Poradna_obrazek_canva.png
Katalog odpadů

Polemika: Jak se bude nakládat s kaly v příštím roce a po uplynutí přechodného období?

| autor: Hana Tomášková0

Polemika: Jak se bude nakládat s kaly v příštím roce a po uplynutí přechodného období?

S ohledem na informace, že většina čistíren nestihla vybudovat potřebné technologie, nebo nalézt jiný způsob nakládání s kaly než jejich používání na zemědělské půdě, byla připravena vyhláška, která ještě před koncem tohoto roku, prodlouží přechodné období do prosince roku 2022.

Vzhledem k tomu, že se jedná o prodloužené přechodné období, je otázka budoucího nakládání s kaly stále velmi komplikovaná. Zajímalo nás, jak se k problematice staví Ministerstvo zemědělství ČR, VODÁRNA PLZEŇ a.s., Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava a.s. a VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST, a.s.

Zeptali jsme se: Jaké je Vaše stanovisko k nakládání s kaly v roce 2020 a po uplynutí přechodného období?

Vojtěch Bílý, tiskový mluvčí Ministerstvo zemědělství:

MZe podniká již řadu let kroky k tomu, aby mohly být kaly z ČOV uplatněny na zemědělské půdě. Opakovaně jedná s MŽP, problematikou se zabýval Zemědělský výbor Poslanecké sněmovny ČR i Výbor pro životní prostředí Senátu ČR. V rámci výzkumu jsou navrhovány projekty, které řeší otázky spojené s bezpečným užíváním kalů, a to nejen mikrobiální kontaminaci, ale také kontaminaci mikropolutanty (zbytky léčiv, hormonů, pesticidů apod.).

MZe se snaží vytvořit takový systém pro nakládání s kaly a sedimenty, který  jednak umožní jejich smysluplné a bezpečné využití na zemědělské půdě, zajistí jejich producentům realistické a ekonomicky  únosné nakládání  a přispěje  k zachování úrodnosti půd zvýšením obsahu organické hmoty.

Jako smysluplné řešení se jeví posunutí účinnosti vyhlášky 437/2016 Sb. v oblasti mikrobiologických ukazatelů do doby  realizace hygienizačních koncovek na ČOV. Je třeba paralelně  zvážit výsledky v současné době probíhajících výzkumných projektů, na jejichž základě by mohla být racionálně zhodnocena potenciální rizika spojená s dlouhodobým využíváním kalů z ČOV v zemědělství. Nicméně se zjednodušením systému nakládání s kaly z ČOV se v budoucnu nepočítá, neboť se jedná o nakládání s odpadem. Domníváme se, že k řadě ústupků došlo právě při koncipování vyhlášky č. 437/2016 Sb., na základě které bylo umožněno použít kaly k širší škále plodin, a také jejich dočasné skládkování na ZPF.

Dana Veselá, tisková mluvčí VODÁRNA PLZEŇ, a.s.:

Na základě rozhodnutí představenstva společnosti má VODÁRNA PLZEŇ a.s. zpracovaný projekt pro územní rozhodnutí na akci „Plzeň – Fluidní sušárna odvodněných kalů z ČOV“ z roku 2017. Rovněž  existuje i pravomocné územní rozhodnutí na tuto stavbu.

Záměr je postavit před areálem společnosti Plzeňská teplárenská a.s. (teplárnou) fluidní sušárnu kalů, kam by se přivážely odvodněné kaly z ČOV Plzeň. Topným médiem pro fluidní sušárnu kalů by byla pára přivedená z teplárny (Plzeňská teplárenská a.s.). Projekt uvažoval s následným spalováním usušeného kalu (granulátu – má výhřevnost hnědého uhlí), jako takzvaný TAP (tuhé alternativní palivo) na kotli K6 v teplárně. Po vypracování projektové dokumentace jsme obdrželi od Plzeňské teplárenské a.s. dopis, ve kterém jsme byli informováni, že z legislativních důvodů původní záměr spalování usušeného kalu v kotli K6 teplárny není v této podobě možný.

Na základě společných jednání bylo představenstvem společnosti rozhodnuto dále pokračovat v tomto záměru a prověřit možnost výroby peletek, které by se následně spoluspalovaly na teplárně. VODÁRNA PLZEŇ a.s. si nechala udělat od Technického a zkušebního ústavu stavebního Praha, s.p. certifikaci na produkt „Směsné palivo – agrární peletky se sušeným kalem“, kdy se odvodněný kal z ČOV Plzeň odvezl na sušárnu kalů v Karlových Varech a následně došlo v peletkárně společnosti ACZ Tymákov k výrobě peletek vytvořených v poměru 75% agrární biomasy a 25% sušeného kalu z ČOV (3 : 1). 

V současné době je zpracovávaná aktualizace původní studie na fluidní sušárnu doplněné o potenciální technologii peletkování usušeného kalu s přídavkem biomasy. Záměrem představenstva společnosti je rovněž využití aktuálně vypsaného dotačního titulu na stavbu fluidní sušárny a dosáhnout na dotaci, která může být až do výše 25% z uznatelných nákladů (z Operačního programu Životního prostředí k vyhlášené 126. Výzvě Ministerstva životního prostředí ČR). VODÁRNA PLZEŇ a.s. by mj. mohla realizovat fluidní sušárnu kalů dle podmínek FIDIC (žlutá kniha).

Na ČOV Plzeň v říjnu proběhlo měření Státního zdravotního ústavu (SZÚ), které podle § 10 vyhlášky č. 437/2016 Sb. o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě ověřovalo účinnost technologie úpravy kalů. Technologie úpravy kalu na ČOV Plzeň, tedy termofilní stabilizace kalu, ověřením prošla a máme tedy stále možnost používat kaly na zemědělské půdě. Toto ověření mělo být provedeno do konce roku 2019, teď se o 3 roky povinnost posune – do konce roku 2022. Za předpokladu, že nedojde k legislativní změně, je tedy ČOV Plzeň připravena používat kaly zatím i nadále na zemědělské půdě.

Marek Síbrt, mluvčí Severomoravských vodovodů a kanalizací Ostrava a.s.:

Do konce přechodného období budeme k nakládání s kaly přistupovat stejně jako doposud. Tedy předávat je externímu partnerovi k dalšímu využití především na rekultivaci území historicky ovlivněným hlubinným dobýváním černého uhlí.

Situaci, která nastane po roce 2022, v současnosti intenzivně analyzujeme.

Iva Librová, VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST, a.s.:

VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST, a.s., vyprodukuje ročně více než 35 tis. tun čistírenských kalů, tj. 7 809 tun přepočteno na 100 % sušinu. Kaly jsou předávány našim smluvním odběratelům, kteří s kaly dále nakládají. 67 % naší kalové produkce je předáváno ke kompostování a 33 % je předáno k aplikaci na zemědělské pozemky.

Aktuálně projednáváme s našimi odběrateli čistírenských kalů prodloužení smluv, případně uzavření smluv nových, které zajistí likvidaci kalů po roce 2019.



Foto: Hana Tomášková/ ČOV II Plzeň

Komentáře

  1. Tento článek zatím ještě nikdo neokomentoval.

Okomentovat

Partneři

Vodárenství
Sovak
Zdravá města
ABPlast
Satturn
Meva a.s.
Fair Care
Wasten
JRK
SKS
Ecobat
Nadace Partnerství
Adapterra Awards
Teplárna ČB
EkoWATT
Solární asociace
AKU-BAT