Teplárenské sdružení České republiky na Dnech teplárenství a energetiky, které letos opět hostila Olomouc, ocenilo křišťálovými komíny kvarteto Projektů roku 2021: Rekonstrukci parovodů na horkovody v Přerově; Projekt zachycování emisí chlorovodíku na fluidních kotlích teplárny ŠKO-ENERGO; Přepojení nových odběratelů z lokálních plynových zdrojů v Písku a EKOtelnu s alternativními zdroji na Jihomoravském náměstí v Brně. Ocenilo i dva Počiny roku: Instalaci nového separátoru železa v ZEVO Plzeň a Výstavbu sítě dobíjecích stanic pro elektromobily v Brně.
Od roku 2001 tak získalo prestižní ocenění Projekt roku již 73 teplárenských projektů a oceněno bylo i 15 Počinů roku. Jubilejní dvacáté vyhlášení výsledků Projektů roku v soustavách zásobování teplem a chladem proběhlo při slavnostním večeru Dnů teplárenství a energetiky v Olomouci. Do užší nominace bylo ve 4 kategoriích vybráno celkem 17 nejzajímavějších loňských projektů.
Ceny vítězným Projektům roku ve čtyřech soutěžních kategoriích předal předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR Mirek Topolánek, který uvedl: „Letos je to už podvacáté, kdy Teplárenské sdružení ČR ocenilo nejzajímavější projekty v teplárenství. Iniciátorům vítězných projektů za minulý rok samozřejmě gratuluji, ale všechny nominované projekty byly kvalitní a opět ukázaly, že se teplárenství nebojí inovací a jako obor se posouvá dopředu. Současná situace v energetice je bezprecedentní a bude vyžadovat ještě větší nasazení. Věřím, že vláda letos dokončí prostředí pro podporu investic v teplárenství a za rok bude zase z čeho vybírat. My pro to uděláme všechno.“
Záměrem vyhodnocení nejlepších projektů je ocenit úspěšné realizace v oblasti dálkového vytápění a chlazení, které přispívají k rozvoji a modernizaci účinných, ekonomických a k životnímu prostředí šetrných systémů zásobování teplem a k efektivnímu zajištění tepelné pohody bytů i energetických potřeb služeb a průmyslu. Za roky 2001 až 2021 již bylo do této celostátní energetické soutěže nominováno celkem 223 teplárenských projektů a oceněno bylo i 15 počinů roku.
Titul Projekt roku v soustavách zásobování teplem a chladem za rok 2021 získaly:
Veolia Energie ČR: Rekonstrukce parovodů na horkovody v Přerově
Kategorie - Snížení tepelných ztrát, přechod na efektivnější horkovodní rozvody
Veolia Energie ČR dokončila plánovanou výměnu parovodů za horkovody v rámci projektu „Rekonstrukce parovodu na horkovod v Přerově“. Projekt byl zahájen v roce 2018 a dokončen v roce 2021. Během 6 etap rekonstrukce bylo zrušeno 12 300 m stávajících parovodů a byly nahrazeny 11 890 m nových horkovodních rozvodů v předizolovaném provedení v dimenzích v rozmezí 2xDN500 až 2xDN32. Zároveň bylo rekonstruováno 18 předávacích stanic z primárního média páry na horkou vodu. V souběhu s novými horkovodními potrubími byly do společného výkopu uloženy optické a metalické distribuční rozvody pro sběr dat z měřičů tepla a připojených předávacích stanic. Přínosem projektu je celková roční úspora více než 22 000 GJ tepla oproti výchozímu stavu. Tato úspora tepla má dopad na snížení spotřeby paliva v centrálním zdroji tepla Teplárně Přerov, což přináší snížení emisí CO2 o zhruba 2 000 tun/rok.
