Poradna_obrazek_canva.png
Katalog odpadů

Třídění a recyklace nápojových kartonů v České republice

| autor: Hana Tomášková0

mléko2 (3)
zdroj: Ilustrační foto/ Pixabay

Nápojové kartony, tzv. tetrapak, jsou složeny z více různých materiálů. Přesto je možné tyto obaly třídit. K následné recyklaci je v ČR předáno cca. 4500 tun nápojových kartonů. Více informací se dozvíte v rozhovoru s Lucií Müllerovou, tiskovou mluvčí AOS EKO-KOM.

Jak je na tom ČR s tříděním nápojových kartonů?
Nápojové kartony se v ČR třídí od roku 2003, kdy byl zahájen pilotní projekt, na kterém spolupracovali obce, dotřiďovací linky a zpracovatelé nápojových kartonů. Autorizovaná obalová společnost EKO-KOM dlouhodobě podporuje sběr nápojových kartonů na území ČR, a to jednak formou finanční odměny obcím a dotřiďovacím linkám za třídění nápojových kartonů. Další formou podpory jsou pak informační kampaně a materiály (letáky, samolepky) či dodávky pytlů na sběr nápojových kartonů pro obce.
Aktuálně se nápojový karton sbírá ve 4 700 obcích ČR zapojených do systému EKO-KOM. Každoročně se tak v ČR vytřídí a předá k recyklaci zhruba 4 500 tun nápojových kartonů.

Jak se v ČR nápojové kartony recyklují?
Vzhledem k tomu, že nápojový karton je de facto kompozitní obal, složený z více materiálů, je recyklace této komodity v mnoha ohledech poměrně složitá a vyžaduje speciální technologie. Nápojový karton je z velké části tvořen kvalitním papírem, takže se nejčastěji zpracovává v papírnách, ale pouze v těch, které jsou vybaveny účinnou metodou separace plastových a hliníkových fólií, která je však náročná jak na pořízení, tak na provoz. Papírna musí zároveň řešit nakládání se vzniklým výmětem obsahujícím plasty a hliník. V rámci unie je takových papíren jen několik a dováží se do nich ke zpracování nápojové kartony z celé Evropy i ČR. Přímo v ČR žádná taková papírna není.
V ČR jsou však technologie na tzv. regranulaci plastových a hliníkových fólií, tedy na zpracování právě hliníkového a plastového zbytku po zpracování v papírnách. Získaná papírová vlákna se nejčastěji používají na pevné obalové papíry.

Doplňkovou technologií je pak výroba stavebních desek z vytříděných nápojových kartonů, kdy se zpracují nápojové kartony kompletně. Jde o lisování desek z rozdrcených nápojových kartonů. Tyto desky mají využití ve stavebnictví jako alternativa sádrokartonových nebo dřevěných OSB desek. Technologie na jejich výrobu je poměrně jednoduchá, má ale také menší výrobní kapacitu. V ČR tyto desky z recyklovaného nápojového kartonu vyrábí společnost Flexibau v Milevsku.

Jde o jediný kompozitní materiál, který se v ČR třídí? Jak je náročné oddělení jednotlivých materiálů a jak je to s následným využitím těchto materiálů?
Co se týče nápojových kartonů, tak v tuto chvíli jde o jeden z mála kompozitních materiálů, jehož zpracování je z ekologického i ekonomického hlediska smysluplné. A jsou jediným kompozitním obalem, který má svůj samostatný recyklační proud, sbírají se jako samostatná komodita.

Obecně lze říci, že používání více materiálů do jednoho výrobku/obalu znamená vždy velkou komplikaci pro recyklaci a záleží na konkrétních aplikacích. Zpracovatelé zpravidla zpracovávají z kompozitu jen jeden hlavní materiál, ostatní je pro ně výrobním odpadem, a to představuje zvýšené výrobní náklady. Výjimkou je ale například intruze plastů do forem (výroba plastových prken, hranolů, dlažby apod.), která je poměrně tolerantní ke složení plastového odpadu a jejich kombinací.

Kolik se jich využije a kde? Lze toto procento zvýšit a jak?
Jak již bylo uvedeno, tak recyklované nápojové kartony mají využití v papírnách, např. na výrobu nového obalového papíru nebo ve stavebnictví ve formě speciálních stavebních desek.
Hlavním limitem sběru a recyklace nápojových kartonů je jejich nízká cena na trhu druhotných surovin, jejich zpracování se tedy neobejde bez systémové podpory EKO-KOMu. Problémem je také cenová konkurenceschopnost výrobků z recyklovaných nápojových kartonů na trhu. Systémově pracujeme na tom, aby se nadále zvyšovalo procento recyklace všech obalových odpadů, tedy i nápojových kartonů.

Komentáře

  1. Tento článek zatím ještě nikdo neokomentoval.

Okomentovat

Partneři

Vodárenství
Sovak
Zdravá města
ABPlast
Satturn
Meva a.s.
Fair Care
Wasten
JRK
SKS
Ecobat
Nadace Partnerství
Adapterra Awards
Teplárna ČB
EkoWATT
Solární asociace
AKU-BAT
Sensoneo
I-tec
SmVaK Ostrava
Energie AG
Den malých obcí
Zlatý erb
Denios
Syba
PSAS
Rema