Malá obec Břehy v Pardubickém kraji, může být příkladem, jak může vypadat energetická soběstačnost v praxi. Místní malá vodní elektrárna Břehy-Výrov sídlí v budově bývalého mlýna ze 16. století a dnes tvoří klíčovou součást obecního energetického mixu. Z tohoto zdroje pochází téměř 80 % elektřiny pro obecní budovy a veřejné osvětlení.
Projekt názorně ukazuje, že i menší obce mají k dispozici širší škálu stabilních obnovitelných zdrojů – a nejen často skloňovanou fotovoltaiku. Voda navíc nabízí velmi stabilní výkon, je jen minimálně závislá na aktuálním počasí a nezatěžuje distribuční soustavu nárazovými přetoky, které jsou u solární energetiky běžné.
Vodní energie: často opomíjený obnovitelný zdroj
Využívání energie z vody provází lidstvo už tisíce let. Princip vodního mlýna popsali staří Řekové pravděpodobně už ve 4. století př. n. l. a nejstarší dochovaný mlýn u nás stojí v Hoslovicích u Strakonic — jeho existence je doložena už roku 1352. Dnes výroba elektřiny z vody přesahuje celosvětově 4 500 TWh ročně, což představuje přibližně šestinu veškeré produkce. Je to mimochodem víc než všechny ostatní obnovitelné zdroje dohromady a dokonce i víc než jádro.
Princip vodní elektrárny je přitom pořád v jádru stejný. Protékající voda roztáčí turbínu, ta předává energii generátoru a ten přeměňuje mechanický pohyb na elektřinu. U malých obcí se bavíme o řešeních menšího rozsahu. Za malou vodní elektrárnu (MVE) se v Česku považuje zařízení s instalovaným výkonem do 10 MW. Nejčastěji jde o průtočné systémy o výkonu od několika desítek kilowatt pro domácí a komunitní využití až po větší instalace na jezech či mlýnských náhonech. Srdcem těchto zařízení bývá nejčastěji kaplanova turbína.
MVE mohou mít podobu jak komplexních staveb na velkých řekách typu Labe, tak i drobných, velmi lokálních projektů na menších říčkách či potocích — podobně jako u fotovoltaiky není vždy nutné mířit na velké instalace. Klíčové je znát potenciál konkrétního toku. Rozhodujícími parametry jsou klesání a průtok. Pro představu: potok se spádem 3 ‰ (tedy 3 metry na kilometr) a průtokem 1 m³/s dokáže nabídnout výkon zhruba 25 kW.
Od rekonstrukce k energetickému zdroji
Mlýn, který nechal kolem roku 1513 postavit Vilém z Pernštejna, vystřídal během staletí řadu majitelů. V roce 2008 jej odkoupila Obec Břehy a pustila se do rozsáhlé rekonstrukce. Vodní elektrárna tu přitom fungovala už více než sto let díky mlynáři Macháčkovi. Její přestavbu tehdy provedla pardubická firma Prokop a synové.
Dnešní podoba elektrárny kombinuje původní technologii této firmy s Francisovou turbínou a moderním systémem automatického čištění česlí. Instalovaný výkon generátoru činí 55 kW, ovšem kvůli průtoku a množství vody se reálný výkon pohybuje kolem 15 kW. Ročně MVE Břehy vyrobí zhruba 130 000 kWh elektřiny.
Vyrobená energie slouží především k vytápění multifunkčního objektu mlýna pomocí tepelných čerpadel a akumulačních zásobníků. Přebytek obec dodává do sítě. Do budoucna plánuje elektřinu z vlastní výroby využít i pro další budovy — jakmile legislativa umožní širší využití komunitního sdílení energie, které má přinést LEX OZE II.
Energetická bilance: soběstačnost, která dává smysl
„Díky provozu Malé vodní elektrárny má naše obec velmi dobrou bilanci elektrické energie. Ročně spotřebujeme 120 MWh v budovách a 49 MWh na veřejném osvětlení, což činí celkovou spotřebu okolo 169 MWh. S výrobou 130 MWh jsme tedy ze 77 % soběstační, přičemž v některých letech dosáhneme výroby přes 170 MWh a můžeme se tak pochlubit pozitivní bilancí,“ uvádí starosta Břehů, Pavel Jírava.
Malá vodní elektrárna Břehy využívá uměle vybudovaný Opatovický kanál – kulturní památku a jednu z nejvýznamnějších středověkých vodních staveb v regionu. Zařízení je dnes přirozenou součástí krajiny a díky svému provozu nepůsobí prakticky žádné negativní environmentální dopady. Elektřina z MVE slouží především multifunkčnímu objektu mlýna, přebytky obec prodává do sítě. Břehy tak efektivně udržují a rozvíjejí více než stoletou technologii, kterou do zdejší krajiny vtiskli naši předkové.
Malé vodní elektrárny představují důležitý doplněk k populárním fotovoltaickým systémům. Ačkoli obvykle nabízejí nižší instalovaný výkon, jejich zásadní výhodou je stabilní, předvídatelná výroba. V Česku přitom existuje celá řada dalších zajímavých MVE, které významně přispívají k energetické soběstačnosti i šetrnému nakládání s přírodními zdroji.
Komentáře