Poradna_obrazek_canva.png
Katalog odpadů

Jak v Buštěhradu uspořili 500 Kč na tuně směsného komunálního odpadu

| autor: Veronika Říčková| zdroj: Obcejinak.cz0

kontejnery12.jpg
zdroj: Ilustrační foto/ redakce archiv

Nová strategie odpadového hospodářství v Buštěhradu na Kladensku, kterou připravila poradenská společnostObcejinak.cz, přinesla obci výraznou úsporu. Průměrně 500 korun na každé vyvezené tuně směsného komunálního odpadu.

Díky kontrole a vyhodnocení strategie a plánu odpadového hospodářství jsme zjistili, že v Buštěhradu nemají přehled o tom, co lidé vyhazují, není tam optimalizovaný systém, a generují tak velké množství směsného komunálního odpadu. Základem je vědět, co vlastně lidé do černých popelnic vyhazují.

Obec se má do budoucna výrazně rozrůstat. Proto se dá čekat, že náklady na odpadové hospodářství porostou rychlým tempem. Proto bylo potřeba jednak zjistit, jak to v obci s odpady mají, a také se připravit na platnost nového zákona o odpadech od ledna 2021, který bude obce postupně tlačit k vyšší míře třídění a zároveň k snižování směsného komunálního odpadu.

Podrobná analýza směsného komunálního odpadu

Na začátku spolupráce jsme udělali podrobnou analýzu, ze které vyplynulo, že mají v obci velký podíl bioodpadu ve směsném komunálním odpadu. Do popelnic na směsný komunální odpad (SKO) samozřejmě bioodpad nepatří. Abychom byli reálně schopni dokázat, že tam lidé v Buštěhradu hojně vyhazují i to, co nemají, bylo třeba udělat analýzu vzorku odpadu.

Fyzický rozbor odpadu odpovídal struktuře obce. Vzorek k analýze obsahoval odpad z bytovek, od rodinných domků se zahrádkou ze staré zástavby, kde není zavedený plyn, a část pocházela také z nových domů a podobně. Rozbor se dělá velmi důkladně, vzorek je velký a pracovníci ho ručně třídí kvůli analýze odpadu.

Objektivní metodikou bylo ve vzorku zjištěno, že polovinu odpadu tvořil bioodpad. Ten ale patří do hnědých popelnic k tomu určených a poté na kompostárnu. Dalších 6 % SKO tvořil papír a zhruba stejné množství také plast. Sklo a kovy tvořily 2-3 %, tedy minoritní podíl.

Výsledky analýzy v obci: 50 % odpadu patří jinam

Ukázalo se, že:

- míra separace neboli třídění byla velmi nízká, pod hranicí 30 %,

- pouze 36 % občanů využívalo individuální nádoby na bioodpad - převládal domácí kompostér, sezónní svoz nebo odvoz na sběrná místa,

- nejlépe separovaným odpadem byl papír, sklo a plast,

- 50 % veškerého směsného komunálního odpadu tvořil bioodpad.

Protože za zpracování odpadu se u svozu platí podle toho, kolik váží, a bioodpad je hodně těžký, obci se tyto služby značně prodražovaly. Když svezete bioodpad na kompostárnu, průměrná cena za jeho likvidaci je celorepublikově okolo 600 Kč za tunu. Pokud to ale vyvezete a vykážete jako směsný komunální odpad, platíte kolem 1400 Kč za tunu. Konkrétně v Buštěhradu platili o pětistovku na tuně víc.

Jak strategii odpadového hospodářství v obci Buštěhrad narovnali?

Základem bylo, aby obec lidem dodala hnědé nádoby na bioodpad. Aby ho zkrátka lidé měli kam vyhazovat a důsledněji třídili. K tomu jsou určené speciální perforované popelnice. To byl krok A.

Za B jsme jim poradili, aby změnili frekvenci vývozu černých nádob na směsný komunální odpad. Aby místo jednoho vývozu týdně nastavili jeden vývoz za dva týdny. To se týkalo jak černých, tak i nových hnědých popelnic. Počet výsypů v důsledku nárůstu počtu popelnic zůstal stejný, jen se vyváželo méně častěji.

Odstranit bioodpad je levnější než svoz směsného komunálního odpadu. Ten se jim v Buštěhradu v důsledku vyšší míry separace pochopitelně snížil. Další významnou změnou je také motivace k třídění, které je na základě platnosti nového zákona o odpadech od ledna roku 2021 potřeba. Obce, které nebudou důsledně třídit a nesníží množství odpadu, budou časem platit více na poplatcích.

