Reklama

12. 3. 2019  |  Odpady  |  Autor: Hana Tomášková

Co patří na kompost a jak ho správně založit?

V našem první dílu o kompostování se podíváme na to, jak správně založit domácí kompost a jak se o něj následně starat.

Co je kompost?

Kompostování je biologická metoda využívání bioodpadu (BRO), kterou se za kontrolovaných podmínek aerobních procesů (tj. za přístupu vzduchu) a činností mikroorganismů přeměňuje bioodpad (BRO) na kompost.

Jak ho založit?

Důležitou roli při kompostování hraje surovinová skladba, především poměr uhlíku a dusíku v kompostováném bioodpadu. Zatímco měkký a vlhký zelený odpad (například tráva, zbytky ovoce a zeleniny, ) je bohatý na dusík (N), suchý hnědý odpad (nadrobno nasekané nebo nadrcené větve z prořezávky stromů a keřů, dřevní štěpka, hobliny, dřevnaté stonky květin apod.) obsahuje hodně uhlíku (C).

Dospodu kompostu patří hrubší a vzdušný materiál, který umožní provzdušnění kompostu a odtok přebytečné vody. Pak přidáme vlhký zelený odpad a vrstvy dále střídáme.

Nejvhodnější je použít co nejpestřejší složení kompostovaného materiálu a materiály navzájem promíchat. Vlhký zelený se suchým, porézní s méně propustným, starší hnědý dřevnatý materiál s čerstvým zeleným.

Nelze kompostovat pouze jednu složku materiálu – např. jen větve nebo jen samotnou trávu. Tím zamezíme i hnilobě a zápachu.

Co patří na kompost?

  • zbytky ovoce a zeleniny (včetně citrusových plodů)
  • kávové a čajové zbytky
  • zbytky pečiva
  • skořápky z vajíček a ořechů
  • lepenka, papírové kapesníky, ubrousky, na malé kousky rozstříhané kartonové krabice – jedná se o skvělý suchý hnědý odpad bohatý na uhlík
  • podestýlka domácích býložravých zvířat
  • posekaná tráva, listí, větvičky
  • plevele, zbytky zeleniny
  • piliny, hobliny, kůra
  • popel ze dřeva
  • trus býložravých hospodářských zvířat
  • peří, chlupy, vlasy

Tipy a vychytávky

Před kompostováním listů je vhodné projet je na podzim sekačkou bez zásobníku. Takto posekané listí nechte přes zimu pod sněhem a na jaře ho můžete postupně začít přidávat do kompostu. Dobré je namíchat listy s dusíkatými materiály (tráva, kuchyňský bioodpad, hnůj).

Abychom zamezili klíčivosti plevelů, necháme je před kompostováním zkvasit v nádobě s vodou. Skvělým tipem je zavést si v kuchyni koš na bioodpad s kompostovatelnými sáčky. Po naplnění je pouze přenesete na kompost. K rychlejšímu nastartování tlení můžeme přimíchat zralý kompost, případně chlévský hnůj.

Kusy odpadu přidávané na kompost by neměly být větší než dlaň - čím jemnější odpad budeme kompostovat, tím rychleji se bude přeměňovat na humus. Přidáním zeminy se organická hmota naváže na jílovité materiály.

Jak se o kompost starat?

Přibližně jednou za měsíc se vyplatí kompost kvůli provzdušnění promíchat. Pravidelně kontrolujeme správnou vlhkost. To zjistíme tak, že vezmeme hrst kompostu do ruky. Pokud z materiálu vytiskneme pouze několik kapek - je vše v pořádku. Pokud je příliš vlhký, přidáme do něj vrstvu uhlíkatých látek. Je-li velmi suchý, přidáme vrstvu dusíkatých látek.

Čerstvý kompost získáme za 2 - 6 měsíců, vyzrálý kompost za 6 - 12 měsíců. Vyzrálý kompost má hnědou až tmavohnědou barvu, co nejjemnější strukturu, nezapáchá, naopak voní jako lesní půda.

V dalším dílu o kompostování se zaměříme na kompostování bioodpadu v bytech.

 

Foto: ilustrační Pixabay

© Ekologie v praxi, z.s. Autorská práva jsou vyhrazena a vykonává je vydavatel

ZPĚT NA SEZNAM