Energetický regulační úřad zveřejnil 2. dubna k veřejnému konzultačnímu procesu Desetiletý plán rozvoje přenosové soustavy České republiky 2019 – 2028.
Dokument mimo jiné obsahuje tzv. strategický investiční plán (SIP), který představuje souhrn jednotlivých investičních akcí vycházejících ze současných znalostí existujících a očekávaných žádostí o připojení, nezbytné obnovy rozvoden a vedení a také vlastní rozvojové akce ČEPS, a.s.
Dle uvedeného dokumentu patří mezi hlavní vlivy určující SIP očekávaný rozvoj zdrojové základny, rozvoj spotřeby a transformačních vazeb PS/DS, zahraniční spolupráce a propojení s ostatními přenosovými soustavami EU, obnova vedení a stanic PS, náhrada sítě 220 kV soustavou 400 kV a kompenzace jalového výkonu.
„Celý SIP vzhledem k dlouhému plánovacímu období čelí řadě nejistot z hlediska budoucího vývoje v časových posunech realizací akcí a tím i plánovaných finančních prostředků. Na základě expertního odhadu byly všechny akce rozděleny do pravděpodobnostních kategorií zohledňujících právě tyto nejistoty a tím byl vyjádřen nejpravděpodobnější dlouhodobý finanční objem investičních prostředků nezbytných v časovém horizontu 2019 až 2028,“ uvádí ČEPS v dokumentu.
Celkem by se finanční objem investičních prostředků měl podle zveřejněného dokumentu pohybovat ročně mezi 3,2 a 5,7 mld. Kč a za období 2019 až 2028 dosáhnout 46 mld. Kč.
Nejvýznamnější složku (25,1 mld. Kč) tvoří rozvojové projekty zahrnující jak rozvoj nezbytný pro připojení zákazníků k PS, tak vlastní rozvoj nutný pro zajištění spolehlivého a bezpečného provozu přenosové soustavy. Významnou součástí investičního plánu je obnova rozvoden a vedení, kde celkový předpokládaný objem investičních prostředků dosahuje 11,7 mld. Kč.
„V současné době je rozvoj přenosové soustavy vyvolaný připojením zákazníků k PS nejkritičtější oblastí. Jedná se totiž o záměry s nejvyššími objemy vynakládaných investičních prostředků a zároveň záměry přímo závislé na realizaci investice samotným zákazníkem, tedy záměry s velkou mírou nejistoty s ohledem na dodržení smluveného termínu realizace a jejího rozsahu,“ dodává ČEPS.
Očekávaný úbytek instalovaného výkonu konvenčních zdrojů
ČEPS, a.s. v dokumentu uvádí , že predikce vývoje instalovaného výkonu v elektrizační soustavě ČR je v současné době velmi obtížná, vzhledem k nejistotám vyvolaným deformací trhu s elektřinou či plánovaným zaváděním kapacitních mechanismů napříč EU, které v případě nevhodného a nekoordinovaného zavedení mohou ještě více narušit funkci trhu.
Pro stanovení předpokladů v oblasti střednědobého výhledu provozu zdrojů proto ČEPS provedla dotazníkové šetření zahrnující všechny tepelné a vodní elektrárny s instalovaným výkonem nad 10 MW. Celkově se jednalo o instalovaný výkon 18,6 GW, tedy 84 % zdrojového mixu v ČR.
„Z dotazníkového šetření a z evidovaných úplných žádostí o připojení k PS vyplývá, že v současnosti neprobíhá příprava žádného nového systémového zdroje, který by mohl být do ES ČR připojen ve výhledu roku 2030. Veškerý rozvoj zdrojové základny lze tedy předpokládat pouze na úrovni decentrálních zdrojů, případně zdrojů obnovitelných vyvedených do PS,“ uvádí ČEPS.
Mezi lety 2019 a 2026 očekává ČEPS pokles instalovaného výkonu konvenčních zdrojů o 4 GW.
Očekávaný růst spotřeby elektřiny
V oblasti spotřeby elektřiny v elektrizační soustavě ČR modeluje ČEPS očekávaný vývoj ve dvou scénářích, přičemž oba předpokládají nárůst netto spotřeby elektřiny.
Scénář A předpokládá nárůst tuzemské netto spotřeby elektřiny ze zhruba 61 TWh v roce 2017 na necelých 72 TWh v roce 2030. Konzervativnější scénář B předpokládá nárůst na zhruba 69 TWh.
Komentáře