ŠKO-ENERGO: Projekt zachycování emisí chlorovodíku na fluidních kotlích
Kategorie - Snižování emisí znečišťujících látek ovzduší
V teplárně ŠKO-ENERGO jsou provozovány dva velké fluidní kotle na spalování biomasy a uhlí. K využívání energie vyrobené z biomasy se přistoupilo postupně od roku 2006 z důvodu snižování podílu fosilních paliv na výrobě energie pro mateřskou společnost ŠKODA AUTO v Mladé Boleslavi, za účelem omezení tvorby emisí skleníkových plynů. Podíl spalování biomasy se postupně zvyšoval. Zelená energie ovšem není zadarmo. Zejména právě ve využívané peletkové biomase, která se vyrábí lisováním rostlinné hmoty, se ukrývá určité množství chlóru, jenž poté uniká jako emise do spalin komína. V rámci neustále se zpřísňujících celoevropských limitů emisí stacionárních energetických zdrojů, které jsou platné od léta 2021, byly zavedeny velmi přísné limity i na chlór. Teplárna pohotově zareagovala a již v předstihu vyzkoušela technologii pro záchyt těchto emisí. V roce 2020 se zpracoval projekt a na jaře 2021 započala výstavba technologie pro záchyt emisí HCl. U této technologie však vlastní vývoj a investice teplárny nekončí, díky kombinaci tohoto zařízení a již dříve nainstalované technologie pro snížení množství emisí NOx (2019 - 2020), bude možné provádět další projekty na snížení emisí a hlavně omezení nálepů uvnitř kotlů, které jsou se spalováním rostlinných peletek spojeny.
Teplárna Písek: Přepojení nových odběratelů z lokálních plynových zdrojů
Kategorie - Rozvoj a modernizace zdrojů a soustav zásobování teplem
Při konverzi parovodů byla významně rozšířena síť horkovodů k novým odběratelům, díky které došlo v historickém centru města k přepojení objektů z domovních plynových kotelen na soustavu zásobování teplem z písecké teplárny. První etapa Horkovodu Velké náměstí byla realizována v červnu až říjnu 2021 a týkala se postupně ulice Chelčického (místo napojení na nový horkovod instalovaný v roce 2020), Alšova náměstí, Jungmannovy ulice a jižní části Velkého náměstí. Bylo vybudováno 439 m horkovodu a napojeno 7 objektů v historickém centru města. V letošním roce bude horkovod rozšířen o dalších 5 nových odběratelů v severní části Velkého náměstí. Cílem projektu je napojení nových odběratelů a snížení emisí z lokálních zdrojů znečišťování ovzduší v centru města.
Teplárny Brno: EKOtelna s alternativními zdroji na Jihomoravském náměstí
Kategorie - Rozvoj a využití KVET a obnovitelných a druhotných zdrojů energie
Rekonstrukcí starší kotelny v městské části Slatina na Jihomoravském náměstí vznikla první z plánovaných kotelen s využitím alternativních zdrojů energie. V EKOtelně se vyrábí teplo ze zemního plynu, ale i dvěma tepelnými čerpadly, která jsou poháněná „zelenou energií“ z fotovoltaické elektrárny na střeše objektu. Vše je doplněné malou bateriovou akumulací a akumulační nádrží na teplou vodu. Z bateriového úložiště se čerpá elektřina i pro dobíjecí stanice elektromobilů u budovy. Cílem projektu EKOtelny bylo využít v maximální míře potenciálu sluneční energie dopadající na střechu objektu pro výrobu elektřiny a její spotřeba pouze v místě. Tepelné čerpadlo slouží k předehřevu vody, kterou dohřívají na provozní parametry plynové kotle. Po změně ceny elektřiny je tepelné čerpadlo provozováno v období s maximálním osvitem (trvalý chod tepelného čerpadla by zhoršil ekonomiku provozu kotelny). Brněnská teplárna zde uplatnila kombinaci moderních alternativních zdrojů a technologií se zajištěním odpovídající vysoce odborné obsluhy zařízení EKOtelny.
