Reklama

9. 5. 2019  |  Odpady  |  Autor: Martina Jandusová

Dětské pleny jsou vyrobeny z nejkvalitnějších plastů. Existuje firma, co z nich dokáže získat dále využitelný recyklát

Každoročně se do směsného komunálního odpadu vyhodí celkem 187 miliard plenek, ale na rozdíl od lahví, plechovek nebo papíru se jen těžko recyklují. Vozí se především na skládky. Kvůli jejich složení je ve spalovnách odebírají jen ve velmi malém množství.

Jednorázové pleny zabírají suverénně nejvíc místa v černých popelnicích rodin s malými dětmi. Během svého přebalovacího věku dítě spotřebuje až 5 000 kusů těchto plen, které zpravidla končí na skládkách. V Česku život jsou používány od devadesátých let, a od té doby také zatěžují životní prostředí. 

Problémem není jen obrovské množství plenek, ale také fakt, že se skládají z mnoha různých materiálů. V jednorázové dětské plence je ukryta propustná fólie, nasákavé vložky, nepropustné fólie k ochraně prádla, lepicí pásky nebo suchý zip a gumičky. Na výrobu jedné pleny je zapotřebí velké množství surovin, které lze po použití jen těžko zpracovat a tak tyto materiály končívají na již zmíněné skládce, kde se podle některých studií rozloží asi až za 500 let.

Fater, italská firma sídlící v Pescaře, se ovšem domnívá, že dokáže tento problém vyřešit a využít plast a další materiály z dětských plenek. V italském městě Treviso byl otevřen zkušební závod, který podporuje největší světový výrobce plen Procter & Gamble a italská zdravotnická skupina Angelini Group. Jejich technologie recykluje použité absorpční hygienické výrobky a vytváří nové výrobky a materiály.

Plenky jsou vyrobeny z nejkvalitnějších plastů a my jsme ukázali, že je možné je recyklovat tak, abychom z nich získaly vysoce kvalitní recyklát,“ říká Marcello Somma, ředitel výzkumu, vývoje a rozvoje společnosti Fater. Cílem společnosti P&G je recyklovat absorpční hygienické výrobky jako jsou pleny, inkontinenční vložky a hygienické výrobky pro ženy, přičemž má v plánu, že do roku 2030 bude tato recyklační praxe fungovat v 10 městech po celém světě.

 

Zbylou část článku najdete na Průmyslové ekologii zde

 

Zdroj: Martina Jandusová/ Průmyslová ekologie

Foto: ilustrační/ Pixabay

 

 



 

 

Máte dotazy či připomínky?

Pište nám,

vaše názory nás zajímají.

Tento portál tvoříme společně.


 




 

© Ekologie v praxi, z.s. Autorská práva jsou vyhrazena a vykonává je vydavatel

ZPĚT NA SEZNAM