Světový den vody

| zdroj: SmVaK Ostrava0

Světový den vody

V turbulentním období proběhnou letošní oslavy Světového dne vody, který se každoročně slaví 22. března. V důsledku šíření nového typu koronaviru COVID-19 realizují vodárenské společnosti – SmVaK Ostrava nevyjímaje - řadu preventivních, provozních a personálních opatření, aby zajistily své bezproblémové fungování v období celospolečenské nejistoty.

Neproběhnou ani tradiční a každoročně oblíbené akce pro veřejnost ve vodárenských provozech. Letošní motto (Voda a změna klimatu) je přitom s ohledem na poslední roky v České republice nadmíru aktuální. Klimatické změny s sebou přinášejí řadu nových přístupů k řešení situací, které pro naši zemi nebyly v předchozím období obvyklé.

„To, že se s přírodou a klimatem něco děje, je zřejmé již delší dobu. Připomeňme například ničivé povodně v roce 1997, nebo další povodně, které zasáhly naši zemi v roce 2002. Proti tomu stojí výrazně suché a teplé období v letech 2015 a 2016, kdy jsme řadou provozních opatření a manipulací v páteřním vodárenském systému v našem kraji dokázali zajistit neomezené dodávky kvalitní vody všem našim odběratelům. Našimi investicemi do Ostravského oblastního vodovodu se nám podařilo učinit systém flexibilnější z hlediska transportu vody mezi jednotlivými částmi regionu. To jsme si v ostrém provozu mohli otestovat právě ve zmiňovaném suchém období, ale krátkodobě i v jiných momentech, když to situace ve zdrojích vyžadovala.Klimatické změny jsou komplexní problém a tak k nim musíme v naší každodenní praxi přistupovat i my. Podle toho je nutné pracovat na implementaci nezbytných opatření,“ říká generální ředitel SmVaK Ostrava Anatol Pšenička.

Častější období delšího sucha, a naopak prudkých přívalových srážek mají bezprostřední dopad jak na fungování úpraven vody, tak na provozy čistíren odpadních vod.
„V průběhu suchých a teplých období se logicky mění parametry vody v údolních nádržích v Beskydech a Jeseníkách, z nichž v našich úpravnách vyrábíme 95 % pitné vody pro více než milion lidí. Díky investicím do úpravárenských technologií v našich největších úpravárenských provozech v Podhradí u Vítkova a Nové Vsi u Frýdlantu nad Ostravicí si dokážeme s těmito situacemi poradit. Klimatická změna s sebou přinesla také kůrovcovou kalamitu a masivní těžbu smrkových porostů v Beskydech a Jeseníkách. To pociťujeme u našich lokálních zdrojů, protože vykácené plochy nedokáží srážky zadržet a propouštět do údolí postupně, jako to uměl les. Vody pak z hor teče buď po srážkách velké množství, kdy je velmi zakalená, nebo naopak velmi málo v období delšího sucha. I s tím si musí naše menší úpravny v horách poradit,“ vysvětluje Pšenička.
V lokalitách zásobovaných SmVaK Ostrava nebylo ani v období uplynulých suchých let nutné díky technické koncepci centrálního výrobního a distribučního systému pro výrobu pitné vody v regionu – Ostravského oblastního vodovodu - řešit zásadnější problémy se zásobováním jako v jiných částech země, kde bylo nutné masivně zavážet vodojemy cisternami. Přesto je zřejmé, že citlivější jsou na klimatickou změnu lokality závislé na lokálních zdrojích podzemní nebo povrchové vody. To byl také důvod, proč SmVaK Ostrava investovaly v uplynulých letech víc než 50 milionů korun, aby připojily na centrální distribuční systém například více než 12 tisíc obyvatel ve významné části nejvýchodnější oblasti naší země – Jablunkovsku. Situaci lokálních zdrojů společnost monitoruje i v ostatních částech regionu a připravuje koncepční řešení, kde by bylo možné tyto lokality připojit na páteřní systém tak, aby to bylo technicky proveditelné a dávalo ekonomický smysl.

Období prudkých dešťů má dopad i na fungování kanalizačního systému a čistíren odpadních vod. Právě z tohoto důvodu v řadě provozů společnost v uplynulých letech vybudovala dešťové zdrže (například Nový Jičín), aby bylo možné zachytit prvotní nápor vody přitékající do čistíren, a přesměrovat je do čistírenského procesu po skončení deště.
„Naším příspěvkem k boji s klimatickými změnami je také sedm malých vodních elektráren v našich páteřních úpravnách vody a u významných vodojemů, které vyrábějí čistou energii bez emisí a negativních vlivů na životní prostředí. V provozech největších čistíren odpadních vod nám zajišťují výrobu části tepla a elektřiny, které zde spotřebujeme, kogenerační jednotky,“ uzavírá Pšenička.

Foto: ilustrační/ redakce archiv

Komentáře

  1. Tento článek zatím ještě nikdo neokomentoval.

Okomentovat

Partneři

Vodárenství
Nadace partnerství
Sovak
Zdravá města
ABPlast
Satturn