Reklama

1. 5. 2019  |  Aktuality  |  Autor: MŽP

Reakce na tvrzení aktivistů z Greenpeace, Hnutí Duha a Frank Bold k měření rtuti

MŽP daná tvrzení zcela odmítá. Aktivisté nemluví pravdu, když říkají, že elektrárny budou vypouštět o 40 % více rtuti. To je překrucování faktů i popírání fyzikálních a matematických principů.

MŽP uvedenou vyhláškou uvádí do praxe kontinuální měření emisí rtuti, které se v Česku doposud měří pouze tzv. jednorázovým měřením. 40% hodnota tzv. nejistoty měření v žádném případě neumožní provozovatelům velkých zdrojů dosáhnout na splnění emisního limitu pro emise rtuti, který bude platit od roku 2021. Ministerstvo životního prostředí přistupuje k nastavení hodnoty nejistoty měření u rtuti velmi odpovědně. Evropská směrnice výslovně stanovuje hodnoty tzv. nejistoty měření pro různé látky a to v rozmezí 10 - 40 % (byť pro rtuť však zatím žádnou konkrétní hodnotu nejistoty nestanovila). Zcela nové a historicky první limity pro emise rtuti, které budou platné od roku 2021, jsou velmi nízké a v praxi budeme tedy měřit velmi nízké koncentrace emisí. Čím nižší hodnoty koncentrace látek se měří (jako např. v případě rtuti), tím vyšší je nejistota při měření, to je fyzikální princip a MŽP tyto principy respektuje.

Na základě požadavků vycházejících z evropských předpisů schválených v roce 2017 musí být ve všech státech EU nejpozději do roku 2021 zavedený nový způsob měření emisí rtuti u velkých energetických zdrojů. Vypouštění rtuti do ovzduší se bude místo dosavadního jednorázového měření rtuti sledovat nově na základě kontinuálního měření emisí rtuti do ovzduší, které je daleko přísnější než dosavadní měření jednorázové a daleko přesněji odráží skutečnou emisní situaci. Od roku 2021 pak budou v celé EU platit pro provozovatele velkých spalovacích zdrojů úplně nově emisní limity pro rtuť (pro rtuť dosud žádné limity v EU stanoveny nejsou).

Ministerstvo životního prostředí tedy zavedením postupu kontinuálního měření emisí rtuti podmínky pro provozovatele včetně uhelných elektráren zpřísňuje, což ale aktivisté zcela opomíjejí.

To že se od skutečně vypouštěných emisí rtuti do ovzduší odečítá tzv. "nejistota měření", vychází přímo z evropské směrnice. Tzn. to, že budou provozovatelé odečítat nejistotu měření (a ne například přičítat) je dáno striktně postupem, který nám stanovuje směrnice EU [1]. Neexistuje v tomto případě žádný princip předběžné opatrnosti, který podsouvají veřejnosti aktivisté, ale existuje jasný postup, jak nejistotu měření uplatnit.

Současný postup jak emise (nejenom) rtuti měřit kontinuálně, včetně odečtu tzv. nejistoty měření zavedlo do v legislativy MŽP už vyhláškou z roku 2017. Ten současná novela vyhlášky nemění. K ní neobdrželo MŽP od aktivistů žádné připomínky.

Vyhláška už v roce 2017 stanovila, že se u všech znečišťujících látek bude nejistota měření odečítat ne z paušálního emisního limitu, ale přímo z naměřených hodnot, což představuje výrazné zpřísnění postupu pro měření všech znečišťujících látek oproti do té doby platnému stavu.

Procentuální hodnota nejistoty měření pak byla převzata z německého modelu měření emisí rtuti, kde je rovněž možné uplatnit hodnotu odečtu až 40 %. Tato "německá" hodnota byla zvolena proto, že s kontinuálním měřením na různých technologiích v provozech nemá Česká republika žádné zkušenosti a tak nejsou k dispozici žádná místní data, ze kterých by bylo možné stanovit, zda má být hodnota nejistoty měření 10, 20 nebo i 50%, jak tvrdí a požadují provozovatelé uhelných elektráren a dalších velkých zdrojů. Není také mnoho států, kde se lze inspirovat (kontinuální měření emisí rtuti je naprostá novinka, v EU to bude plošně povinnost až od roku 2021) a právě v Německu se emise již kontinuálně měří a mají s ním bohatší zkušenosti, takže je využití jejich zkušeností a postupů pro ČR zcela logické. Současně je možné, a mechanismy jsou pro to tak v tuto chvíli nastaveny, že po zavedení kontinuálního měření a získání prvních dat z reálného provozu zdrojů v České republice, bude hodnota nejistoty měření v budoucnu revidována.

Hodnota nejistoty měření byla diskutována v odborné pracovní skupině dlouhodobě zřízené při MPO, ve které mohou mít své odborné zástupce i ekologické organizace a která se znečištěním z velkých provozů dlouhodobě zabývá. Jak přistupovat k měření rtuti v podmínkách České republiky bylo i předmětem posledního jednání pracovní skupiny zřízené na základě usnesení Výboru pro životní prostředí Poslanecké sněmovny, která byla zřízena za účelem vyhodnocení dopadů a přínosů případného omezení výjimek z dodržování emisních limitů u velkých spalovacích zdrojů.

[1] EU směrnice o průmyslových emisích 2010/75/EU, Příloha V, část 3, bod 9: "Platné hodinové a denní průměrné hodnoty se stanoví z naměřených platných hodinových průměrných hodnot po odečtení hodnoty intervalu spolehlivosti uvedeného v bodě 9."

© Ekologie v praxi, z.s. Autorská práva jsou vyhrazena a vykonává je vydavatel

ZPĚT NA SEZNAM