Zeleň v Olomouci, to nejsou pouze parky, ačkoli jejich rozlohou je ve srovnání s jinými městy Olomouc zcela unikátní. Jsou to trávníky, výsadba na sídlištích, stromořadí. O to vše je nutné se náležitě starat.
Jak o zeleň ve městě pečovat dobře a hospodárně, nyní radí vedení města Olomouce nově zpracovaný materiál Strategie zeleně a management údržby.
„Více než polovina zelených ploch v Olomouci je v majetku města. Máme proto velkou možnost, jak nejen vzhled, ale hlavně kvalitu zeleně ve městě ovlivnit. Dlouhodobý rozvoj zeleně v Olomouci bohužel není koncepční, což, jak strategie uvádí, má za následek například nevhodnou skladbu dřevin v některých lokalitách i nevyužití potenciálu lokalit jiných,“ vysvětluje primátor města Olomouce Mirek Žbánek.
Podle něj je třeba tento přístup změnit, proto si město nechalo zpracovat materiál, který nejen určuje silné stránky, které je třeba podpořit a následovat, ale zejména navrhuje další postup v rozvoji i péči o stávající zeleň pro příštích šest let, a to za využití dostupných finančních zdrojů. Případně radí, jak náklady na péči optimalizovat.
Cílem tohoto strategického dokumentu bylo zpracovat dlouhodobý koncepční rozvojový dokument pro období 2021 – 2027, který bude udržitelným způsobem plánovat rozvoj zeleně na území města. „Péče o zeleň v takovém rozsahu a významu jako v Olomouci, která je svými parky zejména díky Floře proslulá, je poměrně nákladná záležitost. Roční náklady na péči o parky, zelené plochy, záhony, trávníky i stromořadí vyčíslila zpracovaná strategie na více než 108 milionů korun, přičemž v ní odborníci navrhli také oblasti, které by se mohly podílet na snížení nákladů. Ať už je to počet sečí trávníků v různých lokalitách města nebo vysazování keřů, které nepotřebují tvarování, to vše jsou rady, které můžeme využít k tomu, abychom o městskou zeleň pečovali dobře, ale také hospodárně,“ říká náměstek primátora města Olomouce Otakar Bačák, do jehož gesce péče o zeleň spadá.
Klíčové pro celkové náklady na údržbu zeleně je podle nově zpracovaného dokumentu zejména to, jak se nastaví intenzita péče o trávníky. Odborníci proto vytvořili tři intenzitní třídy, do nichž rozčlenili různé typy zelených ploch ve městě. „Nejčastější údržbu vyžadují trávníky v parcích, proto zde bylo nastaveno sečení trávníků na osm sečí za rok, na sídlištích na čtyři seče a v okrajových částech města na tři seče ročně,“ vysvětluje vedoucí odboru městské zeleně a odpadového hospodářství Jana Matzenauerová. Dodává také, že do budoucna je potřebné omezovat vysazování keřů vyžadujících tvarování. „Květinové výsadby, či výsevy se budou umísťovat pouze do nejvýznamnějších lokalit, jako jsou parky, náměstí, městské třídy, návsi a před významné budovy a zahradníci zde budou volit moderní technologie zakládaní,“ doplňuje zahradní architektka z odboru městské zeleně a odpadového hospodářství Martina Gerhardová.
Ve strategii také odborníci upozorňují, jaké oblasti mohou budoucí rozvoj zeleně ve městě ovlivnit, a je tedy třeba na ně dát pozor. Velký význam podle nich mají například stromořadí, proto kladou důraz na koordinaci umístění inženýrských sítí tak, aby nebránily případným budoucím výsadbám. „U realizace nových a při rekonstrukci stávajících ulic je zapotřebí respektovat zásady umožňující existenci stromořadí ve městě a potřebu koordinace s infrastrukturou. Tato stromořadí mají za úkol propojit město a vytvořit tak síť procházkových tras. Stromořadí zajišťují propojení mezi městskými parky i napojení na příměstskou krajinu,“ uvádí materiál.
„Cílem strategie zeleně je kromě optimalizace nákladů na údržbu také smysluplný budoucí rozvoj zeleně ve městě. Když toto schéma hodně zjednodušíme, dá se říct, že strategie navrhuje řešení, jak bychom se při procházkách a cestách městem mohli pohybovat vlastně stále v zeleném prostředí, samozřejmě na daných trasách. Jak zelenými procházkovými trasami propojit historické parky s přírodou dále od centra či až na okrajích města. Důležitá je spojitost a prolínání tohoto systému, jakási synergie zastavěných ploch a jejich protipólu, tedy zelených ploch nejrůznějšího významu. Spojitost systému zajišťují také stromořadí, zpravidla podél komunikací nebo vodotečí, která hrají klíčovou roli v propojení systému zeleně,“ vysvětluje Martina Gerhardová.
Zachovat či rozvíjet plochy zeleně je potřebné nejen kvůli kvalitě života ve městě, ale také v souvislosti s adaptací na změnu klimatu a hospodaření s dešťovou vodou. S tímto rozvojem počítá i akční plán. Ten obsahuje hned několik lokalit, kde by měly v budoucnu vzniknout parky - „Park u kaple Panny Marie na Nových Sadech“, „Park na Dlouhé ulici“, „Park na ulici Lazecká“ a „ASO park“ či „Hradisko Východ“.
Komentáře