Zajímalo nás tedy co to vlastně je. K čemu má recyklační sleva sloužit, komu a co v reálném světě může či bude znamenat. Zeptali jsme se proto odborníků z praxe, aby nám naše české odpadářské názvosloví vysvětlili:
Co je recyklační sleva, komu prospěje a jak bude recyklační sleva fungovat v praxi?
Jaroslav Vodáček, senior konzultant pro sektor odpadového hospodářství společnosti EY:
Recyklační sleva, tak jak je dnes diskutována, tak je velmi ojedinělý nástroj v rámci Evropy. Co vím, tak tento nástroj má zavedený pouze Slovensko.
V zásadě se jedná o erozi principu znečišťovatel platí, který je důležitým nástrojem pro směřování chování osob, které znečišťují životní prostředí, v tomto případě původci odpadů. Konkrétně se v ČR diskutuje zavedení recyklační slevy pro obce na poplatek za ukládání směsného komunálního odpadu na skládky. Aby obec dosáhla na recyklační slevu, tak je nutné mít v dané obci vysoký podíl separace. Tedy čím méně produkuji SKO, tím větší slevu dostanou. V zásadě se tak jedná o slevu na druhou, protože čím méně produkuji SKO, tím méně se mě budou dotýkat poplatky za ukládání odpadu na skládky.
Racionální, ekonomické chování bude v takovém systému kontaminovat směsným komunálním odpadem barevné popelnice, aby obce získaly recyklační slevu. Opravdu to pomůže průmyslu k recyklaci odpadů? Neprodraží a neznemožní to opravdovou recyklaci separovaně sbíraných odpadů?
Systém se jeví také jako složitý na provoz, protože půjde výrazně hůře plánovat finanční náklady na straně obcí. Je také oprávněné se zeptat, proč by se měl tento nástroj týkat jenom obcí. Proč ne i firem?
Velké riziko se ukazuje při samotné realizaci a jejím provedení, kdy jako příklad může sloužit zavedení elektronické evidence přepravy nebezpečných odpadů, která pro sektor odpadového hospodářství opravdu nebyla bezproblematická a z toho důvodu by navrhované nástroje měli být v maximální možné míře jednoduché a transparentní.
Určitě se nestane, že by recyklační sleva podpořila recyklaci v ČR, spíše lze očekávat velký tlak na nekvalitní separaci. Tím jak se jedná o nevyzkoušený nástroj, tak by měl být v obecné rovině podroben důkladné analýze a diskuzi včetně zpracování revizních studií než bude o něm připuštěna diskuze v širší rovině.
Radim Kovařík, Fite, a.s.:
Recyklační sleva má sloužit producentům komunálního odpadu k povzbuzení pro plnění cílů POH na třídění složek a především má sloužit k ušetření nákladů na skládkování SKO v případě navyšování poplatků za skládkování.
Recyklační sleva má posloužit především obcím, které dosahují třídění na úrovni alespoň 50%. Právě v uvedeném procentu se skrytá první z řady nejasností. Dosud není přesně stanoven přesný a jednotný algoritmus výpočtu třídění a z praxe výpočtu ze zpracovaných POH měst a obcí je možno doložit, že algoritmus výpočtu je možno účelově modifikovat a ohýbat, právě pro možnost dosažení kýženého procenta.
V praxi lze proto předpokládat, že obce budou zainteresovány na tom , aby požadované procento třídění bylo docíleno výpočtem. Nejde zde o cílené falšování dat, ale o použití těch „správných“údajů.
I když bude u většiny obcí a měst zintenzivněna snaha o skutečné navyšování třídění, lze si položit otázku, jestli se v konečném důsledku bude jednat o recyklační nebo separační slevu. Především u plastů je značná část vytříděných složek dále využita energeticky(TAP) a ne pro skutečnou materiálovou recyklaci. Jestli je materiálová recyklace v porovnání s energetickým využitím vždy environmentálně a také ekonomicky ospravedlnitelná je otázka na jinou anketu.
Jedním se zamýšlených účelů zavádění recyklační slevy je i reakce na rok 2024, který má stále dle platné legislativy být rokem zásadního omezení skládkování komunálních odpadů. Tady si myslím bude zase záležet na skutečném výkladu zamýšleného záměru tj. např. jak budou posuzovány jednotlivé složky z technologie MBÚ, pokud tato bude do celého systému zahrnuta.