Vyřídili jsme dotaci na pořízení popelnic a získali pro změnu popelnic i obyvatele v Buštěhradu

První věcí, kterou bylo potřeba vyřešit, bylo financování nových hnědých nádob. Ve spolupráci s dotační agenturou jsme obci pomohli vypracovat žádost o dotaci. Díky fyzickému rozboru odpadu, který jsme v Buštěhradu udělali, měla obec skvělý kredit a nebyl problém tuto dotaci získat. Pořízení hnědé nádoby stojí přibližně 1200 Kč a díky dotaci spolufinancovala obec tyto popelnice jen z 15 %.

Občanům se poplatky za svoz odpadu nezvýšily. Jedinou změnou tak pro ně bylo, že kromě černé popelnice dostali i hnědou. Z důvodu dlouhodobé udržitelnosti se optimalizovala frekvence svozu (místo týdně na 1x za 14 dnů).

Ale jak už to při zavádění velkých změn bývá, někteří lidé s nimi už z principu nesouhlasí, nerozumí jim nebo z nich mají obavy. To byl další problém, který jsme v Buštěhradu pomáhali řešit.

Za začátku obec s občany sama komunikovala a vysvětlovala jim, proč k novým změnám s odpady došlo. Později byl tlak ze strany některých skupin hodně velký. Dokonce sepsali seznam otázek, na které odborníci z Obcejinak.cz odpověděli a vše jim vysvětlili. Proč se v obci dějí změny s odpady? Jaký to má význam? K čemu to povede? Novou koncepci změn obec nakonec obhájila a mohla ji realizovat.

Kromě pomoci s financováním hnědých nádob a také komunikací s občany bylo potřeba v Buštěhradu zavést dynamické vážení všech popelnic. Spočívá v tom, že každá nádoba dostane svůj specifický RFID čip. Při svozu ji popelářský vůz zváží. Dělá se to proto, aby obec ve finále platila přesně tolik, kolik odpadu reálně sveze.

V létě roku 2020 obec nechala pilotně očipovat jednu čtvrť, kde je osmdesát nádob. Ty už jedou ve zkušebním režimu. Od té doby se postupně dočipovává celá obec a začínají se sbírat data pro budoucí optimalizaci svozů. První vyhodnocení dat bude možné udělat nejdříve za rok, aby závěry byly objektivní.

Jaké změny obec čekají v nejbližších měsících: sběr dat a optimalizace

Na výrazné projevy opatření v nakládání s odpady je zatím brzy. Obec sbírá data z měření ještě velmi krátkou dobu. První a naprosto zásadní změnou, ke které už v Buštěhradu došlo, je že si lidé zvykli na to, že mají dvě popelnice.

Periodicita výsypů občanům vyhovuje. Je to běžná praxe. Z uživatelského hlediska je navíc nová hnědá popelnice velkou výhodou. Odpad v ní nesmrdí.

Když vyhazujete bioodpad do černých nádob, které k tomu nejsou určené, nemá se kam vypařovat voda z odpadu. Černé popelnice nejsou perforované. To znamená, že organický materiál v popelnici degraduje, ale nemá dostatek kyslíku. Tím v odpadu nevzniknou aerobní procesy, ale anaerobní. A laicky řečeno, odpad začne silně zapáchat. Popelnice prostě smrdí.

Nové hnědé popelnice na rostlinný bioodpad jsou oproti tomu perforované. Tudíž nezapáchají. Navíc díky dostatku vzduchu dochází k aeraci a voda z odpadu vysychá. Odpad si lépe sedá a vejde se ho do popelnice mnohem více. Voda je těžká, když ji odpad neobsahuje, neplatí obec zbytečně moc na kompostárně. Hnědé popelnice jsou tudíž efektivní, vedou k úspoře a občanům nezapáchají.

Ve chvíli, kdy bude mít obec první relevantní data z vážení popelnic, může začít optimalizovat počet výsypů. A tam se teprve reálná finanční úspora ukáže. Pokud například obec zjistí, že lidé vyvážejí poloprázdné popelnice, může ještě upravovat periodicitu vývozů.

Díky novému systému Buštěhrad pravděpodobně splní nové limity pro míru separace, které jí ukládá nový odpadový zákon. Obec se tak už nyní chrání před potenciálními sankcemi a potenciální pokutou za nedodržení míry separace. Obce budou mít podle nového zákona navíc možnost čerpat slevu, pokud budou na skládku vyvážet méně odpadu, Buštěhrad jí v podstatě nebude ani potřebovat.

Komentáře

  1. Tento článek zatím ještě nikdo neokomentoval.

Okomentovat

Partneři

Vodárenství
Sovak
Zdravá města
ABPlast
Satturn
Meva a.s.
Fair Care
Wasten
JRK
SKS