Titul Počin roku v soustavách zásobování teplem a chladem za rok 2021 byl udělen:
Teplárnám Brno za výstavbu sítě dobíjecích stanic pro elektromobily v Brně
Výstavba sítě běžných dobíjecích stanic pro elektromobily je pro Teplárny Brno nejen možností, jak prodávat elektřinu, ale naplňuje i vize společnosti v oblasti podpory ekologického chování a současně dotváří pozitivní vnímání tepláren širokou veřejností. Teplárny Brno podporují rozvoj ekologické přepravy v Brně budováním sítě dobíječek, které budou sloužit veřejnosti a významně zvýší dostupnost nabíjení elektromobilů ve městě. Primárně se přitom soustředí na instalace v obytných částech města. V roce 2021 postavily teplárny 20 dobíjecích stanic. Plán rozvoje elektromobility je definován až do roku 2030 s vizí postavit až 350 stanic. Pro pohodlnější obsluhu stanice připravily Teplárny Brno také mobilní aplikaci, která zjednoduší obsluhu stanic i navigaci na ně. V budoucnu plánují službu rozšiřovat, například o možnost rezervovat si vybranou stanici ve spolupráci s Brněnskými komunikacemi. Současně teplárny rozšiřují vlastní firemní flotilu o elektromobily, kterých už mají 16.
Plzeňské teplárenské za projekt nového separátoru železa v ZEVO Plzeň
Během letní odstávky v roce 2021 došlo k instalaci nové dvoustupňové separační linky na železné kovy ze škváry. Dá se zjednodušeně říci, že se nejdříve pomocí elektromagnetu odstraní veškeré velké kusy železa a následně se pomocí permanentního magnetu odstraní i malé až velmi malé kusy kovu. Toto uspořádání umožní do budoucna ještě instalaci separátoru nemagnetických kovů. Zprovozněním nového separátoru na ZEVO Plzeň došlo ke zvýšení výtěžnosti železa ze škváry a účinnost separace železa přesáhla 90 %. Za rok 2021 bylo vytříděno 1 700 tun železa ze škváry. Nový separátor byl ale v provozu jen polovinu roku, takže letos se očekává celoroční navýšení vyseparovaného železa až na 2000 tun železného šrotu. Před zprovozněním nové linky to bylo průměrně 1 400 tun železa ročně.
Statistika soutěže:
V dosavadní historii soutěže si nejvyšší ocenění Projekt roku převzalo už 27 společností a obcí. Nejvíce ocenění Projekt roku získala Veolia Energie ČR (12), následována společnostmi skupiny MVV Energie CZ (8), skupinou ČEZ a Plzeňskou teplárenskou (po 6 oceněních), Teplárnami Brno (4) a Pražskou teplárenskou s Teplárnou České Budějovice a Teplárnou Písek (po 3 komínech). Do soutěže svoje projekty už přihlásilo 59 společností, 15 měst a 1 vysoká škola. Nejvíce Veolia Energie ČR 43, Teplárny Brno 27, Plzeňská teplárenská 19, skupina ČEZ 18, skupina MVV Energie CZ 16 a Teplárna České Budějovice 13 projektů. Celkem se nominované Projekty zrealizovaly v 93 městech a obcích. Nejvíce 29 v Brně, dalších 16 v Praze a v Plzni, 15 v Ostravě, 12 v Českých Budějovicích a 8 v Písku.
Podrobnější informace o soutěži Projekty roku v soustavách zásobování teplem a chladem a archiv soutěže najdete na internetových stránkách Teplárenského sdružení České republiky: http://www.naseteplo.cz v sekci Moderní vytápěníhttps://www.naseteplo.cz/moderni-vytapeni/.
