Proč a jak se připravovat na klimatické změny v povodí vodárenské nádrže Švihov, co ukazují nové výsledky monitoringu jakosti a retence vody či jaké aktuální dotační programy mohou starostové obcí, zemědělci nebo například majitelé pozemků v povodí čerpat na provádění úprav, které pomohou zdravější krajině.
Nejen na tyto otázky odpověděla konference s příznačným názvem Přírodě blízká opatření v povodí vodárenské nádrže Švihov na Želivce, která opět po roce proběhla v pátek 12. ledna v Pacově. Jejími hlavními organizátory byli poslanec a neuvolněný místostarosta města Pacova Lukáš Vlček, radní Kraje Vysočina Pavel Hájek, ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala a předseda představenstva společnosti VODA Želivka Mark Rieder.
„Vodní nádrž Švihov na Želivce je největší vodárenská nádrž ve střední Evropě, vodu z ní odebírá přes 1,5 milionu obyvatel naší země. A proto ji musíme chránit. Důležité je v tomto ohledu i sdílení dobré praxe. Z tohoto důvodu jsme se opět sešli s odborníky, zemědělci, starosty nebo majiteli pozemků v povodí a probrali, co už se nám podařilo a na jakých opatřeních k zachování nejvyšší jakosti vody a zdravé krajiny v povodí se chystáme pracovat,“ vysvětluje na úvod účel konference Lukáš Vlček.
V průběhu konference promluvili řečníci z Povodí Vltavy, Akademie věd, Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy, společnosti AQUATIS, Výzkumného ústavu bramborářského Havlíčkův Brod či Ministerstva zemědělství. Důležitou součástí setkání byla i dotační politika, aktuální programy přítomným přiblížili zástupci Státního fondu životního prostředí, Ministerstva zemědělství, Agentury ochrany přírody a krajiny a Kraje Vysočina.
Konkrétní projekty, se kterými už dotace pomohly, pak představili starostové Miroslav Buňata z Želiva, Zdeněk Sovka z Košetic a Petr Šlak z Olešné u Pelhřimova. „V naší největší místní části Vřesník jsme vybudovali kanalizaci a čističku odpadních vod. Celkové náklady přesáhly dvacet milionů korun, ale téměř osmnáct milionů jsme získali na dotacích od Státního fondu životního prostředí, Kraje Vysočina a VODA Želivka,“ uvedl želivský starosta Miroslav Buňata.
Právě kofinancování z několika dotačních programů je v takovýchto případech zásadní. „Díky němu mohou i malé obce nebo další subjekty dosáhnout na projekty za desítky milionů,“ podotkl na závěr Pavel Hájek, radní Kraje Vysočina pro oblast lesního a vodního hospodářství, zemědělství a životní prostředí, a dodal, že v letošním roce je na přípravu a projekty ve vodním hospodářství v krajském rozpočtu vyčleněno 93 milionů korun.
Konference se konala pod záštitou předsedkyně sněmovního Výboru pro životní prostředí Jany Krutákové. „Vodu potřebujeme všichni, bez ní to nejde. Voda z Želivky slouží nejen pro zásobování občanů, ale i průmyslu a zemědělství. Jsem proto ráda, že toto zásadní téma opět otevíráme,“ řekla Krutáková bezmála stovce přítomných hostů.
Komentáře