Poradna_obrazek_canva.png
Katalog odpadů

Co se povedlo a co by dnes udělali jinak? Vítězové Adapterra Awards 2026 sdíleli své zkušenosti

| zdroj: Adapterra Awards0

jancickal-landscape-5541337_640
zdroj: pixabay

Sedm oceněných projektů, sedm různých cest, jak se přizpůsobit změně klimatu. Vítězové letošního ročníku soutěže Adapterra Awards představili během webináře programu Adapterra Nadace Partnerství své zkušenosti s realizací i následnou péčí o projekty. Mluvili o spolupráci s obcemi, zapojení veřejnosti, jednání se zemědělci i technologiích, které se v praxi osvědčily. Nevynechali ani problémy, se kterými se museli vypořádat.

Co se mohou ostatní naučit od vítězů Adapterra Awards?

Školní zahrada v Červené Vodě učí děti hospodařit s vodou i chovat včely

Projekt Klimaticky odolná školní zahrada v Červené Vodě vyhrál kategorii Sídla. Ředitel školy Luděk Bílý představil zahradu, která postupně vzniká od roku 2018. Najdeme v ní jezírka, skleník, zahradní učebnu, hmyzí hotel, meteostanici i mobilní včelín se dvěma včelstvy. Děti se podílejí na pěstování zeleniny a bylinek pro školní kuchyni a zkoušejí si také celý proces získávání medu.

Škola zachytává dešťovku do zásobníku a využívá ji k zalévání. Žáci se také účastní projektových dnů věnovaných místním potokům, mokřadům a vodním ekosystémům. Zajímavé je také propojení školy s obcí. Fotovoltaická elektrárna na střeše vyrábí elektřinu, která se sdílí například domovu pro seniory. Díky tomu nachází využití o víkendech, kdy je spotřeba školy nižší.

Podle Bílého je nejlepší známkou úspěchu zahrady její intenzivní využívání. „Já jsem vždycky pro to, že se pozná, jak hodně se to používá, tím, jak se to opotřebovává,“ poznamenal ředitel. Například poškozený chodník nedávno sami opravili žáci deváté třídy. Škola nyní uvažuje o rozšíření venkovních výukových prostor, protože jedna zahradní učebna už kapacitně nestačí.

V Kujavách vysazují stromy společně. Pomáhají stovky dobrovolníků

Obec na Novojičínsku se rozhodla obnovovat krajinu poznamenanou desetiletími intenzivního zemědělství a její projekt Zelené Kujavy: cesty, aleje a tůně získal Cenu sympatie. Starosta Michal Dresler zavzpomínal na výsadbu Aleje svobody v roce 2023, kdy na sázení 125 stromů přišlo více než 400 dobrovolníků. Stromy dostaly cedulky se jmény jednotlivých rodin, což mohlo přispět k mimořádnému zájmu místních. „Já jsem z toho byl úplně naměkko. Dodneška z toho všichni žijeme,“ vzpomínal Dresler.

V následujících letech přibyly další výsadby a zapojili se také soukromí vlastníci pozemků. Vznikla například sousedská alej s 96 stromy nebo soukromý remíz s přibližně 580 sazenicemi. Složitější byla spolupráce se zemědělci. Obec se snaží zabránit rozorávání obnovených cest a do pachtovních smluv zavedla protierozní podmínky. Při jejich nastavování pomáhali odborníci z programu Živá půda a Moravskoslezského kraje. Právě odbornou podporu považuje Dresler za jeden z hlavních předpokladů úspěchu. Zemědělce obec pozvala ke společnému jednání, představila jim plánovaná opatření a vysvětlila jejich význam. Dodržování podmínek nyní každoročně kontroluje ve spolupráci s Živou půdou.

Z rozestavěného supermarketu vzniklo zelené firemní sídlo

Původně rozestavěné obchodní centrum se proměnilo v energeticky úspornou budovu společnosti Czech Games Edition a projekt zvítězil v kategorii Budovy. Architekt Tomáš Horalík popsal, jak se podařilo původní stavbu přizpůsobit novému využití. Museli zachovat její základní objem, což znamenalo prostorová omezení. Současně ale získali možnost vytvořit velký společný prostor a propojit interiér s okolní zahradou. Budova využívá tepelná čerpadla země–voda, podlahové vytápění, stropní chlazení, fotovoltaiku a zachytávání dešťové vody. Součástí projektu je také jedlá zahrada a zelená fasáda.

Právě s fasádou však byly podle Horalíka největší problémy. Živé rostliny jsou závislé na pravidelném zavlažování a při poruše systému mohou rychle odumřít. „Stačí, když tam prostě týden neteče voda, celý ten koš vám odumře a musí se vyměnit,“ upozornil. Systém se nakonec podařilo zprovoznit tak, aby fungoval spolehlivě. Architekt přesto doporučuje věnovat mimořádnou pozornost jeho provedení a následné údržbě. Naopak tepelná čerpadla a kombinaci vytápění s chlazením hodnotí velmi pozitivně. Při jejich provozu se využívá i výhoda střídání odběru tepla ze země v zimě a jeho předávání zpět v létě.

MetroFarm ukazuje, že farmařit lze i uprostřed Prahy

Pěstování vlastní zeleniny, chov zvířat a společná práce na zahradě. To všechno nabízí projekt MetroFarm, držitel Ceny Prahy. Spolek provozuje tři městské farmy v Jinonicích, Letňanech a na Císařském ostrově. Nejnovější farma v Letňanech se rozvíjí na ploše 23 hektarů. Podle předsedy spolku Štěpána Říhy se do aktivit zapojují různé skupiny lidí. Někteří si pronajímají vlastní záhony nebo políčka, další přicházejí jako dobrovolníci a pomáhají s pěstováním na větších produkčních plochách. Jiní se věnují chovu zvířat. Významnou součástí projektu je sdílení zkušeností mezi členy. Lidé si vzájemně radí s pěstováním a inspirují se při práci na společných pozemcích.

