Poradna_obrazek_canva.png
Katalog odpadů

Na vratných PET lahvích a plechovkách obce nezchudnou

| autor: Andrea Brožová, iniciativa Zálohujme.cz0

zalohujme0.jpg
zdroj: Andrea Brožová/ Zálohujme.cz

V závěru květnového veřejného slyšení kPetici za zavedení centralizovaného zálohového systému na PET lahve a plechovky v ČR ve Sněmovně zazněla shoda všech zúčastněných členů Petičního výboru, který slyšení uspořádal. Ve společném prohlášení uvedli, že zálohový systém za určitých podmínek může přispět ke snížení znečištění přírody odhozenými PET lahvemi a plechovkami a zajistit navrácení cenných surovin do výroby v České republice. Zároveň výbor doporučil Ministerstvu životního prostředí, aby připravilo relevantní studie a analýzy k jeho případnému zavedení pro další diskuzi v Poslanecké sněmovně.

Rozdělené obce

A jak se na téma záloh dívají obce? Nejednotně. Například Hlavní město Praha vyjádřilo ústy svého primátora (a čestného předsedy Svazu měst a obcí ČR) zálohování podporu. Zdeněk Hřib věří, že by se díky zálohám zvýšila účinnost třídění a město by ušetřilo za úklid veřejných prostranství a zvýšení čistoty města. „PETky a plechovky tvoří významnou část objemu odhozeného odpadu v pražských ulicích a parcích. Zálohované nápojové obaly jsou dalším krokem směrem k cirkulární ekonomice, kterou podporujeme,“ sdělil v minulosti primátor iniciativě Zálohujme.cz. Podle Analýzy nákladů a výnosů zavedení zálohového systému v ČR (Eunomia Research & Consulting, 2019) by zálohový systém snížil finanční zátěž odpadu pohozeného v české přírodě až o dvě miliardy Kč ročně. Pražský primátor v souvislosti se zálohováním zmínil také směrnici EU, která stanovuje povinnost členských států vytřídit víc než 90 procent PET lahví do roku 2029 a upozornil, že zatím žádná země EU tohoto závazku nedosáhla bez zavedení zálohového systému.

Podobně o plošných zálohách přemýšlí v malé obci Němčovice v severní části okresu Rokycany. Podle tamního starosty a někdejšího člena představenstva Sdružení místních samospráv Karla Ferschmana je současný systém sběru odpadu pokřivený, pro obce nevýhodný a musí se dříve či později změnit. Systém, ve kterém PET lahve dotují likvidaci ostatních plastových odpadů, je podle něj do budoucna neudržitelný. Navíc vidí velký přínos zálohování v omezení litteringu. Zahraniční zkušenosti ukazují až o 98 % méně PET lahví v přírodě poté, co země zavedly zálohový systém. „Pro někoho drobné za lahev nebudou mít žádnou cenu, ale objeví se jiní, kterým se jejich sběr vyplatí,” doplňuje starosta.

zalohujme1.jpg
Zálohujme.cz

Na opačném pólu se nachází například starosta obce Velký Osek a místopředseda Sdružení měst a obcí ČR Pavel Drahovzal. Ten během diskuse o zálohování na veřejném slyšení vyjádřil především strach z rostoucích nákladů obcí a uvedl, že změny v nakládání s odpady v tuto chvíli vnímá jako riziko. „Máme obavu, že když v této turbulentní době, kdy se všechno zdražuje, vytrhneme z odpadového hospodářství jeden komponent, bude to mít dopad na celý systém a v důsledku i na chování spotřebitele,“ řekl na veřejném slyšení ve Sněmovně.

V rozhodování může pomoci nová studie ekonomických dopadů

A právě proto, že otázka zavedení zálohového systému zatím vzbuzuje mezi vedením obcí řadu ekonomických otazníků, vznikla studie ekonomických dopadů zálohování PET lahví a plechovek na obce v ČR. Zpracovalo ji Centrum ekonomických a tržních analýz (CETA) na základě zadání Iniciativy pro zálohování, která sdružuje pět klíčových výrobců nápojů v ČR (Coca-Cola HBC Česko a Slovensko, Heineken Česká republika, Kofola ČeskoSlovensko, Mattoni 1873 a Plzeňský Prazdroj). Analýza, kterou CETA zpracovala v březnu a dubnu 2022, pracuje s veřejně dostupnými statistikami, s údaji z dotazníku, distribuovaného prostřednictvím Svazu měst a obcí ČR a Sdružení místních samospráv ČR, a především z dat poskytnutých autorizovanou obalovou společnost EKO-KOM, a.s. „Modelování ekonomického dopadu zálohování bylo provedeno na posledních dostupných datech z roku 2020, které popisují odpadové hospodaření obcí a měst v České republice. Model pracuje s několika základními předpoklady,“ popisuje ředitel CETA Aleš Rod a doplňuje, že „studie bere v úvahu dva scénáře: jeden krátkodobý, druhý střednědobý.

