Odpadové hospodaření není nejvýznamnější položkou obecního rozpočtu. Proč se mu tedy věnovat?
Protože se na něm finančně podílejí občané. Veřejnost navíc třídí odpad a je z různých stran motivována k tomu, aby zodpovědně přistupovala k nakládání s odpady. Proč by tedy vedení obce mělo přistupovat k nakládání s odpady méně zodpovědně než občané, které zastupuje?
„Mám toho nad hlavu a musím se věnovat důležitějším záležitostem,“ řekne si starosta, „ potřebujeme opravit chodníky, to je víc vidět a občané to náležitě ocení. Navíc se zbavím starostí, když odpad svěřím firmě, která se o něj kompletně postará.“
Odpadu se tak obec sice zbaví, ale ztrácíte možnost ovlivňovat nakládání s odpady a i kontrolní procesy jsou ztížené. Bylo dokázáno, že v obcích, kde vedení obce kontrolovalo váhu skutečně odvezeného odpadu s váhou deklarovanou svozovou firmou, se po kontrolních váženích množství odpadu zázrakem razantně snížilo.
„No jo, já bych rád změnil nakládání s odpady naší obce. Ale jsme v oblasti, kde na trhu působí jen jedna svozová firma,“ povzdechne si starosta.
I tato situace má řešení. V praxi fungují tzv. odpadové svazky. Několik obcí se spojí, zakoupí svozový vůz a začne řešit odvoz odpadů vlastními silami. Je to moderní a finančně výhodný způsob.
„Nakládání s odpady u nás funguje už léta, tak proč to měnit? Odpadky se nám tu nepovalují, občané třídí, tak co bychom měnili?“
Občané ale uvítají aktivní přístup vedení obce v této často opomíjené oblasti. Důkazem jsou obce, kde změna systému nakládání s odpady již funguje a veřejnost se do něj ochotně zapojila.
V obcích, kde převládají rodinné domy nad bytovými se osvědčil tzv. systém door to door, neboli pytlový sběr dům od domu. Každému domu je přiděleno číslo, pod kterým je v systému evidován. Na městském úřadu má veřejnost k dispozici pytle různých barev s přiděleným číslem, kam můžou třídit odpad. Pytle sváží firma, která na třídičce odpadu prověří kvalitu třídění. Čím více občan vytřídí odpadu do plastových pytlů, tím menší nádobu poté potřebuje na směsný komunální odpad, a menší nádoba pak znamená menší poplatek za svoz odpadů. Tento systém občany motivuje, aby se více zamýšleli nad významem třídění odpadů. Dochází tak k poklesu celkového objemu komunálního odpadu, poklesu objemu produkovaného směsného odpadu a zvýšení objemu tříděného odpadu.
Další možností je zavedení systému PAYT, tedy "Plať podle toho, kolik (netříděného domovního) odpadu vyhodíš" (PAYT - z anglického "Pay-as-You-Throw"). Bylo dokázáno, že v obcích, které pro výpočet úhrad od občanů za provoz systému komunálních odpadů používají některý z přístupů PAYT, se vyprodukuje statisticky významně méně celkového komunálního odpadu za současné existence vyšší tendence ke třídění.
Odpad je bohužel každodenní součástí našeho života. Blíží se legislativně dané změny v nakládání s odpady a ty budou mít dopad jak na vedení obcí, tak i na samotné občany. Nebude možné pokračovat v zajetých kolejích. Budoucnost přeje připraveným a jak je vidět, tak i v odpadovém hospodaření lze najít ekonomicky výhodné směry. O ekologickém přístupu ani nemluvím. V době, kdy skoro polovina komunálního odpadu končí na skládkách, je nezbytně nutné najít jinou cestu v nakládání s odpady. Země má být prostor pro lidi a ne pro nahromaděné odpadky.
Komentáře