Řešením pro rok 2024 recyklační sleva není, tou mohou být pouze plošně a správně nastavené poplatky za skládkování a hlavně systematická podpora technologií, především pro energetické využívání SKO a dalších dosud skládkovaných odpadů.
Milan Chromík, člen představenstva Svazu průmyslu ČR:
V návrhu nového zákona o odpadech se plánuje zvýšení poplatků za uložení využitelných odpadů na skládku. Tento nárůst se nejvíce dotkne směsných odpadů. Jestliže firmy zpravidla produkují odpady jednodruhové, vytříditelné a mohou se tak směsným odpadům efektivně vyhnout, v komunální sféře je to výrazně komplikovanější. Aby se nárůst poplatků pro obce z důvodu absence zařízení na využití komunálních odpadů nezvrhl v jejich prostou penalizaci, je v novém zákoně o odpadech navržena tzv. recyklační / třídicí sleva.
Ta má umožnit obcím, které plní limity pro třídění stanovené Ministerstvem pro životní prostředí, aby nemusely platit zvýšené poplatky za uložení odpadu, pokud neexistuje jiná možnost, jak s odpady naložit. Tato výjimka by měla platit pouze dočasně, a to do doby, dokud se v rozumné dojezdové vzdálenosti od dané obce neobjeví třídicí linka, zařízení pro energetické využití či např. recyklační technologie, která od obce odpad převezme a využije jej. Dokud tato zařízení v jejich okolí nejsou, nebylo by spravedlivé obcím dávat nůž na krk a nenabídnout jim přitom reálnou alternativu.
Jak bude třídicí sleva v praxi fungovat zatím není známo. Měla by však být dostatečně motivační a kontrolovatelná. Jejímu designu se jako Svaz průmyslu a dopravy ČR chceme při budoucích debatách aktivně věnovat.
Miloš Kužvart, výkonný ředitel Asociace oběhového hospodářství (ČAObH):
Smyslem "recyklační slevy" bylo motivovat obce více třídit odpady a pomocí finančního nástroje (lépe než sleva je používat název "vratka") je za to i odměnit. Jde o aplikaci principu PAYT, prosazovaného již dlouho Ministerstvem životního prostředí - jde o stanovení poplatku za odpad od množství skutečně produkovaného odpadu. Současný návrh MŽP kupodivu počítá s velmi důležitou rolí svozových firem, a přitom přehlíží řadu nepřesností v jejich evidenci odváženého odpadu. Čili prvním předpokladem je vybavit obce váhami, umožňujícími přesnou evidenci váhy odvážených odpadů. Stále je zde náš primární úkol odklonit odpad ze skládek a za to obce i odměňovat. A v tom musí být přesnost - rozumíme spravedlnost v odměně formou vratky ze SFŽP. Automaticky se nabízí otázka, zda v systému vratky nezohlednit i to množství odpadu, které určitá obec odešle jako zbytkový komunální odpad k dalšímu využití (nikoli jen zbytkový odpad poslat na skládku).
Petr Břenek, PGP Terminal, a.s.:
Ustanovení v návrhu nového zákona o odpadech nedefinuje pro municipality uznatelný způsob docílení a plnění recyklačních cílů v následujícím časovém období, ale pouze vytváří počáteční prostor a start pro začátek celého procesu, který není nijak legislativně popsán či definován.
Nelze tudíž hovořit či psát o recyklační slevě a na základě tohoto definovat jakoukoliv legislativní úlevu. Celý takto definovaný proces zásadně nepovede ke skutečnému vzniku recyklačního průmyslu a vyřešení celé problematiky odklonu od skládkování k vyšším hierarchickým stupňům odpadové pyramidy a projektům, kdy skutečně vznikají hodnotné produkty vzešlé z procesu recyklace původního materiálu.
Společnost PGP Terminal,a.s. oproti pouhým tezím souvisejícími spíše s pojmem třídění a separace nabízí municipalitám a všem dotčeným subjektům skutečné řešení dané problematiky.
Transformací vstupního materiálu - komunálního odpadu - prostřednictvím technologie plazmového zplyňování vznikají vždy pouze dva produkty - syntetický plyn a nevyluhovatelná sklovina (vitrifikát).Tyto produkty nacházejí plnohodnotné uplatnění jako vstupní materiály pro tvorbu nových výrobků s celospolečenskou přidanou hodnotou a doložitelným konkrétním uplatněním. A zde použití slovo RECYKLACE nachází plné opodstatnění a uznatelnost.
Foto ilustrační Wikipedie
Komentáře