Obec Klenovice se zhruba 700 obyvateli v okrese Tábor, je příkladem, jak lze citlivě a s dlouhodobou vizí napravit škody způsobené intenzivním monokulturním zemědělstvím. Během několika posledních let zde vznikla soustava opatření zaměřených na zadržování vody, obnovu krajinné rozmanitosti a podporu biodiverzity. Výsledkem je živá, odolná krajina, která prospívá přírodě i lidem.
Návrat vody do krajiny
Jedním z klíčových kroků byla obnova bývalého mokřadu a výstavba čtyř tůní o celkové rozloze 1,3 hektaru. Jejich vznik umožnilo přerušení starých melioračních svodů, díky čemuž se voda přirozeně vrací do krajiny.
Tyto tůně vznikly přerušením melioračních svodů, čímž se voda opět zadržuje v krajině a neodtéká zbytečně pryč. Nové tůně se rychle staly útočištěm pro rostliny i živočichy a obnovily ekologické funkce území. Projekt vznikl v letech 2021–2022 s finanční podporou Evropské unie prostřednictvím Národního fondu životního prostředí a Agentury ochrany přírody.
Výsadba stromů jako podpora biodiverzity
Dalším krokem byla výsadba biokoridoru a alejí podél cest. Na ploše 1,2 hektaru bylo vysazeno přes 500 stromů a téměř 6 000 keřů, které společně tvoří třípatrový pás vegetace. Liniové aleje přidaly dalších 150 stromů, jež zvyšují estetickou i ekologickou hodnotu území a biodiverzitu v krajině. Opatření realizoval Státní pozemkový úřad v letech 2019–2020.
Krajina, která se umí bránit
K ochraně půdy a vody přispěl v nedávně době i nově vytvořený protierozní průleh o rozloze 1,9 hektaru. Průleh odděluje dvě travnaté cesty. Terénní modelace, zatravnění a doprovodná výsadba 75 stromů a 430 keřů pomáhají omezit odnos půdy a zadržet vláhu. Díky těmto prvkům se zvýšila stabilita i estetika místní krajiny.
Odbornost a vize
Za všemi projekty stojí dlouhodobá práce vedení obce a místních odborníků. Starosta Lubomír Turín, který se profesně věnuje ochraně životního prostředí, do řízení obce přinesl odborné zkušenosti i osobní zaujetí pro téma. Spolupráce s experty umožnila vznik opatření, která přinášejí výsledky nejen v přírodě, ale i v každodenním životě obyvatel.
„Naším cílem nebylo jen opravit jednotlivá poškozená místa v krajině, ale vrátit jí její přirozené funkce komplexně – od zadržování vody, přes podporu biodiverzity až po zvýšení estetické hodnoty. Každé opatření jsme konzultovali s odborníky, abychom zajistili, že krajina bude odolnější vůči suchu i dalším výzvám dnešní doby. Péče o krajinu není jednorázová záležitost, ale dlouhodobý závazek, který přináší výsledky pro přírodu i pro lidi, kteří v ní žijí,“ uvedl starosta obce Klenovice, Lubomír Turín.
Inspirace pro ostatní
Klenovice nejsou jediným příkladem citlivé obnovy krajiny. Na mapě dobré praxe OBEC 2030 najdeme například i Šumici, kde bylo 75 hektarů orné půdy přeměněno na biocentra a biokoridory s výsadbou desítek tisíc stromů a keřů, nebo Olešenku, která obnovila rybníky, tůně a retenční oblasti. V Býchorech zase vznikají poldry a obnovují se mokřady, které snižují erozi a posilují život v krajině.
Krajina, která dává smysl
Zkušenosti z Klenovic i dalších obcí zapojených do iniciativy OBEC 2030 ukazují, že skutečná změna přichází s odborným, systematickým a komunitně vedeným přístupem. Na rozdíl od izolovaných opatření přináší komplexní plánování dlouhodobé výsledky – vodu v krajině, vyšší biodiverzitu a kvalitnější životní prostředí.
Obnova mokřadů, výsadba biokoridorů, alejí a protierozních prvků, stejně jako návrat keřů a vrb do krajiny, představují praktické příklady, jak lze oživit i ty nejvíce jednostranně využívané plochy. Péče o monokulturní krajinu je dlouhodobý proces, který vyžaduje plánování, odborné znalosti i trpělivost, ale výsledkem je živá a odolná krajina, která lépe slouží přírodě i lidem. Právě taková komplexní a citlivá revitalizace je nezbytná pro budoucí udržitelný rozvoj venkova a je důležitým příkladem pro další obce, které hledají cestu k obnově životního prostředí.
Komentáře