Poradna_obrazek_canva.png
Katalog odpadů

Komunitní energetika zvýší odolnost a nezávislost regionu

| autor: Hana Tomášková0

energie1.jpg
zdroj: Ilustrační foto/ Pixabay

Novela Energetického zákona (v rámci Lex OZE II) byla vrácena pro přepracování, takže řada obcí s přípravou projektů v rámci komunitní energetiky zatím vyčkává. Využívání obnovitelných zdrojů zažívá boom, zvažují se možnosti sdružování obcí v oblasti energetického managementu i užší spolupráce se zemědělci.

Problematiku budování obnovitelných zdrojů, snižování nákladů na energie, potenciálu obcí pro zapojení do projektů komunitní energetiky či energetického využití odpadu rozebírali odborníci na konferenci Rozvoj komunitní energetiky v zemědělství za využití OZE, která se konala ve středu 26.4. 2023 v Sále státních aktů PSP ČR.

„Komunitní energetika má být vícezdrojová,“ zdůraznil v úvodu Michal Zaorálek, předseda sdružení Good Government Intitut, které konferenci pod záštitou Zemědělského výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR pořádalo.

Zaorálek vidí komunitní energetiku jako příležitost i pro menší subjekty, protože se budou moci spojovat. „Menší subjekty mohou hledat lokální řešení pro využití obnovitelných zdrojů jak v zemědělských podnicích, tak v komunitní sféře,“ upozornil v této souvislosti.

Předseda Zemědělského výboru PS PSČRMichal Kučera poukázal na to, že je třeba podpořit investice do obnovitelných zdrojů energie, modernizovat českou ekonomiku i energetiku jako takovou. Připomněl, že komunitní energetika se ve vztahu k samosprávám a rozvoji regionu stává stále populárnější a zemědělství má obrovské předpoklady, aby se na komunitní energetice a jejím rozvoji podílelo.

Sdružování obcí a společné řešení energií

Předsedkyně Sdružení místních samospráv ČR Eliška Olšáková doporučila, aby se obce slučovaly v rámci regionu a řešily své záležitosti společně. Zmínila tři hlavní body, na které by se energetický management měl zaměřit.

  • Energetická efektivita
  • Instalace FVE
  • Sdílení energií v komunitě

Komunitní energetiku by měla řešit novela Energetického zákona (v rámci Lex OZE II), zákon byl ale vrácen pro přepracování. Hlavním gestorem je MPO ČR.

Význam BRKO

Vlastimil Zedek, ředitel odboru environmentálního a ekologického zemědělství Ministerstva zemědělství, komentoval nevyužitý potenciál biologicky rozložitelného komunálního odpadu (BRKO). Za důležité považuje, aby pokročilých obnovitelných zdrojů elektřiny bylo do budoucna produkováno co nejvíce. „Předpokládáme velký potenciál výroby biometanu – bude se uplatňovat zejména v cíli pro obnovitelnou dopravu,“ uvedl Vlastimil Zedek.

BRKO jako výzvu v oblasti obnovitelných zdrojů energie vnímá i David Surý, vrchní ředitel sekce ochrany životního prostředí Ministerstva životního prostředí. Zvažuje se podpora využití BRKO několika formami – zaměřením se na bioplynové stanice na klasické BRKO nebo přímo gastroodpad.

Plovoucí FVE

Surý zmínil také možný význam plovoucích fotovoltaických elektráren. Jak fotovoltaické elektrárny, tak vodárenské nádrže vyžadují zamezení vstupu neoprávněných osob na území, zde dochází ke shodě s vodohospodáři. Solární panely by navíc pomohly ke snížení odparu vody.

Boj o bioodpad aneb kompostárny versus bioplynové stanice

O praktickém využití bioplynové stanice hovořil Ondřej Poláček, majitel farmy Hole u Velkých Přílep, kde od roku 1990 hospodaří. „Od počátku mě trápily energie, nebyla jiná volba energie než elektřina,“ komentoval stav na farmě Poláček.

Inspiroval se proto v Německu, kde měli u každé stáje menší bioplynovou stanici. V roce 2013 dokončili biostanici. „Tím, že jsme u Prahy, jsem začal přemýšlet o gastroodpadu,“ říká Poláček a dodává: „Musel jsem vybavit stanici homogenizací. Odpadáři mi slibovali, kolik tun bioodpadu budu mít. Teď dodávají 3 tuny denně. Homogenizace je postavena na 20 tun.“

Nedostatek kuchyňského odpadu živočišného původu z domácností vzniká proto, že obce preferují jako koncové zařízení kompostárny. Ty byly zadotovány, takže v porovnání s bioplynovou stanicí nabízí nižší cenu.

Kompost patří do půdy

„Primárně chceme kompost dostat na půdu,“ připomněl význam organické hmoty pro půdu Ivo Marcin, ředitel odboru strategie Fondu a mezinárodní spolupráce Státního fondu životního prostředí. Dále uvedl, že Česká republika disponuje kapacitou přibližně 800 tisíc kompostovacích zařízení. „Chystá se motivace zemědělců a kompostáren pro využívání kompostu na zemědělských půdách,“ nastínil plánované dotační příležitosti v rámci Národního plánu obnovy.

Reagoval i na preferenci měst a obcí využívat z cenových důvodů jako koncové zařízení kompostárny na úkor bioplynových stanic. Koncept malých bioplynových stanic zpracovávajících biomasu nabídne kombinovanou výrobu tepla a elektřiny. Využívání biostanic v komunitní energetice nerovnost částečně srovná.

Komentáře

  1. Tento článek zatím ještě nikdo neokomentoval.

Okomentovat

Partneři

Vodárenství
Sovak
Zdravá města
Wasten
JRK
SKS
Ecobat
Nadace Partnerství
Adapterra Awards
Teplárna ČB
EkoWATT
Solární asociace
AKU-BAT
I-tec
SmVaK Ostrava
Energie AG
Den malých obcí
Denios
PSAS
Rema
K-tech Komunální technika
Meva a.s.
EKO-KOM
ČEVAK
Povodí Vltavy
SRVO
Bert
ORGREZ
Nevajgluj
ZEVO Písek