Na 21. října připadá Světový den úspor energie, který připomíná význam efektivního využívání energetických zdrojů. Úspory přitom nehledají jen domácnosti a firmy, ale také města. Praha se zaměřuje na tři oblasti: efektivnější využívání elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů, modernizaci tepelného hospodářství a na analýzu energetických dat.
Právě ta již odhalila potenciál finančních úspor v řádu milionů korun. Hlavní město proto postupně propojuje informace o spotřebě energií ve svých budovách, aby dokázalo lépe plánovat investice, omezovat zbytečné výdaje a vyhodnocovat přínosy realizovaných opatření.
Ročně se na území Prahy spotřebuje přibližně 22 500 GWh energie, což odpovídá zhruba 1,5násobku roční výroby jaderné elektrárny Temelín. Takto vysoká spotřeba ukazuje, jak důležité je hledat možnosti energetických úspor. Ty vyžadují systematický přístup, který propojuje výrobu a spotřebu energie, správu městského majetku i kvalitní data.
Jednou z oblastí, kde Praha hledá možnosti úspor, je efektivnější řízení spotřeby energií v městských budovách. Analýza energetických dat již odhalila potenciál finančních úspor v řádu milionů korun. Hlavní město proto ve spolupráci s městskou společností Operátor ICT připravuje nástroj, který automaticky propojí údaje o spotřebě energií a vody s konkrétními budovami. Systém umožní vyhledávat možnosti úspor, poskytovat podklady pro rozhodování o investicích a následně vyhodnocovat, zda realizovaná opatření skutečně přinesla očekávaný výsledek. Postupně má také nahradit manuální evidenci spotřeb. Při přibližně 7 300 odběrných místech je automatizace důležitým předpokladem pro efektivní energetický management metropole.
„Energetická data pro nás nejsou cílem sama o sobě. Důležité je, aby městu pomáhala lépe rozhodovat – ukázala, kde je potenciál pro úspory energií, kde má smysl investovat a jestli přijatá opatření skutečně přinesla očekávanou úsporu. Naším cílem je dát Praze nástroj, díky kterému bude mít o spotřebě energie ve svých budovách přehled a bude ji moci řídit na základě konkrétních dat,“ říká Ludmila Stanko, členka představenstva společnosti Operátor ICT.
Další cestou k efektivnějšímu využívání energie je její sdílení mezi městskými organizacemi. Klíčovou roli v této oblasti hraje Pražské centrum obnovitelné energie (PCOE), které se zaměřuje na rozvoj fotovoltaických elektráren na městských budovách a efektivní využívání vyrobené elektřiny. Elektřina vyrobená fotovoltaickou elektrárnou se nejprve spotřebuje v budově, kde vznikla. Pokud ji budova nevyužije, může být sdílena s dalšími městskými objekty.
Díky rozvoji fotovoltaiky a systému sdílení elektřiny, na kterém se PCOE podílí, dokáže Praha lépe využívat energii vyrobenou na vlastních budovách. V současnosti sdílí elektřinu mezi 130 odběrnými a výrobními místy ve 14 skupinách sdílení. Díky jejich zapojení zůstávají přetoky nevyužité elektřiny pod 2 %. Město má 64 fotovoltaických elektráren s celkovým instalovaným výkonem 2,429 MWp a do konce roku 2026 plánuje dokončit další instalace o výkonu přibližně 1 MWp. PCOE se přitom nevěnuje pouze samotné výstavbě fotovoltaických elektráren, ale také vytváření podmínek pro další rozvoj sdílení elektřiny. Právě z jeho podnětu vznikla zákonodárná iniciativa hlavního města na změnu energetického zákona, která má umožnit zapojení většího počtu odběrných míst do sdílení elektřiny.
„Potenciál městských střech je velký, ne každá je ale pro instalaci fotovoltaiky automaticky vhodná. U každého objektu musíme posoudit jeho nosnost, stav střešního pláště i hromosvodu. Právě technické prověření a schvalování dnes patří k nejnáročnějším částem přípravy. Vedle samotné výstavby proto pracujeme také na tom, aby se vyrobená elektřina mohla co nejefektivněji sdílet napříč městskými objekty. I proto z našeho podnětu vznikla iniciativa na změnu energetického zákona, která by možnosti sdílení dále rozšířila. Zkušenosti z již dokončených projektů nám pomáhají vybírat vhodné budovy a další instalace připravovat efektivněji,“ uvádí Zbyněk Petruška, pověřený řízením Pražského centra obnovitelné energie.
Významnou oblastí pražské energetiky je také výroba a distribuce tepla. Městská společnost Teplo pro Prahu postupně modernizuje zastaralé kotelny, předávací stanice a další infrastrukturu s cílem zajistit dlouhodobě spolehlivé a dostupné dodávky tepla. Od roku 2022 investovala společnost z vlastních finančních prostředků do obnovy tepelných zdrojů a soustav 210 milionů korun. V letech 2023 až 2025 zmodernizovala 13 kotelen a 21 předávacích stanic. V roce 2026 pokračuje modernizace dalších 17 kotelen a 3 stanic. Pro období 2026–2028 počítá s investicemi ve výši 90 milionů korun ročně. Systematická obnova infrastruktury je důležitým předpokladem pro efektivnější provoz tepelného hospodářství.
„V prvních letech jsme se museli soustředit především na havarijní opravy zastaralých zařízení. Nyní přecházíme k systematické obnově podle jasného plánu až do roku 2028. Díky tomu můžeme jednotlivé investice lépe připravovat, postupně modernizovat celé tepelné hospodářství města a dlouhodobě zajišťovat spolehlivé a dostupné dodávky tepla,“ sděluje Petr Dolejš, předseda představenstva společnosti Teplo pro Prahu.
Pražský přístup ukazuje, že hledání energetických úspor nespočívá pouze v omezování spotřeby. Důležité je také efektivně využívat již vyrobenou energii, modernizovat technickou infrastrukturu a mít kvalitní informace pro rozhodování. Propojení těchto oblastí umožňuje Praze postupně přecházet od jednotlivých opatření k systematickému energetickému managementu, který pomáhá identifikovat možnosti úspor, lépe plánovat investice a vyhodnocovat jejich skutečné přínosy.
Komentáře