Po zkušenostech z Nebor začne od 1. října 2026 v příměstských částech Kanada a Konská-Podlesí svoz tříděného odpadu z nádob přímo od rodinných domů. Každý trvale obydlený rodinný dům obdrží v průběhu září dvě černé nádoby o objemu 240 litrů, které budou rozlišeny barevnými víky. V září proběhl klasický pytlový svoz podle stávajícího harmonogramu. Nové pytle na výměnu už ale občané při svozu neobdrží.
Je pytlový svoz běžnou, nebo již přežitou formou svozu odpadů z příměstských částí Třince?
Pytlový svoz tříděného odpadu v oblastech s rozptýlenou zástavbou rozhodně není přežitou formou, ale naopak efektivním a běžně využívaným typem svozu, kdy jsou občané obslouženi přímo u svého rodinného domku. Dnes se systém svozu od domu moderně označuje jako door-to-door systém a často je spojován pouze s nádobami. Pytlový svoz je ale také službou přímo od domu a je plnohodnotným door-to-door systémem. V praxi se často oba systémy kombinují.
Proč pytlový svoz stále dává smysl?
Většina našich příměstských částí města je typická rozptýlenou zástavbou. Klasické veřejné nádoby nedávají v těchto lokalitách moc smysl, protože je nelze efektivně umísťovat tak, aby vyhovovaly docházkovým vzdálenostem, které jsou klíčové pro ochotu lidí odpad třídit. Zároveň bývá velký problém s umístěním nádob, protože ve většině případů jde o soukromé pozemky. Vezměme si například údolí Tyry a Oldřichovic. Jen hlavní trasa je dlouhá cca 7 km, domy jsou rozesety po obou stranách, občas i v místech, která jsou svozovou technikou nedostupná.
Dokážete si představit, kolik odpadových stání by se muselo vytvořit, aby třídění bylo aspoň trochu dostupné? Veřejné nádoby zde využíváme už téměř jen na sklo, za prvé proto, že sklo do pytlů sbírat nejde, a za druhé proto, že skleněného odpadu je poměrově mnohem méně než ostatních druhů odpadů. Výhodou pytlového svozu je také vysoká čistota vytříděného materiálu a také to, že občané mohou vystavit libovolný počet pytlů podle toho, kolik odpadu jim právě vzniklo. Pytlový svoz je pro občany velice komfortní, tudíž se vytřídí daleko více odpadu než v případě veřejných nádob.
Jaká jsou negativa?
Nevýhodou je skladování pytlů s odpadem někde doma po dobu jednoho měsíce, dále se občas stane, že se občanům nové pytle ztratí nebo je odfoukne vítr. Negativem je rovněž jednorázové použití barevných pytlů.
A kdybychom porovnali pytlový svoz s individuálním nádobovým, který již funguje v městské části Nebory a nyní se rozšiřuje na Podlesí a Kanadu? Mimochodem, kolik taková jedna nádoba stojí, resp. kolik stojí město, když si ji pronajme?
Když bychom porovnali pytlový svoz s individuálním nádobovým, tak co se týče pohodlí pro občany, je to podle mého názoru srovnatelné. Je zarážející, že i po téměř 30 letech, kdy pytlový svoz funguje, ho někteří občané stále nevyužívají, často se zdůvodněním, že pytle nemají, nevědí, kde je získat, nebo na plné pytle nemají místo. S ohledem na tato zdůvodnění jsou individuální nádoby lepší v tom, že je obdrží všechny rodinné domky v dané lokalitě, což snad občany lépe přesvědčí, že by je mohli využívat.
Mimochodem, povinnost třídit odpad má každý z nás a vychází ze zákona o odpadech. Pozitivní efekt individuálního nádobového systému vidíme u Nebor, kdy občané vytřídili do vlastních barevných nádob výrazně více odpadu než při pytlovém svozu, konkrétně vytřídili téměř o 4 tuny separovaného odpadu více než ve stejném období loňského roku, kdy se odpad ještě svážel v pytlích. V měsících únoru, březnu a dubnu 2025 bylo svezeno 11,73 tuny tříděného odpadu. Za stejné období letošního roku svozová společnost svezla 15,72 tuny, tedy téměř o 4 tuny více. Evidentně se podařilo zapojit do třídění více domácností. A co se týče druhé části otázky – za pronájem jedné 240litrové nádoby zaplatí město svozové společnosti 24 Kč měsíčně.
Jak (na základě čeho) se vybraly jako pilotní Nebory. Proč se rozhodlo, že další bude Kanada-Podlesí? Už se ví, která část bude další?
Jako pilotní část se Nebory jevily jako ideální, neboť jsou kompaktní a svoz od všech rodinných domků se stihne během jedné směny. Podlesí a Kanada na Nebory přímo navazují, tudíž byly jasnou volbou. Co bude následovat, zatím není rozhodnuto, uvidíme, jak bude vše probíhat dál.
Pojďme k jiné problematice. Proč se v poslední době odstraňují modré a žluté nádoby v příměstských částech města?
Dochází k optimalizaci svozu. Jak již bylo řečeno, hlavním způsobem svozu plastů, kovů, nápojových kartonů a papíru je v příměstských částech města pytlový svoz. Veřejné nádoby zde byly umístěny ještě v době před zavedením svozu pytlového. Smyslem je svoz zefektivnit a zároveň omezit nepořádek a černé skládky kolem veřejných nádob. Nádoby na sklo ale zůstávají, protože sklo se do pytlů sbírat nedá.
Kolik ročně platí město za černé skládky?
Celkem za úklid a odvoz odpadů z černých skládek prostřednictvím společnosti SMOLO zaplatilo město v roce 2025 asi 340 000 Kč. Černé skládky ale uklízejí ve městě v hojné míře i naši pracovníci čety úklidu veřejných prostranství. Měsíčně dovezou na sběrný dvůr kolem 5 t odpadu. Do výše uvedených nákladů nejsou zahrnuty mzdové ani dopravní náklady těchto našich pracovníků.
Proč nelze dát ke každému sběrnému místu kameru či fotopast? Co všechno by se muselo udělat, kdyby se hypoteticky rozšířil kamerový systém proti černým skládkám?
Fotopast je specifické řešení, které s sebou nese určitá úskalí. Především reaguje na pohyb, a to nejen lidí, ale i zvěře, projíždějících vozidel atd. Je tedy poměrně komplikované záběry z fotopasti vyhodnocovat, zvláště pokud je přenos zachycených snímků odesílán tzv. online přes mobilního operátora. Drtivá většina snímků totiž zachycuje pohyb, který nesouvisí se zakládáním skládky. Jinými slovy, do městského provozu se fotopast příliš nehodí. Co se týká kamerového systému, tam narážíme na ještě větší problém, a tím je umístění a pokrytí sledovaného úseku.
Ne vždy a všude lze kamerový systém instalovat – ať už kvůli vlastnickým právům k pozemkům nebo budovám, zajištění napájení, dosahu signálu atd. Nemluvě o finanční náročnosti realizace kamerového systému a samozřejmě i zpracování dat a administrace. Jediným účinným prostředkem proti zakládání skládek nebo odkládání odpadu mimo vyhrazená místa je, aby lidé začali sami u sebe. Taktéž, aby nebyli lhostejní. V případě, že původce skládky uvidí, aby zavolali na policii, ať už městskou, nebo republikovou.
Komentáře