Vzpomínky na budoucnost a Bill Gates
Dodnes je v některých historických městech normální, že exkrementy se řeší využitím suchých záchodů. Nakonec i dnes, když potřebujeme vyřešit, co s lidmi na koncertě, tak nasadíme suché záchody. Nestydí se za ně přírodní rezervace i v takových zemích jako Austrálie, Nový Zéland nebo Kanada. Dokonce máme i ISO normu na realizaci bezvodých řešení. Propagace bezvodých řešení se v rámci své dobročinnosti (ale nejen) ujal i Bill Gates.
Obrázek 1: Schéma bezvodého řešení sanitace – podle Bill a Melinda Gates foundation
Praxí tisíckrát ověřená řešení
Stačí zajít na některou z konferenci IWA zabývající se sanitací v rozvojových zemích a už v předsálí najdete příručky, jak se chovat, abyste eliminovali hygienická rizika, a přitom maximálně využili hnojivých účinků exkrementů. Není pak praxe v rozvojových zemích při zacházení s těmito odpady dostatečnou verifikací navržených postupů? Nejsou tam denně prověřována rizika a účinnost opatření? Již školní děti se učí jednoduché zásady – jak aplikovat moč – nechat půl roku odstát, naředit a použít. Dokonce je k dispozici i zpětná vazba – nejsou známé hygienické problémy.
Obdobně s exkrementy – v obrázkové knížce pro malé děti najdete, že po 12 měsících je možné exkrementy použít nebo smíchat s kompostem a použít. Opět – jako v předchozím je to nejdůležitější si umýt ruce mýdlem!!!!!!!!
Obrázek 3: Systém s jednou a dvěma komorami
No a ještě odvážněji? A nejen teoreticky
Řešení rozvíjená např. nadací Billa a Melindy Gatesových představují nový směr a prakticky naplňují i nový (?) přístup – ochranu zdrojů (viz cirkulární ekonomika) a to tak, že myšlenka dělení vod a bezvodých technologií při řešení lidských exkrementů se aplikuje na části měst. A ukazuje se, že ani po ekonomické stránce taková řešení nejsou nezajímavá a směr k prosazení zdrojově orientovaných řešení bude určitě sílit.
Obrázek 4: Hodnocení řešení zacházení s odpadem z pohledu cirkulární ekonomiky
Příklad uplatnění postupu orientovaného na recyklaci - Jenfelder Au (Hamburk, Německo)
“Jenfelder Au” je městská zástavba v lokalitě Wandsbek (Hamburk), kde byla koncepce oddělení městských zdrojů HAMBURGWATER Cycle®(HWC) již součástí územního plánu. Na této ploše o velikosti 42 ha dříve stála vojenská kasárna.
Klíčovými prvky HWC v lokalitě Jenfelder Au je odběr černých vod pomocí vakuové kanalizace a proces anaerobního vyhnívání pro produkci bioplynu, dále pak oddělený odběr šedých vod spádovou kanalizační sítí a začlenění záchytných rybníků pro dešťovou vodu do celkové koncepce okrsku. Plánované rozšíření odpadového hospodářství i na potravinové odpady přidávané do proudu odpadních vod nemohlo být realizováno z důvodu několika překážek, zejména legislativních. Nicméně městský organický odpad, jako je např. tráva z posekaných zelených ploch města či residuí z lapačů tuků jsou zvažovány pro zařazení do procesu anaerobního vyhnívání. Etapa výstavby začala v roce 2013 a předpokládá se, že noví obyvatelé by se měli nastěhovat do objektů koncem roku 2016. Dodatečné údaje související s tímto článkem lze nalézt v on-line verzi na stránce: http://dx.doi.org/10.1016/j.scs.2016.09.013.
