Reklama

15. 7. 2019  |  Ovzduší  |  Autor: Petr Baxant, Vědecko-výzkumný pracovník ve světelné technice na Fakultě elektrotechniky a komunikačních technologií VUT v Brně

Světlo a tma I.

Člověk se snaží částečně přebírat vládu nad přírodou, ale nepřijal plnou zodpovědnost za události, které tímto vyvolává. O světle a osvětlování hovoří Petr Baxant, předseda České společnosti pro osvětlování, z.s.

Žijeme v době nebývalého technologického rozvoje. Když T. A. Edison přišel s konceptem komerčně dostupné žárovky a zahájil výrobu elektrické energie v první parní elektrárně, nejspíš netušil, jakou revoluci to vyvolá. I když se průmyslová revoluce datuje o půl století dříve, dá se říci, že až využívání elektrické energie znamená opravdovou technologickou revoluci.

Začátky nebyly jednoduché a od žárovky s uhlíkovým vláknem po žárovku halogenovou bylo třeba si počkat více než půl století. První výbojky se objevují na začátku 20. století, ale vrcholu dosahují až na jeho konci.

S přelomem milénia však osvětlovací technika zažívá další převratnou revoluci v podobě luminiscenčních diod LED. Technologie známá opět desítky let, ale na opravdový boom čekala půl století. Jak se zdá, každá technologie potřebuje uzrát.

Zdálo by se, že máme dokonalý zdroj světla, levný, úsporný, s dlouhou životností a širokou škálou spektrálních možností. Tedy vše, co potřebujeme. Bohužel situace je komplikovanější, než by se na první pohled mohlo zdát. Honba za vysokým měrným výkonem, miniaturizací, nízkou cenou a vysokými zisky vedla k nekontrolované vlně aplikací, které sice vykazují funkční vlastnosti, ale z hlediska celostního je to často velká prohra.

 

Jak to, že se světlo v noci stalo důležitější než tma, která tam přirozeně patří?

Svítíme tam, kde to není potřeba, v době, kdy to není nutné a mnohdy světlem, které není ani příjemné, ani bezpečné. Je velký rozdíl mezi svícením ve dne, kdy doplňujeme chybějící světlo denní v prostorech vnitřních a svícením v noci, kdy nemáme co doplňovat, ale naopak svícením narušujeme přirozenou tmu, která zde byla miliony let.

Člověk se snaží částečně přebírat vládu nad přírodou, ale neprovedl komplexní analýzu a nepřijal plnou zodpovědnost za události, které tímto vyvolává. Překotný rozvoj techniky nebyl dostatečně reflektován výzkumem, který by zbrzdil ekonomické zájmy výroby a prodeje, hospodářského růstu. Často pod falešnou vlajkou bezpečnosti a luxusu zaplavujeme noční prostor nežádoucím světlem, které pak nejen že neslouží svému účelu, ale naopak může způsobovat nebývalé problémy.

Je těžké si to připustit, je těžké to vůbec přijmout a zamyslet se nad stavem věci. V noci je normální nesvítit vůbec. To je ideální stav z biologického pohledu. Lidstvo si ale díky světlu dovolilo posunout aktivní fázi života i do nočních hodin a často bez respektu ke komukoliv druhému si umělé svícení v noci prosadilo.

Argumentem číslo jedna je bezpečnost. Je to pochopitelné, neboť po tmě se opravdu velmi špatně jezdí, chodí, a cokoliv dělá. Prakticky i samotná chůze po rovné cestě za úplné tmy je nebezpečná.

Ale přirozené by bylo vůbec ve tmě nechodit a odpočívat, spát, regenerovat, tak jak je to přirozené pro denní tvory, kterým je i člověk. Noční tvorové jsou naopak uzpůsobeni životu ve tmě a je pro ně přirozené žít bez světla, nepotřebují jej. Jak je tedy možné, že jsme se dostali až do bodu, kdy svícení v noci nejenže používáme, ale dokonce zákonem vymáháme? Jak to, že se světlo v noci stalo důležitější než tma, která tam přirozeně patří?

Na tyto otázky neexistuje jednoznačná odpověď. I v noci pracujeme, vyrábíme, bavíme se, touláme se po ulicích a máme pocit, že k tomu světlo potřebujeme. V podstatě by se dala i tato potřeba naplnit světlem, které bude minimální možné, splňující účel vidění, rozpoznávání nebezpečí a zajištění minimálního vlivu na okolní prostředí.

Ovšem takové světlo nevyhovuje všem a najdou se kritici, kteří mají jiný názor a hledají argumenty, proč se v noci svítit má a dokonce zdůvodní i světlo, které dle nejnovějších poznatků vědy doslova škodí nejen lidskému organizmu.

 

Foto: Petr Baxant archiv

 



 

Máte dotazy či připomínky?

Napište nám,

vaše názory nás zajímají.

Tento portál tvoříme společně.


 



 

© Ekologie v praxi, z.s. Autorská práva jsou vyhrazena a vykonává je vydavatel

ZPĚT NA SEZNAM