Nejvýznamnějším producentem potravinového odpadu jsou právě domácnosti. Plýtvání potravinami zbytečně spotřebovává zdroje jak při jejich výrobě, tak i při následné likvidaci. Tu navíc doprovází produkce CO2. Uvážená a přiměřená spotřeba se příznivě projeví v rovině enviromentální, ekonomické i sociální.
Příčiny plýtvání
- Znehodnocení potraviny v průběhu uskladnění
- Překročení data minimální použitelnosti
- Překročení data minimální trvanlivosti
- Neodpovídající kvalita koupené potraviny
- Velké množství navařeného jídla
- Potravina mi nechutná
- Velká úroda vlastní produkce, kterou není možné zpracovat
- Nepřitažlivý vzhled potraviny
- Velké balení nakupované potraviny
- Poškozený obal
- Znehodnocení potraviny ještě před jejím uskladněním
„Pokud domácnost před nákupem kontroluje zásoby, tak méně plýtvá.“
Nákupní chování
Více než polovina domácností:
- kontroluje stav zásob před nákupem
- nakupuje podle připraveného seznamu
- nespatřuje obtíže v plánování nákupu a přípravy jídla
- neupřednostňuje nákupy velkých balení potravin
Plýtvání potravin roste s:
- častěji prováděnými většími nákupy (500 a více Kč)
- vyšší měsíčních příjmů
- počtem členů domácnosti
- Staticky významný rozdíl je mezi generacemi
"Průměrný Čech vyhodí jednu třetinu nakoupeného jídla do odpadu."
Odhad množství vyplýtvaných potravin
- Průměrně za domácnost za týden – 0,57 kg
- Průměrně za osobu za týden – 0,24 kg
- Průměrně za osobu za rok – 12,27 kg
Možnosti omezení plýtvání potravinami
Zdroj: Projekt zaměřený na snížení „Plýtvání potravinami“ - TAČR č. TL02000092
Projekt je spolufinancován Technologickou agenturou ČR v rámci programu Éta. Je plánován na 36 měsíců, od 1.6.2019 do 31.5.2022. Účastníci projektu: Mendelova univerzita v Brně - Provozně ekonomická fakulta, SAKO Brno, a.s., GREEN Solution s.r.o.
Komentáře