Zásady řešení
Z výše uvedeného je vidět, že každá lokalita má svá specifika, přinejmenším daná velikostí lokality. Existuje řada řešení a optimální řešení by mělo být výsledkem vícekriteriálního posouzení. Řešení lokality z hlediska odpadních vod, a tedy i kalů z hlediska jejich zpracování by mělo být komplexní a:
zohledňovat velikost zdroje a kontaminaci kalů dalšími látkami (a to i včetně jednotlivých domovních čistíren nebo bezvodého záchodu),
zohledňovat vliv na případnou dopravu (viz snaha měst o minimalizaci dopravního zatížení),
zohledňovat rizika, a to i ve srovnání s dalšími riziky a vlivy – mimo jiné např. bakteriálním znečištěním ze živočišné výroby, vlivem znečištění z dopravy kalů a odpadních vod a riziky, která jsou s dopravou spojená
zohledňovat dopad na klima – na uhlíkovou neutralitu, provést např. LCA analýzu jednotlivých řešení a jejich srovnání, vliv na znečištění ovzduší a hodnocení rizik s jednotlivými řešeními spojenými
odpovídat prioritám cirkulační ekonomiky (viz zákon o odpadech) – tj. klást důraz na opatření, která budou předcházet znehodnocení kalů – kontrola průmyslu a podpora jeho využití jako suroviny.
Závěr
Pod tlakem velkých hráčů se mění legislativa, požadujeme přísnější hygienické limity pro kal i přesto, že z hlediska rizik šíření bakteriálního znečištění jsou akutnější jiná opatření. Mnohem rizikovější, přímo v komunální sféře, je například možnost přímého odtoku kontaminovaných vod do toků přes odlehčovací komory, pokud pomineme opatření přímo u zdrojů, jako jsou nemocnice. Stejně tak je z pohledu rizik násobně nebezpečnější aplikace kejdy z chovu dobytka nebo prasat přímo na půdu. Opatření navrhovaná pro velké aglomerace jako je sušení a spalování jsou obhájitelná částečně i logistikou (viz Vídeň), ale šablonovité přenášení řešení velkých měst na menší aglomerace je přinejmenším diskutabilní a nutit řešit kalovou problematiku stejně jako u velkých měst i jednotlivé rodinné domy (samota v Alpách) je už přímo neudržitelné (zjevně proti selskému rozumu). Asi jako u všeho, každý případ, pokud ho chceme řešit optimálně z hledisek udržitelnosti (tedy pokud je vědomě předem nevyřadíme z rozhodovacího procesu), je potřebné řešit individuálně a komplexně. Řešení typu „ať to stojí, co to stojí“, když jeden parametr upřednostním nebo dokonce, když upřednostním nějakého dodavatele, asi není společensky to optimální.
Opravdu je správné, když to přeženu, obsah suchého záchodu ze zahrádky odvést na 20 km vzdálenou městskou čistírnu? A na pohnojení zahrádky si dovést kompost obsahující kal z města a třeba navíc ještě i přímo průmyslu? Nebo ho tam dokonce nechat usušit a spálit a koupit si chemicky vyluhovaný fosfor z popele a k tomu dusík průmyslově vyrobený? …….„Není to volaako absurdné Kefalín?“
Foto: ilustrační/ redakce archiv
Seznam literatury:
Umweltbundesamt (UBA) (2013) Klärschlammentsorgung in der BRD – www.umweltbundesamt.de
WHO (2006). WHO Guidelines for the Safe Use of Wastewater, Excreta and Greywater - Volume IV: Excreta and greywater use in agriculture. World Health Organization (WHO), Geneva, Switzerland
Joensson, H., Richert Stintzing, A., Vinneras, B., Salomon, E. (2004). Guidelines on the Use of Urine and Faeces in Crop Production. Stockholm Environment Institute, Sweden
Käymäläseura.,H., The Use of Urine as Fertilizer ISBN 978-952-68658-5-0 str. 26
Käymäläseura.,H., Useand Maintence of Urine Diverson Dry Toilets and Composting Toilets, ISBN 978-952-68658-7-4 str. 21
Komentáře