Poradna_obrazek_canva.png
Katalog odpadů

Mrtvé dřevo v lesních porostech a jeho význam

| zdroj: Kraj Vysočina0

aktuality.jpg
zdroj: Kraj Vysočina

Odumřelá dřevní hmota, a to především kmeny starých stromů silnějších průměrů, významně obohacuje chráněná území.

„Ačkoliv současné chladné a deštivé počasí přispívá k utlumení kůrovcové kalamity, nevyhnulo se v minulých letech odumírání jehličnatých dřevin ani přírodním památkám a přírodním rezervacím v péči Kraje Vysočina. V souvislosti s řešením těchto mimořádných situací bylo například v přírodní rezervaci Roštejnská obora, v přírodní památce Horní Nekolov a v přírodní rezervaci Štamberk a kamenné moře za finanční podpory Kraje Vysočina realizováno ruční odkorňování, směrové kácení a tvorba torz. Celkové finanční náklady na management v lesích zvláště chráněných území činily v roce 2020 půl milionu korun,“ říká náměstek hejtmana pro oblast lesního a vodního hospodářství, zemědělství, životního prostředí Lukáš Vlček. V návaznosti na přírodní poměry, přítomné zvláště chráněné druhy, ale i technické parametry pro realizaci lesnických zásahů, byly v součinnosti s vlastníky stanoveny postupy pro řešení situace vzniklé odumřením jehličnatých porostů.

Ve vybraných lokalitách zůstala část dřevní hmoty z nahodilé těžby ponechána formou ležícího dřeva, ale i stojících souší. V blízkosti turistických cest byly stojící souše kráceny na tzv. torza. Odumřelá dřevní hmota, a to především kmeny starých stromů silnějších průměrů, významně obohacuje chráněná území. Přítomné „mrtvé dřevo“ často dodává působivou „pralesní“ estetiku, má zásadní význam pro zachování kontinuity lesního prostředí a především vytváří významný biotop pro řadu druhů, včetně těch nejvzácnějších a nejpřísněji chráněných. Význam mrtvého dřeva pro ekosystémy zvláště chráněných území přibližují návštěvníkům též informační tabule, instalované Krajem Vysočina např. v přírodní rezervaci Mrhatina nebo Velký Pařezitý rybník. 

Souše jehličnanů mohou mít značný význam nejen pro houby, mechy a bezobratlé, ale jsou i významných hnízdištěm řady ptáků, včetně mimořádně vzácného datlíka tříprstého. Ponechání skupiny souší v okolí hnízdního stromu může zásadním způsobem přispět k zachování hnízdních možností čápa černého nebo orla mořského. „V případě, že z hlediska bezpečnosti osob není možné ponechání stojících souší, přebírají jejich funkci torza a umělé zlomy, které si můžete prohlédnout například v přírodní rezervaci Štamberk a kamenné moře. Kraj Vysočina pomocí informačních tabulí vysvětluje návštěvníkům nejen význam ponechaného mrtvého dřeva v přírodních památkách a rezervacích, ale vzdělávací formou sděluje veřejnosti i údaje o cennosti daného území,“  dodává náměstek Vlček.

Komentáře

  1. Tento článek zatím ještě nikdo neokomentoval.

Okomentovat

Partneři

Vodárenství
Sovak
Zdravá města
ABPlast
Satturn
Meva a.s.
Fair Care
Wasten
JRK
SKS
Ecobat
Nadace Partnerství
Adapterra Awards