Ekonomické dopady zálohování PET lahví

Krátkodobý scénář počítá s tím, že v tříděném sběru ubude materiálu, ale nákladovost systému se nezmění. Jinými slovy svozové společnosti a třídicí linky zafixují svou ziskovost, a zároveň AOS EKO-KOM sníží úhrady obcím. Tento dopad představuje zvýšení nákladů na odpadové hospodářství obcí o 2,85 %, tedy rozpočtové výdaje obcí se zvýší o 0,09 %. Aditivní náklady na jednoho obyvatele tak vzrostou o 30 Kč na jednoho občana za rok.

Ve střednědobém horizontu analýza popisuje stav, kdy v tříděném sběru ubude materiálu, což se také odrazí v nižších nákladech systému. Třídicí linky promítnou nižší hmotnost zpracovaného odpadu do nižších “gate fees” nebo si obce ujednají se svozovými společnostmi nižší frekvenci svozu odpadových nádob. V tomto scénáři náklady na plasty vlivem nižší hmotnosti poklesnou. Tak jako tak ale dojde ke snížení úhrad obcím od AOS. Procentuální navýšení všech nákladů (výdajů) obcí činí 0,05 %. Kalkulace dopadu na obyvatele a rok tak činí 15,10 Kč.

Ekonomické dopady zálohování nápojových plechovek

Hmotnost nápojových plechovek uvedená ročně na trh je sice relativně nízká (dle studie EEIP se v roce 2020 jednalo o 9813 tun), ale za posledních deset let se produkce plechovek zdvojnásobila a tento trend i nadále pokračuje. V kontejnerech na tříděný sběr v obcích je separován malý podíl z nich (27 %), zbytek je separován jinými způsoby. Ale i pokud by se vytřídily všechny nápojové plechovky na trhu ve sběrné síti, představovaly by jen 1,88 % hmotnosti celkového tříděného sběru. To determinuje jejich velmi nízký vliv na ekonomiku odpadového hospodářství obcí, notabene v situaci, kdy je v šedých (či žlutých) popelnicích tříděného sběru separována necelá třetina z nich. Na druhou stranu se ale jedná o cenný materiál, který je možné recyklovat opakovaně bez ztráty na kvalitě. V rámci cirkulární ekonomiky bychom měli vrátit co nejvíce materiálu zpět do oběhu. Vyjmutí nápojových plechovek ze současného systému by se dle propočtů CETA promítlo do růstu průměrného poplatku za odpady na rok za jednoho občana o 1,84 Kč. Pozn.: U plechovek posuzovala CETA pouze „kritičtější“ krátkodobý scénář, neboť u dlouhodobého by dopady na 1 obyvatele byly jen v řádu haléřů.

Zálohování PET lahví a nápojových plechovek je pro odpadové hospodářství nepochybně velkou výzvou, která se dotkne mnoha subjektů. Obce a města patří mezi hlavní z nich. Studie CETA (2022) si neklade za cíl rozhodnout o tom, jakým směrem se odpadové hospodářství v České republice má vydat. „Studie má přispět k tomu, že diskuse a rozhodování povedou k regulaci založenou na datech. A ta, dle ustavené metodiky, vymezených podmínek modelu a datových vstupů z roku 2020, ukazují, že ekonomické dopady na municipality nepředstavují kritickou bariéru pro implementaci systému zálohování PET lahví a plechovek,“ uzavírá Aleš Rod.

zalohujme2.jpg
Zálohujme.cz

Komentáře

  1. Tento článek zatím ještě nikdo neokomentoval.

Okomentovat

Partneři

Vodárenství
Sovak
Zdravá města
ABPlast
Satturn
Meva a.s.
Fair Care
Wasten
JRK
SKS
Ecobat
Nadace Partnerství
Adapterra Awards
Teplárna ČB
EkoWATT
Solární asociace
AKU-BAT
Sensoneo
I-tec
SmVaK Ostrava
Energie AG
Den malých obcí
Zlatý erb
Denios
Syba
PSAS
Rema