Nejprve ale dovolte, abych naše město představil. 23 tisícový Krnov leží na hranicích s Polskem přibližně 20 kilometrů od Opavy v podhůří Jeseníků. Město zažilo dramatický rozvoj na přelomu 19. a 20. století. Patřilo mezi jedno z předních míst textilní výroby v Rakousku-Uhersku. Dochovala se řada technických památek, vil úspěšných továrníků a krásných staveb slavného architekta Leopolda Bauera, místního rodáka. Protože nepatříme mezi nejžhavější turistické destinace ČR, návštěvníci bývají půvabem Krnova příjemně zaskočeni.
Mezi dochovalé stavby řadíme továrnu na sukna Alois Larisch a synové. Textilní výroba zde zůstala zachována i po válce. Karnola patřila mezi největší zaměstnavatele v regionu, než po revoluci zkrachovala. To nejcennější, co se dochovalo, byl jedinečný soubor technického zařízení dezinatury – vzorkovny.
Začátek tohoto tisíciletí byl ve znamení velkých projektů financovaných z evropských fondů. A tak i Krnov snil o velkém nadregionálním muzeu textilnictví a varhanářství. V roce 2007 rozsáhlý areál koupil, o dva roky později představil architektonickou studii a další rok se stal národní kulturní památkou. Vše gradovalo v roce 2017 schválením 95 miliónové dotace IROP.
Na konci tohoto roku však areál zachvátil požár, který založili dva čtrnáctiletí chlapci. Shořelo to nejcennější – vybavení dezinatury. Město naději na vznik muzea nevzdalo a pokračovalo v přípravách. Jak plynul čas, dramaticky rostla i spoluúčast a nad záměrem se začaly vznášet pochyby. Ty letos v únoru vygradovaly. Velké dotace jsme se vzdali.
Příčin byla celá řada a velkou roli samozřejmě sehrál požár. Za klíčový problém však považuji dotace jako takové. Často vás nutí připravovat projekty příliš rychle, v nedostatečné kvalitě (protože nemáte čas), účelově (optimální řešení kroutíte tak, aby vyhovělo dotaci) a s menším elánem (protože vás zatěžuje administrativa).
Starostou jsem rok a čtvrt, mohl bych přípravu svést na své předchůdce. Neudělám to. Na projektu tvrdě pracoval tým lidí, jak nejlépe uměl.
Většina kolegů starostů a starostek dobře zná projekty, které se takovým způsobem „roubovaly“ na zisk dotace, až se vytrácel jejich původní smysl, pokud vůbec nějaký byl. Hlavním pozitivním motorem každého člověka je jeho vnitřní motivace. Platí to i o městech a obcích. V tom obrovském dotačním rybníku se však snadno stane, že jejich představitelé přestanou přemýšlet o tom, co jejich město opravdu potřebuje. Místo toho realizují projekty, na které dostanou dotace.
Na naší radnici jsme si takové myšlení zakázali. Připravujeme vše, co považujeme za smysluplné v provedení a načasování, jaké sami uznáme za vhodné. Až pak se rozhlížíme, zda bychom si nepomohli financováním odjinud. O řadu dotačních zdrojů tak přijdeme, přesto to považuji za efektivní způsob řízení města.
Krnov má svou bohatou historii, krásu, ale také sudetské stigma odsunu původních obyvatel. Trpíme odlivem mladých lidí, patříme mezi ekonomicky slabší části země. Potřebujeme investovat do rozvoje. Pokud bychom měli k dispozici jednu miliardu od zázračného investora, bez problémů bychom ji utratili.
Podpora strukturálně postižených regionů přitom může být jednoduchá. Seškrtat všechny selektivní programy podpory a zavést solidární příspěvek v rámci rozpočtového určení daní. Dejme obcím více peněz do rozpočtových příjmů. Místní samosprávy dobře ví, jak a za co je utratit. Jen už prosím žádné dotace.
A co bude s národní kulturní památkou Karnola? Strach o ni nemám. Nadšenci už chystají skromnější, ale o to kvalitnější verzi muzea. Chceme také revitalizovat okolní prostranství a areál více otevřít lidem. Některé budovy si na své využití budou muset ještě počkat. Protože vedu město, ve kterém každým rokem ožívá občanská společnost, spolky a komunity, jsem přesvědčen, že nebudeme čekat dlouho.
Foto: ilustrační Krnov radnice/ Wikimedia
Zdroj: SMO ČR
Komentáře