Tak významná plocha v kontextu města vyžaduje rozumné rozčlenění péče. Ta by se měla odvíjet především od jejich funkce a umístění v urbanizovaném prostředí a také od způsobu jejich založení.
Ať již obce a města využívají k péči o trávníky dodavatele, nebo péči zajišťují samostatně, je zjevné, že dnešní dostupnost služeb a výkonné strojní techniky v této oblasti umožňuje velmi intenzivní údržbu. To se týká zejména trávníků, které jsou pravidelně vícekrát za sezónu sečeny a udržovány jako nízké, nekvetoucí, čistě travinné porosty a za tímto účelem jsou také zakládány.
Je pochopitelné a chvályhodné, stojí-li za tímto postupem snaha o reprezentativní vzhled zatravněných ploch. Avšak funkce estetická, nakolik je v případě zeleně v urbanizovaném prostředí upřednostňována, není zdaleka funkcí jedinou.
Samosprávy by měly při údržbě veřejné zeleně respektovat ekosystémové funkce trávníků
Mezi další funkce trávníků patří pozitivní vliv na klimatické a hygienické parametry ve městech (zvlhčování vzduchu, ochlazování prostředí, zachytávání prachu a škodlivin), ochrana půdy proti nadměrné erozi a v neposlední řadě jsou biotopem, na který může být vázáno mnoho druhů. Jedná se o tzv. funkce ekosystémové.
V tom, do jaké míry trávníky v sídelním prostředí tyto funkce plní, hraje klíčovou roli právě forma údržby.
Je ověřeným faktem, že omezení seče trávníků a ponechání vyššího porostu nejen posílí ekosystémové funkce, ale i trávníkům samotným umožní snáze se vyrovnat s nepříznivými vlivy. V kontextu změny klimatu se jako zásadní jeví schopnost vyšších porostů lépe uchovat vlhkost a překonat období sucha bez nepřiměřených nároků na závlahu.
Z výše uvedených důvodů by samosprávy při údržbě veřejné zeleně (a podobně samozřejmě i odpovědní vlastníci na svých pozemcích) měly jednoznačně vyhodnocovat aktuální stav a funkce jednotlivých ploch a péči o zeleň tomu vhodně přizpůsobit. Např. v méně zatížených částech parků, v oddělovacích pásech zeleně atp. zavádět extenzivní, druhově bohatší trávníky.
Pouhé omezení intenzity sečení není vždy vhodným krokem
Samotné omezení intenzity sečení trávníků přitom nemusí být dostatečným nebo vždy vhodným krokem. Aby extenzívní péče o travnaté plochy měla skutečně pozitivní dopad, je nezbytné splnit určité podmínky:
- volba vhodného místa a správné technologie i termínů údržby
- nakládání s posečenou hmotou - např. běžně prováděné mulčování nelze u extenzívně udržovaných porostů doporučit, neboť tím dochází k hromadění obtížně rozložitelné hmoty a degradaci porostů.
Určitý návod na vhodnou péči může poskytnout Standard péče o přírodu a krajinu „Krajinné trávníky“, dostupný na stránkách Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Přirozené obohacení travního porostu v závislosti na způsobu údržby může být dosti zdlouhavé. Některé porosty mohou na snížení frekvence seče reagovat naopak negativně co do druhového složení, a to šířením několika agresivních druhů (často třtiny křovištní, různých druhů šťovíku nebo jitrocelu) na úkor ostatních bylin a plocha pak může v rozporu s původním záměrem působit zanedbaně a navíc být zdrojem nežádoucích plevelů, vč. invazních rostlin.
Je proto třeba zvážit, zda porost od základu neobnovit speciální druhově obohacenou směsí s vyváženým poměrem trav a bylin, kdy je možné se cíleně vyhnout druhům problematickým např. z hlediska produkce alergenů.
Přizvěte na radu odborníka
Veškeré okolnosti založení a péče o druhově bohaté „květnaté“ porosty proto doporučujeme konzultovat v konkrétních případech s odborníkem.
Domníváme se, že i v sídlech je dostatečný prostor pro rozmanitou péče o zeleň a podporu širokého spektra jejích funkcí. V tomto ohledu vítáme aktivity obcí, měst i soukromých vlastníků, kdy jsou unifikované travní porosty v intravilánu nahrazovány druhově bohatými porosty, o které je pak náležitě pečováno. V konečném důsledku takové plochy bohatě naplňují i požadavky estetické, jak dokládá řada příkladů z tuzemska i zahraničí.
Foto: trávníky, ilustrační/ redakce archiv
Komentáře