Praha testuje multifunkční klece pro lepší růst stromů v nepříznivých městských podmínkách

| autor: Hana Tomášková0

Praha testuje multifunkční klece pro lepší růst stromů v nepříznivých městských podmínkách

Konkrétní projekty a adaptační opatření na změnu klimatu představuje Tomáš Nakládal, asistent náměstka primátora hl. m. Prahy Ing. Petra Hlubučka.

Můžete prosím ve zkratce zmínit, jaká připravuje Praha opatření zaměřená na adaptaci na změnu klimatu?

Konkrétní opatření a projekty realizované v letech 2018 – 2019 je možno nalézt v Závěrečné zprávě k Implementačnímu plánu Strategie adaptace HMP na změnu klimatu na roky 2018 – 2019.

Pilotní projekty jsou výkladní skříní a inspirací pro realizátory dalších opatření. Hlavní město v posledních dvou letech například začalo více podporovat komunitní zahrady, které přispívají ke zmírnění dopadů klimatických změn, vytvořilo zcela nové parky a vysadilo statisíce stromů po celém území Prahy. Proběhlo mnoho projektů zdařilých revitalizací cenných přírodních i rekreačních ploch, byly zadány studie k výstavbě a údržbě zelených tramvajových pásů, přístřešků hromadné dopravy, zelených střech, propustných povrchů, hospodárnějšího nakládání s dešťovou vodou. Tyto pilotní projekty budou nyní v další fázi adaptace sloužit pro uvedení adaptačních opatření v život tak, aby občanům metropole zajistily celkově komfortnější a zdravější pobyt na území hlavního města. Dále probíhaly také analytické a výzkumné projekty, které doplnily údaje o zranitelnosti hlavního města vůči klimatickým změnám. Metodické projekty komunikují možnosti řešení z hlediska technického i organizačního, a snaží se navázat dialog mezi Magistrátem hl. m. Prahy, příspěvkovými organizacemi, městskými částmi a obyvateli hlavního města.

Hl. m. Praha připravuje v současnosti Implementační plán na roky 2020 – 2024, jehož přílohou bude zásobník plánovaných opatření pro příští roky. Tento zásobník nyní naplňujeme a sbíráme podněty také z městských částí a příspěvkových organizací hl. m. Prahy.    

Lze vyzdvihnout 1-2 již zrealizované projekty zaměřené na zlepšení mikroklimatických podmínek ve městě, které jsou unikátní svou multifunkčností a mohly by inspirovat k realizaci i další města?

Příkladem zlepšení mikroklimatických podmínek města může být například výstavba stromořadí v jinak rozpálených ulicích, vedoucí ke snížení teploty, zvýšení relativní vlhkosti, a celkovému zvýšení komfortu obyvatel.

Důležitým předpokladem funkčnosti a dlouhověkosti stromů v ulicích je zajištění kvalitního prokořenitelného prostoru pro existenci a růst stromů v nepříznivých městských podmínkách. Hl m. Praha začalo s testovacím používáním tzv. „prokořenitelných buněk“, které vytváří velký prostor pro růst kořenů stromů – jedná se o modulární prefabrikovaný systém (klec) pod krytem komunikace, umožňující existenci velkého objemu lehce zhutněné půdy pro zdárný rozvoj kořenů (lepší přístup pro vodu a půdní vzduch), klec je zároveň stabilní pro položení krytu komunikace, je vhodný pro všechna dopravní zatížení a funguje jako zásobárna srážkové vody.

Například v ulici Blanická bylo ze strany OCP MHMP tímto způsobem založeno stromořadí břestovce jižního v hodnotě projektu 5 mil. Kč.

Jaká plánuje Praha zlepšení v oblasti hospodaření se srážkovou vodou? Jaká opatření se v této oblasti již podařilo realizovat?

Hl. m. Praha zadalo zpracování dokumentu Standardizace hospodaření s dešťovou vodou. Na jeho vytvoření pracuje tým specialistů. Tento „katalog“ standardů, neboli povinných technických řešení a prvků hospodaření s dešťovou vodou pak bude používán při návrhu veškerých rekonstrukcí, staveb a dostaveb v urbanizovaném a nově zastavovaném území.

