Nekonečný příběh skládkování: Čeká plastové obaly od nebezpečných látek skládka, spalovna nebo recyklace?

Plastové i kovové obaly od nebezpečných látek se stále ve velkém skládkují, kapacity spaloven jsou nedostatečné a většina z nich se nyní využívá pro pálení zdravotnických odpadů. Přicházíme tím však o velkou část zajímavých materiálů pro recyklaci.

Obaly od nebezpečných látek bývají jak kovové, tak plastové, přičemž drtivá většina je z vysoce kvalitního plastu, vysoko hustotního polyethylenu (HDPE). Recyklace kovových obalů je mnohem jednodušší. U plastů je to jiné. Poté, co se nebezpečný obsah plastového obalu využije, on samotný končí většinou na skládce nebezpečných odpadů či v lepším případě ve spalovně. Velmi často se však z nákladových důvodů opomíjí možnosti dekontaminace a přípravy k materiálovému využití. Přitom tato cesta nemusí být u významné části tohoto toku nijak složitá.

Plastové obaly, které chrání nebezpečný odpad jsou především, jak bylo uvedeno výše, z materiálu HDPE, případně z polypropylenu nebo PET. Většinou se využívá k přepravě a uchovávání především ropných látek, chemikálií, hnojiv či pesticidů a v katalogu odpadů jsou definovány většinou pod číslem 15-01-10. Samotný HDPE je celkem dobře materiálově využitelný a existuje pro tento druh recyklátu trh. Možnosti využití těchto materiálů tak určuje úroveň jejich kontaminace a možnosti jejího odstranění. Nejen technické, ale především ekonomické a zde limity nekompromisně nastavuje cena skládky. Kontaminaci obalových odpadů lze odstranit od jednoduchého oplachu, až po sofistikovanější prací technologie s případným předchozím před drcením. Důležitou součástí procesu je i recyklace nebo čištění odpadních vod, což tvoří důležitou nákladovou položku.

Bohužel se tento materiál nevyužívá tak, jak bychom chtěli a mohli. Většina plastových obalů nejsou tak kontaminované či znečištěné, aby nebylo možné je materiálově využít. Bohužel nemálo společností, které nakládají s těmito obaly nemá motivaci k materiálové recyklaci. Může za to nízký poplatek za skládku nebezpečných odpadů. A tak se opět dále plní skládky využitelnými odpady.

Obaly znečištěné nebezpečnými látkami jsou uvedeny ve výčtu odpadů, které nelze podle vyhlášky č. 273/2021 (o podrobnostech) od roku 2026 ukládat na skládky. Jelikož byl tento termín již jednou prodloužen, lze očekávat velký tlak na jeho posun i v následujícím období. Hlavním argumentem je nedostatečná kapacita spaloven, přičemž na materiálovou využitelnost se zcela zapomíná. V současné době tak většina těchto obalů končí na N skládkách, jejichž kapacita se rapidně zmenšuje. Materiálově využitelný NO tedy zabírá místo opravdu nevyužitelným odpadům.

Nejde pouze o komunální odpad. Vzhledem k tomu, že je ČR průmyslovou zemí, produkce nebezpečných odpadů včetně těch obalových je významná. Bohužel infrastruktura pro nakládání s nebezpečnými odpady, a to včetně jejich recyklace chybí. Bráno ad absurdum se na našem území vyrábí automobily vyvážené do téměř do celého světa, odpady z výroby však končí zde. Máme tedy vybudovanou infrastrukturu pro průmyslovou výrobu, nemáme ale infrastrukturu pro nakládání s odpady, které náš průmysl produkuje.

Po úpravě může jít materiál k zákazníkům ve formě drtě, nebo slisovaný. Trh rozhodně existuje, byť jako na všech trzích cena materiálu kolísá. Navíc stále ještě cena zpracování a recyklace konkuruje ceně za skládku či energetické využití, což vede k tomu, že materiálově celkem dobře využitelný odpad se ve finále využívá velice málo. Přitom jeho zpracování neznamená závratnou investici.

Investovat ale v oboru, kde se opravu jen velice obtížně konkuruje alternativním druhům nakládání s tímto odpadem, je velmi rizikové a nemá úplně smysl. To bude opět znamenat posunutí platnosti zákazu skládkování tohoto materiálu, protože zpracovatelské kapacity nejsou a stakeholdeři opět budou volat po posunutí termínu s argumentem, že není kde tyto odpady zpracovávat. Jde o začarovaný kruh.

Opět tak narážíme na klíčovou otázku, zda-li je jednotný a nízký zákonný poplatek za ukládání na skládky nebezpečných odpadů ve výši 2.000 Kč za tunu nastaven správně. I u nebezpečných odpadů lze totiž vymezit odpady využitelné od těch nevyužitelných. Zvýšení poplatku za skládkování využitelných nebezpečných odpadů, jako jsou ty obalové, by mohlo významně pomoci s přípravou odvětví na budoucí podmínky již nyní.