Poradna_obrazek_canva.png
Katalog odpadů

Stav životního prostředí v České republice ve srovnání se zeměmi EU

| autor: Hana Tomášková| zdroj: Index prosperity0

index prosperity.png
zdroj: Evropa v datech a Česká spořitelna

Analýza 4. pilíře Indexu prosperity Česka z května tohoto roku odhalila, že stav životního prostředí v České republice ve srovnání s dalšími unijními zeměmi není dobrý. Na základě hodnocení pomocí 14 indikátorů se Česká republika umístila na 23. místě z 27 zemí EU. Velmi dobře si však ČR vede ve spotřebě vody či v produkci emisí z dopravy, které jsou dokonce třetí nejnižší z hodnocených zemí.

K největším problémům, kterým ČR čelí, patří sucho a emise skleníkových plynů. Česká republika zpracuje jen 33,8 % komunálního odpadu, což odpovídá 19. umístění. S 507 kg odpadu na obyvatele byla ČR ohodnocena 15. příčkou.

Celkově na tom jsou nejlépe severské země v čele se Švédskem, nejhůře se umístil Kypr. Výsledky Německa trochu překvapily, protože hodnocení v rámci 14 indikátorů ho odsunulo na 16. místo. Hodnocení nebylo příznivé zejména pro země střední Evropy, z nichž výjimku tvoří Rakousko, dále pro Benelux a Balkánský poloostrov.

Infografika.png

Produkce odpadů

V České republice se ročně vyprodukuje 507 kg odpadu na obyvatele, což znamenalo v hodnocení 15. příčku.

Míra recyklace

Česká republika zpracuje jen 33,8 % komunálního odpadu, za což si vysloužila 19. místo. Eurounijní průměr zde činí 40 %.

Emise z vytápění domácností

Z vytápění či ochlazování domácností vzniká v České republice 813,53 kg skleníkových plynů na člověka. Tento výsledek odpovídá 20. pozici v hodnocení.

Emise z dopravy

Z dopravy a skladování vzniká v České republice 1133,87 kg skleníkových plynů na člověka, což vyneslo ČR na 3 příčku za Rumunsko a Polsko.

Emise z průmyslu

Česká republika zaujala 17. pozici v hodnocení.

Emise z využívání půdy a lesnictví

Zdravé lesy mají schopnost odčerpávat CO2 a další skleníkové plyny z atmosféry. Ve Švédsku takto lesy a půda absorbují 35 milionů tun ekvivalentu CO2. V Česku ale naopak jejich obhospodařováním dochází k vypouštění 14 milionů tun skleníkových plynů do atmosféry, a to zejména kvůli kůrovcovitým kalamitám a vlnám extrémního sucha jako třeba roku 2015. Česko je v poměru absorbovaných/vyprodukovaných emisí z využívání půdy a lesnictví poslední z celé EU. 

Lesy v EU jsou schopny ročně pohltit v průměru 9 % skleníkových plynů. Emise skleníkových plynů z využívání půdy a lesnictví, označované zkratkou LULUCF, byly České lesy dlouhodobě schopny absorbovat. Od roku 2018 však vlivem rozsáhlé těžby dřeva při kůrovcové kalamitě tyto emise vzrostly a lesy a půda si s nimi již neporadí. Dle projekcí Evropské agentury pro životní prostředí navíc podobná situace v Česku zůstane minimálně až do roku 2030.

Emise skleníkových plynů na obyvatele

Ročně se v ČR emituje 11,7 tun ekvivalentu CO2 na obyvatele, což posunulo ČR až na 25. příčku. Horších výsledků dosáhly jen Irsko a Lucembursko. Naopak třeba ve Švédsku se v přepočtu na obyvatele ročně vypustí do atmosféry více než o polovinu méně emisí než u nás, a to 5,4 tun ekvivalentu CO2.

Znečištěné ovzduší ve městech

Česká republika dosáhla na 20. místo.

Úmrtí způsobená znečištěným ovzduším

Indikátory zhodnotily kvalitu ovzduší v České republice jako nepříliš dobrou a posunuly ČR na 21. místo z 27 zemí EU. Ročně v Česku na 100 000 obyvatel připadne 31 úmrtí kvůli špatné kvalitě vzduchu, například ve Finsku jsou to 3 úmrtí na 100 000 obyvatel.

Sucho

Česká republika skončila dokonce poslední, a to při hodnocení sucha, které postihlo v letech 2000–2019 celkem 0,1625 % veškeré půdy, přičemž evropský průměr je 0,1 %.

Spotřeba vody

Spotřeba 149,08 m3 vody na člověka znamenala pro Českou republiku krásné 6. místo.

Obnovitelné zdroje v energetice

OZE se podílejí na produkci energie ČR 17,303 %, v rámci zemí je to umístění na 19. příčce.

Plocha země pokrytá lesy

Lesy pokrývají 36,2 % půdy země, což znamená 11. místo.

Investice do ochrany životního prostředí

Podle Eurostatu investuje ČR do ochrany životního prostředí třetí nejvyšší podíl HDP v EU, konkrétně 2,7 % HDP. Větší část HDP na ni vynakládají jen Belgie a Rakousko, a to shodně 3,2 %.

Více informací najdete zde.

Komentáře

  1. Tento článek zatím ještě nikdo neokomentoval.

Okomentovat

Partneři

Vodárenství
Sovak
Zdravá města
Wasten
JRK
SKS
Ecobat
Nadace Partnerství
Adapterra Awards
Teplárna ČB
EkoWATT
Solární asociace
AKU-BAT
I-tec
SmVaK Ostrava
Energie AG
Den malých obcí
Denios
PSAS
Rema
K-tech Komunální technika
Meva a.s.
EKO-KOM
ČEVAK
Povodí Vltavy
SRVO
Bert
ORGREZ