Další nominované teplárenské projekty za rok 2021:
Kategorie - Snížení tepelných ztrát, přechod na efektivnější horkovodní rozvody
Teplárny Brno: Efektivnější horkovodní rozvody na brněnském výstavišti
Teplárna České Budějovice: Napojení bytového komplexu Dubičný potok na horkovod
Teplárna Písek: Přechod parovodu na horkovod a propojení zdrojů v Písku
Kategorie - Snižování emisí znečišťujících látek ovzduší
Plzeňská teplárenská: Snížení oxidů dusíku na kotli K3 v areálu Energetika
Teplárny Brno: Ekologizace horkovodních kotlů na provoze Červený mlýn
Veolia Energie ČR: Plynofikace parního kotle K2 v Teplárně Přívoz
Kategorie - Rozvoj a modernizace zdrojů a soustav zásobování teplem
C-Energy Planá: Zprovoznění první části nového Horkovodu západ Tábor
Elektrárny Opatovice: Připojení nových objektů v Hradci Králové a Pardubicích
Teplárna České Budějovice: Nové připojení průmyslové a rozvojové zóny Světlíky
Kategorie - Rozvoj a využití KVET a obnovitelných a druhotných zdrojů energie
C-Energy Planá: Změna paliva z hnědého uhlí na biomasu u kotlů K5 a K6
Ostrovská teplárenská: Výstavba kotle K5 na spalování čisté biomasy
Teplárna Písek: Nový kotel na energetické využití biomasy
United Energy: Přestavba uhelného kotle K6 na spalování biomasy
Příloha medailony všech nominovaných projektů.
Fotografie k oceněným i nominovaným projektů Vám na požádání zašleme.
Představení letošních nominovaných projektů:
(medailonky oceněných Projektů a Počinů roku jsou součástí hlavní tiskové zprávy)
Kategorie - Snížení tepelných ztrát, přechod na efektivnější horkovodní rozvody
Teplárna České Budějovice:Napojení bytového komplexu Dubičný potok na horkovod
Předmětem projektu byla výstavba horkovodního napojení bytového komplexu Dubičný potok, připojení pěti nových a konverze dvou stávajících výměníkových stanic k soustavě zásobování teplem (SZT) Teplárny České Budějovice. První etapa 2021 bylo napojení na primární horkovod vybudovaný v rámci akce SZT Suché Vrbné. Trasa je vedena z části v trase stávajícího parovodu a z části v trase nové. V daném úseku byly napojeny dvě stávající výměníkové stanice s roční spotřebou 2 439 GJ. Celková délka první etapy je 432 metrů a je ukončena přechodem Vrbenské ulice. U odběratelů tepelné energie došlo k přerušení dodávek pouze v době přepojů. Výstavba probíhala od srpna 2021 do ledna 2022. Na projekt byla poskytnuta podpora ze zdrojů Evropské unie.
Teplárny Brno: Efektivnější horkovodní rozvody na brněnském výstavišti
Více než třemi kilometry nových horkovodů nahradily loni Teplárny Brno staré parovodní rozvody na výstavišti. Náročná rekonstrukce zdejší sítě byla výsledkem dohody společnosti s Veletrhy Brno (BVV) a její součástí byl i odkup rozvodů do majetku tepláren. Kromě rozvodů teplárny na výstavišti zmodernizovaly také třináct výměníkových stanic. Celková výše investice byla 75 milionů korun. Z toho zhruba dvě třetiny tvoří náklady na výměnu parovodů, které pomohla teplárnám uhradit dotace z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost a Úspory energie v SZT Ministerstva průmyslu a obchodu. Společnosti Brněnské Veletrhy přinese zásobování horkou vodou odhadované úspory 10 až 15 % spotřeby tepla. Celkem Teplárny Brno vloni vyměnily 5 km tras parovodů za moderní horkovody s celkovými náklady více než čtvrt miliardy korun.
