Krajský soud v Praze vyhověl žalobě města Mělníka, které mělo spolu s řadou dalších obcí výhrady ke schválenému manipulačnímu řádu vodní nádrže Orlík. Podoba řádu totiž mimo jiné ovlivní objem retenčního prostoru nádrže, a tedy i to, jak města a další obce zasáhnou případné povodně.
Původně zamítnutou žalobou se nyní Krajský soud zabýval znovu poté, co mu celou věc vrátil letos v dubnu Nejvyšší správní soud. Krajský soud nově rozhodl, že ze správního spisu a provedeného dokazování ze strany Ministerstva zemědělství není možné rozhodnout o vlivu takzvaných hradítek na odtok vody z hráze a vzdouvání hladiny při jejím zvýšeném stavu. Věc se tak vrátí do správního řízení.
„Krajský soud akceptoval naši žalobu v té části, kde jsme požadovali zdůvodnit použití hradítek a jejich důsledků pro regulaci velikosti odtoku z nádrže,“ vysvětlil Jiří Nezhyba z kanceláře Frank Bold Advokáti, která města v soudním sporu zastupovala.
„Vítáme rozhodnutí soudu, které přiměje Ministerstvo zemědělství k přesnějšímu zdůvodňování opatření přijímaných na vodní nádrži Orlík. Pro nás jako města a obce nacházející se po proudu Vltavy pod Orlíkem je důležité, aby se o těchto věcech rozhodovalo transparentně, odborně a mohli jsme se debat o opatřeních účastnit,“ uvedl starosta Mělníka Ctirad Mikeš.
Doložení a srozumitelný popis podkladů o umístění hradítek uložil Krajský soud Ministerstvu zemědělství a státnímu podniku Povodí Vltavy. Stejně tak musí podnik s ministerstvem odborně vyhodnotit vliv hradítek na odtok vody z hráze i na vodní hladinu. Nutné je podle soudu zejména jasné odůvodnění jejich závěrů ohledně toho, zda a v jaké míře hradítka slouží ke vzdouvání vody a usměrňování jejího odtoku. „Žalovaný musí uvést, kde a jak mají být hradítka užita, přesvědčivě vysvětlit a důkazně podložit, jaké následky má instalace hradítek oproti stavu, kdyby nebyly instalovány,“ stojí v rozhodnutí soudu.
Komentáře