Poradna_obrazek_canva.png
Katalog odpadů

Jen v Česku si dělají odpadové hospodářství obce samy

| autor: Martina Jandusová0

Jen v Česku si dělají odpadové hospodářství obce samy

Řešení, které posílilo pozice obcí na trhu, sjednotilo poplatky za odpady v regionech a dodalo obcím jistotu, že nakládání s odpady bude dlouhodobě zajištěno za přijatelné ceny pro občany, je vlastně prosté: sdružit se do odpadových svazků a začít spolupracovat.

Proto vznikl svaz Dolnorakouských obcí, jako zastřešující organizace, která metodicky řídí jednotlivé odpadové svazky obcí. Těch je v Dolním Rakousku 22 a všechny jsou účastny v Dolnorakouském svazu, kde si ze svého středu volí prezidenta a víceprezidenta. Dolnorakouský svaz řeší problémy jednotlivých svazků a zastupuje je před zákonodárci. Jeho nejvýznamnějším projektem je jednotná spolupráce s veřejností a jednotné informování.

Férové podmínky

Jednotlivé odpadové svazky jsou ve velikostí okresů (zhruba 50 – 70 tis. obyvatel), například svazek Kremže zahrnuje 30 obcí a dohromady je v něm 55 tis. obyvatel. Za svazek rozhodují sami starostové, jelikož je do představenstva voleno 8 zástupů z řad obcí a ti ze svého středu volí předsedu. Obce si ve svých zastupitelstvech odsouhlasí kompetence svazku, včetně toho, že obecní odpad je předán do vlastnictví svazku.

A právě svazek zajišťuje služby v odpadovém hospodářství: nakládání s SKO, systém tříděného sběru, vyúčtování, stanovování a výběr poplatků. Z tohoto principu vyplývá jako velmi pozitivní to, že svazky v odpadové oblasti dokáží hospodařit vyrovnaně: příjmy kryjí náklady a pokud je nějaký přebytek, vrací se obcím.

K tomu, aby bylo zajištěno energetické využívání odpadů sdružených ve svazcích, byla založena společnost BAWU. Každý svazek zaplatil vklad za každého svého obyvatele a to ve výší 1 eura, takže společnost je pod absolutní kontrolou svazků. Bawu nevlastní zařízení na energetické využití odpadů ani žádné jiné, ale vyjednává s nimi podmínky. Stará se rovněž o logistiku přepravy z překládacích linek nebo o rozpočítání nákladů. Velmi výhodné je, že na vzdálenosti od ZEVO nezáleží a všechny obce za přepravu a využití odpadů platí stejně.

A teď trochu konkrétněji. Jak to dělají v Melku?

V Melkském svazku je 40 obcí, což dělá asi 80 tis. obyvatel. Před každým domem stojí sada nádob na odpad: směsný komunální (SKO), papíry, plast a biologicky rozložitelný odpad. Za nádoby o objemu 240 l na SKO, který se sváží jednou za 4 týdny, papír a plast platí domácnost ročně 150 euro. Nádoba na biologický odpad (vyváží se po 2 týdnech) se objednává zvlášť a stojí 66 euro/rok. Odpad nesváží svaz, ale na základě výběrového řízení vybraná firma.

V bytových domech majitel rozpočítává poplatek do každé domácnosti podle velikosti plochy bytové jednotky. Na zhruba 300 obyvatel jsou umístěné nádoby na kov a sklo – např. u nákupních středisek.. Domácnosti mohou zdarma odevzdávat jedlýolej ve sběrných dvorech.

V oblasti je pro 40 obcí k dispozici 10 sběrných dvorů, sbírá se zhruba 50 komodit, většina z nich zdarma. Svazek vlastní nádoby a sběrné dvory, na kterých pracuje 5 zaměstnanců svazu. Na první pořízení nádob si svaz vzal úvěr u banky.

SKO neobsahuje složku biologicky rozložitelného odpadu, nepotřebuje předúpravu a má výhřevnost zhruba 11 000 J/kg. Z překladiště se odpad dopravuje po železnici do spalovny ve městě Tulln. Spalovna je akciovou společností, kterou z více než 50 % vlastní Dolní Rakousko, zbytek akcií patří soukromým vlastníkům. Cena za odpad včetně dopravy a daní je 150 euro za tunu přijatého odpadu.

Dočkáme se svazků i u nás?

V České republice jsou starostové na odpadové hospodářství sami a to i v těch nejmenších obcích. Musí zajišťovat, aby se odpady sbíraly, svážely a nějak se s nimi dále nakládalo, musí přesvědčovat občany, aby třídili, nastavovat poplatky tak, aby vybrali na odpadové hospodářství dostatek peněz a zároveň, aby jejich výše byla pro občany akceptovatelná… Aby to nebylo málo, mají spoustu jiných povinností plynoucích z jejich funkce. Zdá se tak, že model Dolnorakouských obcí by mohl odpadové hospodářství starostům zjednodušit a ve výsledku i zlepšit. Koneckonců jde o běžnou praxi ve všech vyspělých zemích Evropy.

První vlaštovku už máme ale i my. Dolním Rakouskem se inspiroval Olomoucký kraj, který chce sdružit všechny obce v regionu a v rámci akciové společnosti vyřešit nakládání s SKO. Doufejme, že stejnou cestou se vydají i ostatní kraje a odpadové hospodářství se u nás bude dělat efektivněji. Koneckonců vydělali bychom na tom všichni.

Foto: ilustrační/ redakce archiv

Komentáře

  1. Tento článek zatím ještě nikdo neokomentoval.

Okomentovat

Partneři

Vodárenství
Sovak
Zdravá města
Satturn
Wasten
JRK
SKS
Ecobat
Nadace Partnerství
Adapterra Awards
Teplárna ČB
EkoWATT
Solární asociace
AKU-BAT
I-tec
SmVaK Ostrava
Energie AG
Den malých obcí
Denios
PSAS
Rema
K-tech Komunální technika
Meva a.s.
EKO-KOM
ČEVAK
Povodí Vltavy
SRVO
Bert