Povinně používané prvky určené pro veřejné potřeby uvedené ve standardech budou přebírány do majetku HMP a všechny organizace HMP k tomu určené budou zajišťovat jejich správu a provozování.

Vytvoření katalogu standardů hospodaření s dešťovou vodou včetně uvedení do života očekáváme  nejpozději do léta 2021.

Z konkrétních projektů lze jako jeden z příkladů uvést celkovou rekonstrukci parku v okolí Petřínské rozhledny. Zde byl vyměněn asfaltový povrch za historickou dlažbu včetně vyřešení odvodnění jak parkových cest, tak i dešťových vod z objektů HMP v lokalitě (kostel, kaple, rozhledna s terasou apod.), pomocí vsakovacích podzemních objektů, s celkovými náklady více než 30 mil. Kč.

Celková obnova prostoru parteru před dokončovanou Šlechtovou restaurací zahrnuje obnovu květinových záhonů a intenzivně udržovaného trávníku, realizaci nového automatického závlahového systému, rekonstrukci zpevněných mlatových a asfaltových ploch a nové odvodnění. Na plochách záhonů bude instalována automatická závlaha napájená přečištěnou vodou z Vltavy.  Rovněž došlo k výměně asfaltového povrchu na cestách na svahu nad restaurací, cesty jsou nyní vydlážděny a nově vyřešeno jejich odvodnění pomocí příkopů a vsakování. Celkové náklady na obě akce jsou 35 mil. Kč (do částky nejsou započítány předchozí fáze revitalizace Královské obory Stromovka – obnova dna rybníka, vytvoření nových biotopů, květnatých luk atd.).

Jak velké oblasti se týkají plánované revitalizace údolních niv, vodních toků a ploch? Kolik z nich již bylo revitalizováno a které patří k těm rozsahově největším?

Hlavní město Praha vlastní a financuje údržbu a rekonstrukce 116 vodních děl o celkové ploše 253,8 ha. Jedná se o: 74 rybníků (118,4 ha), 3 přehradní nádrže (59,6 ha), 32 retenčních nádrží (30,9 ha, objem 334 475 m3), 7 suchých poldrů (44,9 ha, retenční objem 0,77 mil m3). Dále je ve správě hlavního města 308 km potoků na území hl. m. Prahy a 6 km za hranicemi Prahy.

Rybníky a nádrže v majetku hl. m. Prahy  jsou postupně opravovány, rekonstruovány a odbahňovány. Do konce roku 2019 bylo upraveno celkem 78 lokalit o ploše 222,7 ha. 2 vysychající vodní plochy se podařilo zachránit nalezením dodatečných zdrojů vody (Čimický rybník a rybník Aloisov), 4 nové vodní plochy vznikly na místech již zaniklých rybníků (rybník Ve Hvězdě, Střední rybník v Chabrech, nádrž Pod Lesem a Polifkův rybník), vytvořeno bylo 7 zcela nových pražských rybníků (rybník Zahrádky, dva rybníky ve Stromovce, rybník Kotlářka, Terezka, Lipiny a Bohnický). Celková plocha nových rybníků je 3,7 ha.

Celkový přehled za roky 2019 – 2020:

Celková zrevitalizovaná plocha nádrží:                           29,3 ha

Celkové množství odtěženého sedimentu:                       90 tis m3

(o toto množství se zvýšil objem zadržené vody v pražských nádržích)

Celkem zrevitalizovaných potoků:                                   2,3 km

Prodloužení koryt potoků:                                                569 m

Plocha nových tůní:                                                      6 600 m2

Foto: ilustrační -  Portál ŽP Praha.eu /fotografie z realiz. prokořenitelných buněk v ul. Budečská (1/2017), Foto: Zahradní architektura Kurz

Komentáře

  1. Tento článek zatím ještě nikdo neokomentoval.

Okomentovat

Partneři

Vodárenství
Nadace partnerství
Sovak
Zdravá města
ABPlast
Satturn