Teplárna Písek: Přechod parovodu na horkovod a propojení zdrojů v Písku
V roce 2021 byl dokončen čtyřletý projekt řešící změnu topného média ve městě Písek. Cílem této rozsáhlé akce byla výstavba nové horkovodní sítě vzájemně propojující zdroje tepla ve městě včetně přípojek, která nahradila parní rozvod. Projekt územně zasáhnul celé město. Celkem bylo vybudováno 6,1 km horkovodu, zatímco zrušeno bylo 4,3 km parovodu. Upraveno bylo také 30 předávacích stanic a instalováno 13 nových předávacích stanic. Vybudována byla současně nová centrální výměníková stanice o výkonu 20 MW, celkem bylo z páry na nové horkovody přepojeno 4 839 domácností. Provoz této části moderní efektivnější sítě přinese ročně úsporu díky snížení ztrát ve výši 33 000 GJ, což odpovídá roční spotřebě 1300 bytů. V roce 2022 bude realizována náhrada poslední části parního rozvodu Horkovodem Hradiště a na listopad 2022 je plánováno ukončení provozu parní sítě ve městě Písek.
Kategorie - Snižování emisí znečišťujících látek ovzduší
Teplárny Brno:Ekologizace horkovodních kotlů na provoze Červený mlýn
Nové horkovodní plynové kotle s výkonem 2x 25 MW budou zajišťovat dodávky v horké vodě do sítě brněnské soustavy zásobování teplem. S postupující přestavbou parovodů na horkovody je nutné modernizovat i výrobní zařízení a zajistit dostatečné dodávky v horké vodě. Nové kotle se vyznačují velkou regulační schopností a budou také tvořit zálohu pro případ výpadku plynové turbíny na zdroji Červený mlýn. Červený mlýn totiž tvoří hlavní propojovací uzel horkovodních napáječů Lesná a Královo Pole – Žabovřesky.
Plzeňská teplárenská: Snížení oxidů dusíku na kotli K3 v areálu Energetika
V rámci projektu byly provedeny úpravy a modernizace části technologického zařízení s cílem zajistit provozní spolehlivost a splnit neustále zpřísňující se legislativní požadavky na ochranu ovzduší snížením emisí oxidů dusíku (NOx) v odchozích spalinách parního kotle K3 o výkonu 127 MWt v areálu ŠKODA společnosti Plzeňská teplárenská. Původní koncentrace NOx před realizací projektu byla 350 až 650 mg/m3. Zhotovitelem garantovaná hodnota 135 mg/m3 byla splněna a ve skutečnosti se pohybují hodnoty mezi 125 až 135 mg/m3. Při současném plnění povoleného limitu škodliviny CO max. 230 mg/m3. Při uvažovaném provozním fondu kotle 7800 h/rok dojde ke snížení množství vypuštěných emisí NOx o cca 172 t za rok. Ekonomickými přínosy projektu je zvýšení účinnosti kotle a snížení vlastní spotřeby elektrické energie. Instalací frekvenčních měničů pro regulaci výkonu vzduchových a spalinových ventilátorů došlo ke snížení vlastní spotřeby elektrické energie o 4800 MWh za rok. S dokončením optimalizace spalovacího procesu se zároveň očekává jednoprocentní zvýšení účinnosti kotle.
Veolia Energie ČR:Plynofikace parního kotle K2 v Teplárně Přívoz
V Teplárně Přívoz společnost Veolia Energie ČR ukončila druhou část ekologizace této teplárny plynofikací parního kotle K2 o jmenovitém tepelném výkonu 49,7MW. Plynofikace parního kotle K2 byla realizována v průběhu roku 2021. Úspěšným ukončením tohoto projektu plynofikace kotle K2 bylo palivo černé uhlí nahrazeno koksárenským popřípadě zemním plynem s dosažením koncentrace emisních limitů pro NOx 80 mg/Nm3 a pro CO 100 mg/Nm3.
