Poradna_obrazek_canva.png
Katalog odpadů

Modrozelená infrastruktura pomáhá adaptaci na klimatické změny

| zdroj: Česká rada pro šetrné budovy0

YIT_VESI_retence_kompost_zelen_s
zdroj: CZGBC

Klimatické změny bohužel nejsou jen mediálním “buzz wordem”, jelikož se s jejich důsledky potýkáme ve stále častějších cyklech a s reálnými dopady na obyvatele České republiky. Jejich nejviditelnějším znakem jsou náhlé změny počasí, jako dlouho trvající vedra následovaná přívalovými dešti a povodněmi. Česká rada pro šetrné budovy (CZGBC) proto iniciovala diskusi odborníků z developerských firem na téma Modrozelená infrastruktura, která je schopna přinést nižší teplotu do městských aglomerací i efektivnější správu dešťové vody.

Klimatické změny způsobují mimo jiné stále častější vysoké teploty, kvůli nimž vznikají takzvané městské tepelné ostrovy. Betonové a asfaltové plochy absorbují a zadržují velké množství tepla, což vede k vyšším teplotám v zastavěných částech měst oproti okolnímu venkovu.

Betonové a asfaltové plochy akumulují teplo, které se v nočních hodinách vypouští zpátky do vzduchu. Tím pádem se v prostředí pořád udržuje vysoká teplota. Kdežto u zelených povrchů funguje transpirační proces, kdy se z listů odpařuje voda a tím dochází k ochlazování blízkého okolí,“ vysvětlila Veronika Kostíková ze společnosti YIT.

Betonizace a nedostatek zeleně navíc komplikují přirozený odvod dešťové vody, což přináší problémy s místními záplavami a neefektivním využitím vodních zdrojů. Tepelné ostrovy ve městech i nepřirozený odvod vody řeší modrozelená infrastruktura.

Modrozelená infrastruktura a její pozitiva pro města

Cílem modrozelené infrastruktury je zachovat lokalitu takovou, aby i přes rostoucí teploty zůstala dobře obyvatelná, aby lidé, kteří v ní žijí, nepociťovali, že teploty rostou a nadále mohli využívat své byty,“ řekl v diskuzi Ing. Ondřej Flanderka ze společnosti Skanska Residental.

Mezi nejznámější a nejvíce rozšířené prvky modrozelené infrastruktury patří akumulační nádrže na dešťovou vodu, kterou je možné využívat na zalévání či do toalet, a stále oblíbenější zelené střechy a fasády, navracející do měst zeleň a zároveň fungující jako přírodní retenční systém pro dešťovou vodu.

Zadržování dešťové vody je významnou pomocí i pro městské kanalizační systémy, které byly dimenzovány před řadou let a nejsou tedy přizpůsobeny dnešním přívalovým dešťům. Akumulace dešťové vody v retenčních nádržích a systémech tak uvolňuje kapacity kanalizačních systémů a čističek odpadních vod.

Modrozelenou infrastrukturou můžeme nazývat soubor technických nebo stavebních opatření vedoucích ke snížení odtoku dešťové vody, ke snížení spotřeby pitné vody a ke snížení povrchové teploty v daném místě,“ popsal Ing. Petr Ježek ze společnosti Trigema.

Významným a stále žádanějším aspektem je vytváření dostatečného prostoru pro zeleň a vodní prvky, jako jsou parky a jezírka, která nejen napomáhají přirozené cirkulaci vody a ochlazují prostředí, ale jsou také příjemným místem pro život.

Nechávali jsme formou dronového termoskenování realizovat studii toho, jak rozdílně se různé plochy ohřívají. Ukázalo se, že teplotní rozdíl střech, ale i chodníků a okolí budov, případně kamenných dlážděných náměstí a asfaltových silnic, může být až 15 stupňů. Méně ohřátý povrch pak samozřejmě i kratší dobu vyzařuje to teplo,“ popsal Petr Bečán ze společnosti Passerinvest Group.

Zadržování vody může přinést i finanční úspory

Zadržování dešťové vody má nejen ekologický, ale i ekonomický dopad. Podle vyhlášky, která stanovuje výši platby za likvidaci srážkových vod, se výpočet platby za odvádění srážkových vod sestává z plochy a odtokového součinitele, který je například u asfaltového povrchu 0,9, což znamená, že 90 procent dopadené vody odteče do kanalizace. Obdobně je to i u klasické střechy. Pokud je však instalována zelená střecha, součinitel pak činí pouze 0,05, a tak se do platby srážkovného započítává pouze 5 procent její plochy. Lze tak dosáhnout částečných úspor.

Bohužel, úhrada za srážkovné ve stávající legislativní podobě nereflektuje možnost, že veškerá dešťová voda je využita na místě, a tedy neodchází do kanalizace. Takové řešení by mělo být v platbách zvýhodněno, a tudíž by více motivovalo k jeho zavádění.

Legislativa definující platby za odvádění srážkových vod také obsahuje nevyváženost v podobě výjimky pro rezidenční budovy. V novelizaci vyhlášky bude tato výjimka pravděpodobně zrušena, a proto si myslím, že zpětné využití dešťových vod by mělo být v této právní úpravě zohledněno a bonifikováno,“ vysvětlit Ing. Petr Ježek ze společnosti Trigema.

Celou diskuzi si můžete poslechnout zde.

Komentáře

  1. Tento článek zatím ještě nikdo neokomentoval.

Okomentovat

Partneři

Vodárenství
Sovak
Zdravá města
Wasten
JRK
SKS
Ecobat
Nadace Partnerství
Adapterra Awards
Teplárna ČB
EkoWATT
Solární asociace
AKU-BAT
I-tec
SmVaK Ostrava
Energie AG
Den malých obcí
Denios
PSAS
Rema
K-tech Komunální technika
Meva a.s.
EKO-KOM
ČEVAK
Povodí Vltavy
SRVO
Bert
ORGREZ
Nevajgluj