Reklama

17. 10. 2019  |  Publicistika  |  Autor: Pavel Mohrmann

Co vede starosty obcí v Olomouckém kraji ke vstupu do akciové společnosti?

Existuje mnoho obav ke vstupu do akciové společnosti Servisní společnost odpady Olomouckého kraje a.s., která se v regionu snaží spojit síly co největšího množství obcí a měst a řešit své odpady za rozumné ceny, v intencích zákona a navíc co nejšetrněji k životnímu prostředí.

Stále existují překážky, které obcím a městům nedávají odvahu vstoupit. Většina těchto obav není opodstatněných, ale jsou. Přes to, se stále více obcí hlásí ke vstupu, či již mají vstup do „akciovky“ za sebou. Některých z nich jsme se zeptali: Co vedlo vaší obec ke vstupu do akciové společnosti?

 

Radek Vincour, starosta města Uničov

Zcela jednoduše proto, že jiná „nabídka“ neexistuje. Semknutí obcí a měst do jedné akciové společnosti ukazuje možnost a posléze i řešení. V současné době se čeká na reakce jednotlivých zastupitelstev, zda této nabídky využijí. Základ ovšem zůstane na lidech. Žádné rozhodnutí nesmí být spojeno s demotivací třídění odpadu. Bohužel v tomto směru máme co dohánět.

 

Michal Obrusník, starosta města Konice

Odpověď na Vaší otázku není jednoduchá. Město Konice se rozhodlo vstoupit do akciové společnosti s vírou v promyšlený postup Olomouckého kraje. Pokud bych měl vyhodnotit hlavní klady a zápory v otázce vstupu do a.s., pak plusem je skutečnost, že město Konice, jako obec s rozšířenou působností, bude mít členství v představenstvu i dozorčí radě společnosti. Jako mínus vnímám skutečnost, že vstupujeme do společnosti, která má návrh řešení likvidace směsného komunálního odpadu (dále SKO) pouze do úrovně překladišť.

Nicméně, v otázce tohoto záporu vnímám selhání úlohy státu, tedy vlády a odpovědných ministerstev, neboť považuji za naprosto nezbytné, aby stát vstoupil do této problematiky nejen svým legislativním příkazem zákazu skládkování, ale především, aby začal plnit úlohu koordinátora v naplánování rozmístění spaloven, či jiných technologií k likvidaci SKO a vyčlenil finanční prostředky na vybudování těchto technologií. Pokud takto neučiní a nevstoupí do vyjednávání o vhodných lokalitách, pak se obávám, že vybudování sítě „spaloven“ je výrazně ohroženo.

Další neřešenou otázkou je, zda mají tyto technologické provozy skutečně budovat soukromí investoři, a tedy zejména zahraniční investoři, nebo zda obdobně jako v případě likvidace splaškových vod neumožní stát svou finanční podporou budování těchto provozů sdružením obcí a měst, které jsou ze zákona za likvidaci SKO odpovědny. Pak může mít akciová společnost obcí v Olomouckém kraji velmi významnou roli.

Závěr je však jednoznačný, ve svých názorech se mohu částečně mýlit, ale pevně si stojím za tím, že je ale nezbytné, aby do této důležité hry o nastavení systému likvidace odpadů vstoupil stát.

 

Foto: ilustrační/ archiv redakce

 

© Ekologie v praxi, z.s. Autorská práva jsou vyhrazena a vykonává je vydavatel

ZPĚT NA SEZNAM

PARTNEŘI