Kategorie - Rozvoj a modernizace zdrojů a soustav zásobování teplem
Elektrárny Opatovice: Připojení nových objektů v Hradci Králové a Pardubicích
Jde o připojení nového hotelu v sousedství Kongresového centra Aldis v Hradci Králové, který vznikl na místě původního zchátralého objektu z dob výstavby kongresového centra. Pro zajištění připojení byla postavena nová horkovodní přípojka v délce 100 metrů a předávací stanice pro vytápění a dodávku teplé užitkové vody. Předpokládaný odběr hotelu s kapacitou 162 lůžek je 2 400 GJ. Zahájení provozu duben 2022. Dalším připojením je nový výrobní objekt společnosti RECUTECH (výroba, montáž, sklad, administrativa) v lokalitě Fáblovka v sousedních Pardubicích. Připojení bylo realizováno 150 metrů dlouhou horkovodní přípojkou. Vytápěná plocha je 16 000 m2 s předpokládaným odběrem 2 500 GJ.
C-Energy Planá: Zprovoznění první části nového Horkovodu západ Tábor
Společnost C-Energy Planá v roce 2021 dokončila a úspěšně zprovoznila první část Horkovodu západ o celkové délce 1,8 km. Horkovodní napáječ vedený ze špičkové výtopny TTa2 zásobuje mimo jiné oblasti Pražského a Náchodského sídliště, Nemocnici Tábor, objekty Ministerstva obrany ČR, plavecký a sportovní stadion. Horkovod nahradil stávající nehospodárnou primární parní síť zásobující základní předávací stanice, ze kterých je teplo rozváděno sekundárními rozvody k zákazníkům v celkovém objemu dodávek tepla až ve výši 130 tisíc GJ za rok. Potrubní rozvody jsou navrženy pro tepelný spád 130/65° C v tlakovém provedení PN25 a přenosovou kapacitou 30MW tepelných.
Konstrukčně je horkovod proveden systémem předizolovaného potrubí s nízkou tepelnou ztrátou většinou o dimenzi 2 x DN250. Potrubní trasa byla vedena hustou městskou zástavbou, musela několikrát překonat silniční síť, či hlubokou strž vodoteče k Tismenickému potoku. Přes tato úskalí byla výstavba liniové stavby dokončena za šest měsíců v souladu s plánovaným harmonogramem. Nově budovaný horkovod propojí oba táborské energetické zdroje v roce 2023 a umožní zásobovat městské části Tábora ze zdroje C-Energy v Plané nad Lužnicí, což povede k velmi výrazné úspoře emisí.
Teplárna České Budějovice:Nové připojení průmyslové a rozvojové zóny Světlíky
Předmětem projektu byla výstavba předávací stanice v areálu Výtopny Vráto, vyvedení horkovodu 2x DN 300/450 do průmyslové zóny Světlíky s ukončením v předávacích stanicích objektů. Realizací projektu se zvýší využití vysokoúčinné výroby tepla, dojde k úspoře paliva a sníží se emise znečišťujících látek do ovzduší. Stavba je rozdělena na tři etapy. První etapa 2021 zahrnovala vybudování předávací stanice pára-voda v areálu Výtopny Vrátno a vyvedení nového horkovodního rozvodu do průmyslové zóny Světlíky. Po trase došlo k napojení stávajícího objektu VS Okružní (Škodovka). V druhé etapě byly vybudovány horkovodní rozvody v průmyslové zóně Světlíky a postupně se připojují jednotlivé objekty – haly. V objektech jsou instalovány předávací horkovodní stanice. Celková délka páteřního horkovodu je 2 615 m, délka přípojek pak 150 m. V roce 2021 byla dokončena první etapa a páteřní horkovodní rozvody v rámci etapy druhé. Předávací stanice v objektech se budují a připojují na základě výstavby objektů hal. V současné době je připojena už první hala.
