Zkušenosti s využíváním stavebních a demoličních odpadů při terénních úpravách a rekultivacích po povrchové těžbě popsal z pohledu ČIŽP OI Olomouc Aleš Novák z oddělení odpadového hospodářství na konferenci Těžba a její dopady na životní prostředí IX.
Olomoucký kraj má rozlohu 5 267 km2 a cca 635 000 obyvatel. Jedná se o region s dlouhou historií těžby rud i nerudních nerostů (železná ruda, polymetalické rudy, grafit, uhlí, zlato, stříbro, vápenec, mramor, žula, kaolín, mastek (krupník), pokrývačská břidlice, pískovce a droby, cihlářské hlíny, štěrkopísek. Hlubinná i povrchová těžba různého rozsahu a intenzity je situovaná v celém Olomouckém kraji.
Bývalé dobývací prostory jsou využívány k ukládání odpadů za účelem jejich odstranění. Z bývalých i v současnosti provozovaných dobývacích prostorů jsou využívány vhodné odpady k rekultivaci DP a navrácení prostoru těžby k předmětu původního užívání.
Kritéria pro odpad využitý při rekultivacích
- zákon. č. 541/2020 Sb., o odpadech: ust. § 11 odst. 1 písm. v) uvádí: „...zasypáváním je jakýkoli způsob využití, při němž je vhodný ostatní odpad použit pro účely rekultivace vytěžených oblastí nebo pro technické účely při terénních úpravách...“, stanovuje druhy odpadů, které je možné využít k zasypávání
- vyhláška č. 273/2021 Sb., HLAVA II VYUŽÍVÁNÍ ODPADU Díl 1 Zasypávání znění § 6 stanovuje obecné podmínky zasypávání,
- Příloha č. 5 k vyhlášce č. 273/2021 Sb., Kritéria pro využívání odpadů k zasypávání:
- Tabulka č. 5.1 Nejvýše přípustné koncentrace škodlivin v sušině odpadů
- Tabulka č. 5. 2 Nejvýše přípustné koncentrace škodlivin ve výluhu odpadů
- Tabulka č. 5. 3 Limitní hodnoty ekotoxikologických testů
- Tabulka č. 5.4 Nejvýše přípustné koncentrace škodlivin v sušině sedimentů
- Příloha č. 6 k vyhlášce č. 273/2021 Sb., Kritéria pro využívání strusky k zasypávání:
- Tabulka č. 6.1 Nejvýše přípustné koncentrace škodlivin ve výluhu vyzrálé strusky
- Tabulka č. 6.2 Nejvýše přípustné koncentrace škodlivin v sušině vyzrálé strusky • dále stanovuje technické požadavky na strusku, požadavky na využití strusky v definovaných aplikacích a vzorkování strusky
Využití bývalých i v současnosti provozovaných dobývacích prostorů – využití odpadů
Dle ust. § 6 odst. 6 vyhlášky č. 273/2021 Sb. musí být případě využívání odpadů k zasypávání v jednom místě použití v množství větším než 1 000 t pro toto místo použití zpracováno hodnocení rizika v dané lokalitě v souladu s jiným právním předpisem. Součástí hodnocení rizika musí být rovněž specifikace nejbližších ochranných pásem vodních zdrojů a dále informace, zda bude docházet k využití odpadů pod úrovní hladiny podzemní vody. Hodnocení rizika v dané lokalitě je v tomto případě přílohou provozního řádu.
Nebývá řešena problematika následné funkčnosti rekultivovaného prostoru (ZPF, funkční půdní horizont), prostory těžby někdy nebývají vyjmuty ze ZPF.
Nebývá řešena funkčnost rekultivované saturované zóny, hydraulická vodivost, storativita.
Je vhodné:
- posuzovat specifičnost horninového prostředí, specifikovat fyzikální vlastnosti využívaného odpadu (zrnitost), řízené ukládání využitého odpadu vhodné zrnitosti
- posuzovat alternativní možnosti rekultivace a následného využití (vodní nádrže, biokoridory)
- využít rekultivovaný prostor jako brownfields nebo k jiné výstavbě, zamezit tak dalšímu záboru nenahraditelného ZPF
- rozlišovat mezi půdou a zeminou – půda – složitý komplex – ekosystém s vlastním metabolismem, nejsvrchnější část litosféry v interakci s atmosférou, hydrosférou a biosférou – zemina - jíl, prach a písek
- doplňovat návrhy preventivních opatření pro fázi realizace rekultivace nebo terénních úprav se zasypáváním – monitoring vod
Využití v současnosti provozovaných dobývacích prostorů – důlní vody
V rámci hornické činnosti v DP dochází k čerpání důlních vod pro zabránění zatopení lomu, zároveň pak k využití důlních vod - v technologii, pro zkrápění povrchů proti prašnosti atd.
Ust. § 38 odst. 5 vodního zákona: „…kdo vypouští důlní vody do vod povrchových nebo podzemních podle zákona o ochraně a využití nerostného bohatství, může tak činit pouze způsobem a za podmínek, které stanoví vodoprávní úřad“ (dále jen „povolení“)
Kontrola ČIŽP OI Olomouc odhalila v roce 2020-2021 dvakrát porušení vodního zákona (ze 3 kontrol). – V jednom případě chybělo povolení – provozovatele „překvapily“ nadprůměrné srážky oproti předchozím 5 suchým rokům. Problém s rozvířením sedimentů níže na toku a stížnosti občanů, kteří zde prováděli drobné odběry z toku. Aneb i čistá voda může způsobit problém. V dodatečném povolení následně stanoveny i podmínky proti erozi v místě vypouštění. – V druhém případě pak nebyl prováděn monitoring vypouštěných důlních vod stanovený v povolení.
Další kontroly ČIŽP v DP dle vodního zákona by mohly mít význam. Předmětem kontroly dle vodního zákona by v DP mohlo být také nakládání se závadnými látkami (skladování pohonných hmot, olejů a dalších závadných látek pro vody).
Závěr
Kvalitu rekultivace kromě chemických parametrů, které jsou standardně inspekcí kontrolovány (rozbory), ovlivňují také prezentované fyzikální parametry využitých odpadů.
Měl by být zvýšený důraz na následnou funkčnost rekultivovaného areálu.
Předmětem by nemělo být jenom „odstranění“ nebo „využití odpadu“.
Těžba štěrku, písku a kamene bude nadále probíhat, problematika zůstane a nabízí se prostor pro inovace v krajinném inženýrství.
Komentáře