Reklama

12. 3. 2019  |  Publicistika  |  Autor: Hana Tomášková

Recyklace odpadu, spalování nebo skládkování?

Skládkování je hromadění odpadu na místech k tomu určených. Jedná se o energeticky nenáročný, ale z ekologického hlediska nevyhovující způsob nakládání s odpady. Není divu, že tato metoda stojí nejníže v hierarchii vhodného nakládání s odpady.

Z odpadu uloženého na skládkách se do ovzduší uvolňuje metan, hrozí nebezpečí požáru a následného uvolnění škodlivin, např. jedovatých dioxinů, CO, CO2, NOX, sloučenin síry apod. nebo průsak skládkové vody, což je vlastně dešťová voda kontaminovaná obsahem skládky, do půdy a spodních vod.

V České republice končí na skládkách 45% komunálního odpadu. (Pro srovnání v Holandsku jsou to pouhá 3% veškerého odpadu.)

Odpad uložený na skládkách zde pouze leží a není již dále využíván.

 

 

Spalování odpadu je zpracování odpadu pomocí kontrolovatelného procesu oxidace. Spalováním se redukuje původní hmotnost odpadu na 25 % a objem na 10 %. Vzniklý popel lze částečně využít jako druhotný stavební materiál a zbytek končí na skládkách. Odpad může být použit jako zdroj pro výrobu tepla nebo elektřiny, kde nahradí fosilní paliva. Vhodné je tehdy, pokud jsme již využili veškeré suroviny, které se dají dále zpracovat.

Recyklace je technologický proces, při kterém je odpad cyklicky (opakovaně) uváděn do výroby. Jde tedy o materiálové využití odpadu. Je to energeticky náročná procedura, ale její výhody mnohonásobně převažují.Takto vzniklé materiály označujeme jako druhotné suroviny.

Některé materiály lze recyklovat bez významných ztrát kvality. Např. sklo lze přetavovat opakovaně. U jiných materiálů dochází při recyklaci ke zhoršení jejich vlastností (tzv. downcycling). Mezi ně patří například papír, u kterého dochází při opětovném zpracování ke zkracování vláken, což omezuje jeho vlastnosti.

Recyklace kovů je proces opětovného využití použitého kovu. Důvod recyklace je jednak ekologický, protože zatížení životního prostředí při získávání kovů z rud je podstatně vyšší, než při recyklaci a recyklace snižuje množství kovů, které by se spolu s odpadem dostávaly do životního prostředí. Také ekonomický efekt není zanedbatelný, protože získávání kovů z kovového odpadu je většinou levnější než těžba a zpracování rud. V produkci druhotných surovin v ČR stojí druhotné suroviny z kovů na druhém místě hned za produkcí ze stavebních materiálů.

Typickým příkladem je ocel. Ta se recykluje již víc než 150 let. Ocel během procesu recyklace neztrácí žádné ze svých vlastností. Energie ušetřená recyklováním oceli snižuje roční spotřebu energie průmyslu až o 75 %. Recyklováním jedné tuny oceli se ušetří 1100 kg železné rudy, 630 kg uhlí a 55 kg vápence.

Nejsme tak bohatí, abychom si mohli dovolit plýtvat vlastním odpadem. Skládkováním nebo spalováním se zbavujeme cenných surovin, které pak musíme náročným způsobem někde jinde znovu získat.

 

Co můžeme získat recyklací?

Suroviny

Úspory

Poznámka

Sklo

až 90 % suroviny a energie

sklo se dá recyklovat takřka nekonečně

Papír

50 % energie a 100 tis.l vody/

1 tuna

papír lze recyklovat 5x – 7x

Plasty PET

výroba vláken pro textilní průmysl

1 PVC láhev může kontaminovat

30 – 50 tisíc PET lahví

Plasty PE

granulát pro výrobu PE folií, směs do dalších výrobků

přidává se např. do protihlukových stěn

Nápojové kartony

využití ve stavebnictví, alternativní palivo v cementárnách

význam této recyklace je zatím sporný

Stavební suť

využití ve stavebnictví, do základů silnic

vzniká nadrcením stavebních odpadů

 

 

Foto: ilustrační/ Pixabay

© Ekologie v praxi, z.s. Autorská práva jsou vyhrazena a vykonává je vydavatel

ZPĚT NA SEZNAM

PARTNEŘI