Kategorie - Rozvoj a využití KVET a obnovitelných a druhotných zdrojů energie
Ostrovská teplárenská: Výstavba kotle K5 na spalování čisté biomasy
V rámci akce byl vybudován nový teplovodní kotel o tepelném výkonu 6 MWt, který spaluje nekontaminovanou dřevní štěpku, včetně potřebného příslušenství (kotelna, potrubní rozvody, plochy pro zavážení paliva, elektro a MaR). Kotel byl vystavěn jako náhrada za starý parní kotel K1 o jmenovitém výkonu 16 t páry/hod, který byl na teplárně poprvé spuštěn v roce 1977. Jeho nahrazení za „ekologický“ biomasový zdroj umožnilo Ostrovské teplárenské nejen snížit ještě více emise z fosilních paliv, ale hlavně udržet cenu tepla na přijatelné úrovni, kdy pro rok 2022 zůstává cena tepla pro obyvatele města Ostrov na stejné úrovni, jako v předcházejících letech.
Teplárna Písek: Nový kotel na energetické využití biomasy
Po necelém roce výstavby zprovoznila Teplárna Písek nový kotel na biomasu o tepelném výkonu 10 MW (min 3 MW), který umožní odstavit jeden ze dvou uhelných kotlů. Kromě horkovodního kotle byla postavena nová budova pro kotelnu a palivové hospodářství a skládka biomasy. Kotel je vybavený novým elektroodlučovačem pro čištění spalin. Díky jeho konstrukci jsou hodnoty emisí plynných znečišťujících látek v dolní polovině emisního limitu. V zimě při maximálním zatížení spotřebuje denně kotel osm kamiónů štěpky. Palivo bude pocházet především z městských lesů. Počítá se s tím, že kotel na biomasu bude během hlavní topné sezony jedním ze dvou základních zdrojů tepla. Po ukončení provozu páry může být kotel používán i jako letní zdroj místo plynového kotle na výtopně Samoty.
United Energy: Přestavba uhelného kotle K6 na spalování biomasy
V rámci dílčího projektu postupné modernizace a ekologizace teplárny Komořany, kterou si společnost United Energy stanovila ve své dlouhodobé vizi „Teplo pro rok 2050“, proběhla v letech 2020 a 2021 projektová příprava a realizace přestavby jednoho z fluidních kotlů. Jejím cílem bylo nahradit původní palivo hnědé uhlí dřevní biomasou. Přestavba spočívala v úpravě palivového zásobníku, palivových cest, tlakového celku a palivových tras ze skládky biomasy ke kotli. V rámci stavby proběhla i úprava stávající protitlaké turbíny a instalace nového parovodu, pomocí kterého je možné provozovat kotel a turbínu v bloku. Biokotel v komořanské teplárně je prvním krokem k ukončení závislosti na uhlí. V biokotli se plánuje na energii přeměnit až 150 000 tun biomasy za rok. Biokotel ve výkonovém rozsahu 60 až 110 t/h páry, by měl ročně vyrobit až 1700 TJ tepelné energie ve formě páry využívané při vysokoúčinné výrobě elektrické energie a tepla. Jedním z cílů postupné dekarbonizace teplárny v Komořanech je zajistit pro obyvatele Mostu a Litvínova cenově dostupné teplo s co nejmenšími dopady na životní prostředí.
C-Energy Planá:Změna paliva z hnědého uhlí na biomasu u kotlů K5 a K6
Záměrem projektu je úplný přechod z hnědého uhlí na biomasu u kotlů K5 a K6 v teplárně Planá nad Lužnicí do konce roku 2022. Dosáhne se toho díky rekonstrukci dvou parních původně uhelných kotlů K5 a K6 o tepelném výkonu 2 x 32,9 MWt na 100 % spalování dřevní štěpky včetně zajištění nové příjezdové silnice a také technické úpravy stávající parní turbíny TG3 za účelem snížení množství páry do kondenzace. V roce 2021 byla dokončena první etapa – rekonstrukce kotle K6, který je nyní již upraven na spalování 100 % štěpky, a úprava parní turbíny TG3, kdy došlo k úpravě koncových stupňů v nízkotlaké části turbogenerátoru. Během roku 2021 bylo spoluspalováno v obou kotlích 45 % biomasy, kotel K6 byl upraven, aby od února 2022 přešel na spalování 100 % biomasy.
Komentáře