde o lisování desek z rozdrcených nápojových kartonů. Tyto desky mají využití ve stavebnictví jako alternativa sádrokartonových nebo dřevěných OSB desek. Technologie na jejich výrobu je poměrně jednoduchá, má ale také menší výrobní kapacitu. V ČR tyto desky z recyklovaného nápojového kartonu vyrábí společnost Flexibau v Milevsku.
Jde o jediný kompozitní materiál, který se v ČR třídí? Jak je náročné oddělení jednotlivých materiálů a jak je to s následným využitím těchto materiálů?
Co se týče nápojových kartonů, tak v tuto chvíli jde o jeden z mála kompozitních materiálů, jehož zpracování je z ekologického i ekonomického hlediska smysluplné. A jsou jediným kompozitním obalem, který má svůj samostatný recyklační proud, sbírají se jako samostatná komodita.
Obecně lze říci, že používání více materiálů do jednoho výrobku/obalu znamená vždy velkou komplikaci pro recyklaci a záleží na konkrétních aplikacích. Zpracovatelé zpravidla zpracovávají z kompozitu jen jeden hlavní materiál, ostatní je pro ně výrobním odpadem, a to představuje zvýšené výrobní náklady. Výjimkou je ale například intruze plastů do forem (výroba plastových prken, hranolů, dlažby apod.), která je poměrně tolerantní ke složení plastového odpadu a jejich kombinací.
Kolik se jich využije a kde? Lze toto procento zvýšit a jak?
Jak již bylo uvedeno, tak recyklované nápojové kartony mají využití v papírnách, např. na výrobu nového obalového papíru nebo ve stavebnictví ve formě speciálních stavebních desek.
Hlavním limitem sběru a recyklace nápojových kartonů je jejich nízká cena na trhu druhotných surovin, jejich zpracování se tedy neobejde bez systémové podpory EKO-KOMu. Problémem je také cenová konkurenceschopnost výrobků z recyklovaných nápojových kartonů na trhu. Systémově pracujeme na tom, aby se nadále zvyšovalo procento recyklace všech obalových odpadů, tedy i nápojových kartonů.
Komentáře