Reklama

21. 5. 2019  |  Aktuality  |  Autor: SMO ČR - TZ

Téměř 63 kilogramů odpadů vytřídil v průměru vloni v ČR každý obyvatel

Díky dlouhodobé aktivitě v obcích na rozvoji systémů sběru tříděného odpadu podpořené financováním průmyslu, je třídění odpadů v ČR velmi komfortní a celkově dobře dostupné. Obyvatelé tuzemských obcí a měst mají k dispozici jednu z nejhustších sběrných sítí v Evropě.

Podíváme-li se na jednotlivé tříděné odpady, pak lidé v roce 2018 vytřídili v obcích bezmála 226 tisíc tun papíru, přes 149 tisíc tun plastů, téměř 139,5 tisíce tun skla a více než 4 tisíce tun nápojových kartonů. K tomu ještě sebrali a odevzdali přes 147 tisíc tun kovů. Více než polovinu z tohoto množství tvořily vytříděné obalové odpady. 

Lídrem třídění zůstává Královéhradecký kraj

Pokud porovnáme množství vytříděných odpadů bez započítání kovů odevzdaných ve výkupnách, byl jasným lídrem stejně jako v roce 2017, Královéhradecký kraj. Každý obyvatel tam vytřídil v průměru 56,7 kilogramu odpadů. Ani na druhém místě nedošlo oproti roku 2017 k žádné změně – znovu patří Kraji Vysočina (53,9 kg/obyvatel) a třetí byl tentokrát Středočeský kraj (52,3 kg/obyvatel). Pokud vezmeme v úvahu i  vytříděné kovy, pak by nejvyšší příčky obsadily Olomoucký kraj se 76,7 kg vytříděného odpadu na každého obyvatele, dále pak Kraji Vysočina (76,2 kg/obyvatel) a Královéhradeckému kraji (75,1 kg/obyvatele). 

 

 S tříděným odpadem to nemáme daleko

 Díky dlouhodobé aktivitě v obcích na rozvoji systémů sběru tříděného odpadu podpořené financováním průmyslu, je třídění odpadů v ČR velmi komfortní a celkově dobře dostupné. Obyvatelé tuzemských obcí a měst mají k dispozici jednu z nejhustších sběrných sítí v Evropě. Aktuálně již mohou třídit odpady do více než 413 tisíc barevných kontejnerů a menších nádob umístěných přímo u domů. Na jedno sběrné místo připadá v průměru 124 lidí a průměrná docházková vzdálenost k barevným kontejnerům je jen 91 metrů.  Zejména v některých menších obcích ČR je nádobový sběr ještě doplněn, nebo zcela nahrazen sběrem pytlovým.  Pytle se nejčastěji využívají pro sběr plastů, papíru, nápojových kartonů, případně kovových obalů. V ČR mohou lidé třídit odpady také prostřednictvím sběrných dvorů, sběrných míst a výkupen surovin. Díky všem těmto možnostem je třídění pro občany pohodlné a dostupné.

Systémy sběru tříděných odpadů si nastavují přímo města a obce

Konkrétní nastavení systému pro sběr tříděných odpadů z papíru, plastů, skla, kovů a případně i dalších komodit je plně v kompetenci jednotlivých měst a obcí. Záleží tedy především na jejich možnostech a rozhodnutí. Plast, sklo, papír a nápojové kartony se sbírají do nádob, pytlů a prostřednictvím sběrných dvorů či sběrných míst, které obce zřizují. Většina kovových odpadů (a část papíru) se zase sbírá prostřednictvím výkupen, které mohou být rovněž zahrnuty do obecního systému nakládání s odpady.

V obcích se třídí také komunální bioodpady, textil a další složky, jako jsou třeba objemný odpad, oleje, stavební odpady, elektrozařízení, baterie atd. Dlouhodobým cílem vyplývajícím z direktiv Evropské unie je, aby množství odpadu končícího bez využití na skládkách bylo omezeno na absolutní minimum.

 

Foto: ilustrační/ archiv redakce

© Ekologie v praxi, z.s. Autorská práva jsou vyhrazena a vykonává je vydavatel

ZPĚT NA SEZNAM

PARTNEŘI