Reklama

12. 9. 2019  |  Publicistika  |  Autor: Pavel Mohrmann

Ptáme se kolektivních systémů: Co s eletroodpadem, který se obci kupí na dvoře a nikdo ho nechce odvézt?

V prvním ze série článků o zpětném odběru elektroodpadu jsme vás informovali, že systém nefunguje vždy tak, jak by měl. Občas se obcím stává, že se jim na sběrných dvorech kupí určitá komodita elektroodpadu, o kterou nemá nikdo zájem.

Zákon sice jasně ukládá kolektivním systémům, že musí odebírat vše, přesto zaznamenáváme, že ve skutečnosti to tak neprobíhá. Svůj náhled na tuto problematiku dnes prezentuje společnost Ekolamp.

Kolektivní systémy musí ze zákona zajistit svoz veškerého elektroodpadu. V praxi se ale stává, že některé menší obce se sběrným dvorem mají občas poměrně velké množství určitého elektroodpadu, který od nich jejich kolektivní systém odmítne převzít. Co dělat, pokud se dostane starosta do potíží se zpětným odběrem určité komodity elektroodpadu?

Řešení tohoto problému je vcelku jednoduché, kolektivní systémy mají ze zákona povinnost zřídit sběrné místo v každé obci, která je o to požádá. Starosta se tedy jednoduše podívá na webové stránky MŽP, kde je seznam provozovatelů kolektivních systémů se souhlasem pro zajištění financování nakládání s elektroodpady a s historickými elektrozařízeními.

Zde starosta najde seznam všech kolektivních systémů spolu s uvedením, se kterými kategoriemi elektroodpadu ten který kolektivní systém nakládá. Vybere si příslušný kolektivní systém a zašlete mu email s žádostí o zřízení sběrného místa. Do kopie dá ještě pracovníky MŽP a ČIŽP a celý problém je vyřešen.

Pokud již obec má zřízené sběrné místo na příslušný typ elektroodpadu, musí daný kolektivní systém elektroodpad svážet v intencích smluvních podmínek, které má s obcí sjednané. Jinak se jedná o porušení zákona s patřičnými důsledky. Pokud, by tedy kolektivní systém elektroodpad svážet nechtěl, tak opět starosta jednoduše zašle email danému kolektivnímu systému, kde vylíčí celou situaci a do kopie opět vloží opět pracovníky MŽP a ČIŽP.

Z naší zkušenosti víme, že cca 25% obcí má nějaké negativní zkušenosti se svozy elektroodpadu. Často se jedná o příliš dlouhé svozové termíny, v některých případech se pak některé kolektivní systémy nestaví pozitivně k tzv. elektroodpadu s negativní hodnotou, který má ještě navíc charakter nebezpečného odpadu, tedy zejména zářivky, televize, ledničky a je tak finančně náročný na ekologickou recyklaci. Co se týká elektroodpadu s tzv. pozitivní hodnotou, tj. např. železné sporáky, měděná svítidla atd., tam většinou se svozem problém nebývá.

 
Druhé téma je konkurence mezi kolektivními systémy. Existuje? Nehrozí mezi kolektivními systémy dohody? Není trh rozdělen třeba územně, či komoditně?

Konkurence mezi kolektivními systémy existuje. Bohužel v současné době není nastavena příliš dobře. V běžném tržním prostředí si zákazník vybírá firmu, a rozhoduje se, zda za její výrobky či služby zaplatí více a pak zpravidla dostane lepší kvalitu, nebo méně a pak zpravidla dostane horší kvalitu.

Kolektivní systém nicméně poskytuje svoji službu svozu elektroodpadu obcím a občanům, ale ten, kdo si vybírá a platí kolektivní systém, nejsou obce a občané, nýbrž výrobci elektrozařízení. Někteří z výrobců se bohužel vůbec nezajímají, co kolektivní systém, který si vybrali, vlastně dělá a vybírají si kolektivní systém pouze na základě co nejnižší ceny.

Výsledkem je potom to, že obec a občan často dostávají nekvalitní službu, která se projevuje v tom, že se na sběrném dvoře obce hromadí zejména ten elektroodpad s negativní ekonomickou hodnotou, o který nikdo nejeví zájem. Jeho ekologická recyklace je totiž finančně velmi náročná a kolektivní systém, který má nejnižší cenu, to obvykle není schopen zaplatit, protože na něčem ušetřit musí. V tomto případě se však jedná o šetření na špatném místě.

 

Foto: ilustrační/ Pixabay
 



 

Máte dotazy či připomínky?

Napište nám,

vaše názory nás zajímají.

Tento portál tvoříme společně.


 



 


 

© Ekologie v praxi, z.s. Autorská práva jsou vyhrazena a vykonává je vydavatel

ZPĚT NA SEZNAM

PARTNEŘI