Čtvrtý plzeňský obvod připravuje změny v péči o veřejnou zeleň. Travnaté plochy se přestanou sekat jednotně a začnou se dělit podle svého charakteru. Ve vybraných lokalitách přibude takzvané mozaikové sečení. Mění se také přístup k výsadbě stromů a k zálivce, při které chce obvod více využívat zachycenou dešťovou vodu.
Údržba travnatých ploch ve správě obvodu je dnes rozdělena do šesti úseků, které se udržují v zásadě stejně. To v horkých letech přestává fungovat: plocha ve stínu pod stromy a plocha, na kterou celý den svítí slunce, potřebuje jiný režim. „Nejde o to nechat plochy bez údržby ani plošně omezit sečení. Jde o to sekat podle toho, co dané místo skutečně potřebuje. Chceme, aby trávníky lépe zvládaly horko a sucho a aby veřejná prostranství zároveň zůstala upravená. Obojí jde dohromady, jen to vyžaduje podrobnější rozdělení území, než jaké máme dnes,“ říká starosta Plzně 4 Tomáš Soukup.
Odbor životního prostředí ÚMO Plzeň 4 proto bude nově členit plochy podle jejich charakteru a vytipovává místa vhodná pro mozaikové sečení. Nové členění se dotkne zhruba 70 hektarů travnatých ploch. Nový režim údržby obvod zavede od vegetační sezony 2027. „Při mozaikovém sečení posečeme část plochy a část ponecháme dočasně vyšší. Při další seči se to vystřídá — posečeme to, co jsme minule nechali stát, a naopak. Vyšší vegetace chrání půdu před přehřátím a rychlým vysycháním, takže si trávník déle udrží vlhkost a lépe snáší vysoké teploty,“ vysvětluje Kateřina Tyrpeklová z Odboru životního prostředí ÚMO Plzeň 4. Vyšší ostrůvky zároveň poskytují potravu a úkryt opylovačům a dalším drobným živočichům.
Mozaikové sečení ale není vhodné všude. Klasická údržba zůstane ve vnitroblocích bytových domů, v bezprostředním okolí dětských hřišť a herních prvků a všude tam, kde je nízký trávník potřeba kvůli způsobu využití nebo bezpečnosti. Pravidelně sečené zůstanou také pásy podél chodníků a cest. Ponechané ostrůvky vyšší trávy obvod na místě označí informačními cedulkami, aby bylo zřejmé, že jde o záměrnou součást péče o zeleň. Mozaikové sečení už využívá několik měst u nás.
Ještě více teplomilnějších stromů
Změny se dotknou také nové výsadby. Obvod bude při výběru druhů ještě důsledněji zohledňovat množství slunečního svitu, dostupnost vody, kvalitu podloží, prostor pro kořeny a schopnost dřeviny zvládat dlouhá suchá a horká období. Pomohou i zkušenosti z letošního léta. Na suchých a přehřátých stanovištích bude obvod stejně jako v posledních letech vysazovat druhově odolnější dřeviny, například javory, hlohy, lípy nebo svitel, ceněný také pro letní květy. Nejde přitom o kácení zdravých stávajících stromů, ale o změnu skladby nových výsadeb. Konečný výběr bude vycházet z podmínek místa a zkušeností s letošním extrémně suchým a horkým létem.
Voda ze střech místo z vodovodu
Vedle nové budovy radnice vznikla retenční nádrž, která zachytí až 40 metrů krychlových dešťové vody. „Vlastní nádrž má také nová mateřská škola v Újezdě, kde voda slouží k péči o zeleň v areálu. Voda by jinak bez užitku odtekla do kanalizace — takhle ji dostaneme ke stromům v době, kdy ji nejvíc potřebují,“ říká místostarosta Plzně 4 Jan Kakeš.
Dva roky měření: pět let péče nestačí
Obvod už dva roky sleduje v Dlouhé ulici, který způsob zálivky stromům nejvíce prospívá. Lokalitu vybral záměrně — je vystavena intenzivnímu slunci a nemá dobré podloží. Porovnává se klasická zálivka, zavlažovací vaky a zálivka pomocí zavlažovacích trubic, takzvaných husích krků. „Stromy v Dlouhé ulici byly vysazeny před devíti lety. Odborné standardy a metodiky přitom počítají až s pěti lety povýsadbové péče. Naše měření ukazuje, že v některých lokalitách a v dnešních podmínkách to nestačí — dřeviny někdy potřebují výrazně delší péči,“ popisuje Renata Berchová z Odboru životního prostředí ÚMO Plzeň 4. Pravidelná zálivka je zásadní hlavně u mladých stromů, které ještě nemají rozvinutý kořenový systém. Starší dřeviny si dokážou vodu vzít z hlubších vrstev půdy, ani ony však dlouhá období sucha nemusí přečkat bez následků.
Komentáře