Česká komunální energetika vstupuje do nové éry. Po letech, kdy byl rozvoj fotovoltaiky doménou především rodinných domů, se těžiště zájmu i dotační podpory přesouvá k obcím a městům. Díky novým legislativním rámcům pro sdílení elektřiny a rekordním alokacím v dotačních titulech se otevírá cesta k reálným úsporám veřejných rozpočtů a posílení energetické nezávislosti regionů.
Bod zlomu pro veřejný sektor
Zatímco rezidenční trh (rodinné domy) zaznamenal v uplynulém roce pokles o téměř 30 %, sektor veřejných a obecních instalací vykazuje opačný trend. Obce začínají chápat fotovoltaiku nikoliv jako doplněk, ale jako strategickou investici.
Dnes už máme v Česku přes 240 tisíc domácností s vlastním zdrojem, které jsou lépe chráněny proti výkyvům cen. Cílem státu i asociací je nyní tento benefit přenést na úroveň obcí. Jan Krčmář, výkonný ředitel Solární asociace, dodává: „Transformace sektoru směrem k bytovým domům a veřejným budovám byla v minulosti brzděna administrativou. To se nyní mění. Potenciál pro instalace na školách, úřadech či technických službách je v ČR stále obrovský a nevyužitý.“
Sdílení elektřiny jako realita
Klíčovým tématem pro rok 2026 je komunitní energetika. Aktuálně otevřené výzvy z Modernizačního fondu (zejména výzva RES+ č. 4 s alokací 1 miliarda Kč) cílí právě na projekty, které umožňují sdílení elektrické energie v rámci energetických společenství.
Tato výzva je unikátní tím, že umožňuje obcím instalovat zdroje bez ohledu na vlastnictví budov a koordinovat spotřebu v celém katastru. Pro malé obce do 3 000 obyvatel jsou navíc připraveny specifické výhodnější podmínky, kde je alokace aktuálně vyčerpána zhruba ze dvou třetin, což stále nabízí prostor pro nové žadatele.
Dotace „Teď, nebo nikdy“
Podle Petra Valdmana, ředitele Státního fondu životního prostředí ČR, prochází dotační portfolio ozdravným procesem: „U velkých projektů sledujeme, že uvolněné prostředky po neúspěšných žadatelích můžeme obratem nabídnout těm, kteří jsou připraveni k realizaci. Pro řadu projektů obcí i firem je letošní rok rokem "teď, nebo nikdy" – buď prokážou realizaci a získají ex-post výplatu dotace, nebo uvolní místo dalším.“
Pro obce je důležité, že státní podpora se už neomezuje jen na samotné panely. Standardem se stává kombinace s akumulací. Aktuálně je zhruba 90 % všech nových žádostí podáváno s bateriovým úložištěm, což obcím umožňuje využívat vlastní energii i v době špiček nebo při nepříznivém počasí.
Pozor na „kobercové žádosti“ a technické limity
I přes optimistický výhled naráží sektor na technické bariéry. Distribuční síť je zahlcena rekordním objemem žádostí o připojení akumulace (celkem 170 GW). Jan Fousek, předseda představenstva Solární asociace a výkonný ředitel AKU-BAT, varuje obce před spekulativními postupy. „Až 65 % žádostí v síti tvoří tzv. kobercové žádosti, které často generují spekulanti automatizovanými systémy. Pro obce je zásadní mít projekty skvěle připravené a konzultované s odborníky, aby v tomto přetlaku uspěly.“
Agrofotovoltaika - šance pro venkov
Novinkou, která zrovna startuje, je agrofotovoltaika. Ta otevírá prostor pro spolupráci obcí se zemědělci. Díky nové legislativě (vyhláška 463/2025) lze instalovat panely na zemědělské půdě bez jejího vyjmutí z fondu. To je příležitost pro venkovské oblasti, jak skloubit produkci potravin s výrobou zelené energie a stabilizací místních sítí.
Rok 2026 bude tedy rokem stabilizace a profesionalizace. Pro obce to znamená konec „divokých dotací“ a začátek promyšleného plánování energetické flexibility. Klíčem k úspěchu bude využití poradenství a nových modelů sdílení, které Lex OZE 3 a dotační programy Modernizačního fondu konečně umožňují v plném rozsahu.
Komentáře