Proč Brno zrušilo poplatky za svoz komunálního odpadu pro seniory a malé děti?

| autor: Hana Tomášková0

Proč Brno zrušilo poplatky za svoz komunálního odpadu pro seniory a malé děti?

O konkrétních krocích, které Brno podniká v rámci omezování produkce směsného komunálního odpadu, hovoří Filip Poňuchálek, tiskový mluvčí Magistrátu města Brna.

Co vedlo zastupitele ke zrušení poplatku za svoz komunálního odpadu pro seniory a děti do 4 let?

Osvobození od placení poplatku za svoz komunálního odpadu pro seniory nad 70 let bylo zakotveno v koaliční smlouvě, kterou podepsali zástupci koalice před rokem. Daná vyhláška upravující tento poplatek byla projednávána na Zastupitelstvu města Brna v úterý 5. listopadu 2019. Během zasedání byl vznesen od opozice návrh, aby byly od tohoto poplatku osvobozeny i děti do 4 let. To zastupitelé podpořili.

Bude město v rámci tohoto rozhodnutí rozšiřovat osvětové akce zaměřené na prevenci vzniku odpadu?

Už třetím rokem funguje na 6 brněnských sběrných střediscích projekt ReUse – „Druhý život“, tedy prodej starých funkčních věcí. Lidé v něm mohou odkládat nebo naopak za symbolickou částku pořídit nádobí, knihy, obrazy, hračky, sportovní potřeby, zkrátka vše, co se jednomu jeví jako nepotřebné a druhému ještě poslouží nebo mu udělá radost. Za symbolických 10 korun si tak můžete pořídit třeba hrníček jako vzpomínku na mládí nebo si levně vybavit začínající domácnost.

Vybrané peníze používají pracovníci Veřejné zeleně města Brna na výsadbu květin. Od roku 2016 tak Brňané přispěli více než 515 tisíc korun, které pomohly vysázet 477 m² trvalkových záhonů, 608 m² květnatých luk a přes 55 tisíc cibulovin.

Projekt je jedinečný v tom, že přispívá k ochraně životního prostředí a zároveň může pomoct brněnským rodinám vybavit domácnost, i když staršími věcmi. Kromě toho odložené věci stále častěji ze záliby používají lidé, kteří je pozměňují nebo úplně mění původní funkci předmětů a dávají jim nový význam.

Jedním z nástrojů, jak zvýšit podíl vytříděnosti komunálního odpadu, a tím snižovat jeho množství, je také systém středisek sběrného odpadu, které město provozuje. Tato síť se skládá z 37 středisek na ploše celého města a v roce 2018 se na nich vybralo například 2 627 tun bioodpadu. Do sběrných středisek odpadů mohou lidé odkládat například chemikálie, zbytky čisticích prostředků, ale i velkoformátový odpad nebo stará elektrozařízení, jako jsou varné konvice, ledničky, sporáky a další. Některá z nich přijímají i stavební suť a pneumatiky. Připravuje se výstavba dalších tří. Při budování nových sběrných středisek myslí vedení Brna na smysluplné rozšíření stávající sítě a vytipovává si lokality, kde podobné sběrné dvory chybí. Při plánování pak spolupracuje se starosty městských částí.

Jaký je současný vývoj v produkci komunálního odpadu v Brně a jaké jsou plány do budoucna na jeho omezení?

Produkce komunálního odpadu vzniklého na území statutárního města Brna meziročně mírně narůstá. V roce 2015 činila produkce 66 684 tun komunálního odpadu a v roce 2018 již 68 805 tun. Kroky vedoucí k omezování produkce komunálního odpadu město průběžně realizuje. Jedná se o aktivity města v oblasti podpory předcházení vzniku odpadů, a to realizaci projektu Re-Use na sběrných střediscích odpadů a projektu Re-Nab. V rámci projektu Re-Nab je na 6 sběrných střediscích odpadů sbírán použitý nábytek, který je ve spolupráci s odborem sociální péče Magistrátu města Brna nabízen sociálně potřebným obyvatelům města Brna, kteří nemají finanční prostředky na nové vybavení bytu.

Dalším projektem v této oblasti je tzv. Retro-Use, který je zaměřen na sběr věcí, vyrobených před rokem 1989. Je zajímavý zejména pro kulturní instituce. Z historického hlediska zajímavé předměty jako například knížky, časopisy, vybavení domácnosti či technické vybavení, osobní písemnosti, staré fotografie, filmy, hračky, sportovní potřeby jsou zejména v rámci redistribuce do sbírek muzeí či fundusů divadel i čištěny či opravovány. Retro-Use je současně i projekt sociální, součástí je zřízení chráněné pracovní dílny. Navíc některé staré předměty mohou také ještě posloužit například studentům a nestanou se odpadem, protože projekt „Retro-Use“ pomůže prodloužit jejich životní cyklus.  Statutární město Brno na projektu spolupracuje s Americkým fondem a dalšími kulturními institucemi jako jsou například Moravská galerie, Technické muzeum Brno, Vojenský historický ústav.

V oblasti předcházení vzniku biologicky rozložitelných odpadů město realizuje distribuci domácích kompostérů, a to formou dotovaného prodeje nebo formou zápůjčky. Do letošního roku jich bylo distribuováno celkem 3 990 ks. Další distribuce se ve spolupráci se společností SAKO Brno připravuje na rok 2020. Biologicky rozložitelné materiály jsou tak využity přímo v místě vzniku.

Foto: Filip Poňuchálek archiv


Komentáře

  1. Tento článek zatím ještě nikdo neokomentoval.

Okomentovat

Partneři

Vodárenství
Nadace partnerství
Sovak
Zdravá města
ABPlast
Satturn