Zajímavou zkušenost přineslo fungování zahrad bez souvislého oplocení. Přestože jsou některé lokality nedaleko stanic metra, vážnější problémy s vandalismem se podle Říhy nepotvrdily. Pomáhá především pravidelná přítomnost členů a dobrovolníků. A co by poradil zájemcům o založení podobného projektu? „Hlavně nebát se začít a nebát se začít i s menší plochou a postupně rozšiřovat,“ doporučil Říha.

Ve Vinařích obnovují krajinu už čtvrt století

Projekt Obnova krajiny ve Vinařích, vítěz kategorie Krajina, ukazuje, jak dlouhodobá práce může proměnit rozsáhlé zemědělské pozemky v pestrou krajinnou mozaiku. Rodina Jany Sehnalové začala s obnovou krajiny v roce 2001, díky ní vznikaly remízky, tůně, sady, louky i biopásy. Jedním z hlavních důvodů byly opakované problémy s přívalovou vodou a splavováním půdy do obce – a od té doby už k zaplavování spodní části vesnice vodou a bahnem z polí nedošlo.

Zpočátku rodina obnovovala obecní cesty a zakládala remízky na pozemcích vlastníků, kteří s tím souhlasili. Později začala půdu postupně vykupovat nebo směňovat. Velkou výzvou zůstává následná péče. Sehnalová otevřeně mluvila o poškozování výsadeb zemědělskou technikou i krádežích sazenic. „Původně jsme na stromcích nechávali cedulky, abychom věděli, kterým odrůdám se u nás lépe daří, kterým hůře. Ono to pak vlastně působilo trošku jako zahradnictví,“ popsala Sehnalová jednu z nepříjemných zkušeností, kdy si někteří odnášeli mladé stromky i s ochrannými prvky a zavlažovacími vaky. Před Vánoci dokonce Sehnalovi několik let nakupovali vánoční stromky a rozdávali je preventivně obyvatelům vesnice, aby nevyřezávali mladé stromky z výsadeb.

V Mikulově pomohla vytrvalost dobrovolníků i spolupráce s městem

Další ukázkou postupné obnovy krajiny je projekt Proměna zemědělské krajiny u Mikulova, oceněný Cenou českého příhraničí. Botanička a členka Okrašlovacího spolku Mikulov Helena Chytrá popsala začátky projektu v roce 2018, kdy skupina dobrovolníků vysadila alej ke stému výročí republiky a založila první květnatý pás. Pro další rozvoj bylo zásadní získat podporu města. Přestože Mikulov měl dokončené komplexní pozemkové úpravy a vhodné obecní pozemky, některé z nich byly propachtované zemědělcům.

Přesvědčit tehdejší vedení města, aby pozemky poskytlo pro nové výsadby, trvalo v jednom případě přibližně půl roku. „Už jsme měli lidi, už jsme měli objednané mandloně a pořád jsme ještě museli pracovat na tom, aby nám nakonec pan starosta vyhověl,“ vzpomínala Chytrá. Starosta měl obavy především z toho, kdo se bude o nově založené krajinné prvky starat. Když však spolek prokázal, že následnou péči zvládá, spolupráce se postupně zlepšovala. Velkou podporu projektu vyjadřuje také veřejnost. Letos se spolku podařilo během dvou měsíců vybrat ve veřejné sbírce téměř 800 tisíc korun na nákup pole o rozloze 1,5 hektaru.

Záchranářské základny šetří energii a zlepšují pracovní podmínky

Posledním představeným projektem byly Záchranářské základny budoucnosti, oceněné Cenou odpovědné energetiky. Jihomoravský kraj vybudoval šest moderních výjezdových základen záchranářů v pasivním energetickém standardu. Budovy využívají tepelná čerpadla s geotermálními vrty, fotovoltaiku a sdílení vyrobené elektřiny. Luboš Věrný, vedoucí oddělení realizace investic krajského úřadu, přiblížil, že myšlenka na energeticky úsporné řešení vznikla přímo mezi pracovníky připravujícími investice. Zajímavá byla také cesta k financování, dotace se podařilo získat až těsně před dokončením některých staveb.

Kraj nyní každoročně vyhodnocuje spotřebu energie a data podle Věrného potvrzují úspory díky výrobě vlastní energie, kvalitnímu zateplení i rekuperaci. Záchranáři oceňují také kvalitnější pracovní prostředí a příjemné vnitřní klima v létě i zimě. „Za nás se osvědčila intenzivní komunikace s provozovatelem, tedy přímo se záchranáři, kteří budovy denně využívají,“ zdůraznil Věrný. Při realizaci bylo totiž nutné sladit prostorové požadavky záchranářů s umístěním energetických technologií. Některé úpravy se řešily ještě během samotné výstavby.

Komentáře

  1. Tento článek zatím ještě nikdo neokomentoval.

Okomentovat

Partneři

Vodárenství
Sovak
Zdravá města
Envipur
Wasten
JRK
Ecobat
Teplárna ČB
EkoWATT
Solární asociace
AKU-BAT
I-tec
SmVaK Ostrava
Energie AG
Den malých obcí
Denios
PSAS
Rema
K-tech Komunální technika
EKO-KOM
ČEVAK
Povodí Vltavy
Nevajgluj
ZEVO Písek
Logo SKS
Meva
Bert
SRVO
Nadace Partnerství
Adapterra Awards
ORGREZ