Diskuze se zúčastnili Radek Chobot z Arrivy, Roman Holý za EIT Urban Mobility, Andrea Ćirlićová z Ernst& Young, Zuzana Weissová z Mastercard, Aleš Stejskal, Koordinátor ODIS a Rostislav Dušek za Certicon.
Konsorcium Mobilus
Evropský inovační a technologický institut (EIT) vybral konsorcium Mobilus jako vítěznou Inovační komunitu (KIC) zabývající se problematikou dopravy a městské mobility. „Jednalo se spíše s většími městy, od Istanbulu až po Helmond v Holandsku,“ říká o projektu Roman Holý, „„Těch výzev je celá řada, my je řešíme ve spolupráci s městy. Naším partnerem je Praha, jednáme s Děčínem. Jsme evropský projekt, takže administrativa není malá, spolupráce je tedy spíše pro větší města.“
Konsorcium se skládá z více jak 48 partnerů: 13 měst, 17 průmyslových partnerů, 18 univerzit a výzkumných center z celé Evropy i mimo ni. Praha je partnerem konsorcia spolu s městy Amsterdam, Barcelona, Copenhagen, Eindhoven, Hamburg, Helmond, Helsinky, Istanbul, Milán, Mnichov, Stockholm a Tel Aviv. „Já bych rád viděl digitalizaci i v menších městech,“ připomíná význam digitalizace Roman Holý.
Mobilita musí být multimodální, přátelská a motivující
„Podle mě jde o kombinaci myšlenek, vidím posun v tom, co chytrá města jsou. Je to o aplikaci určitých principů. Ty spojuje více aspektů,“ říká Andrea Ćirlićová. Důležitá je dlouhodobá strategie. Do té je třeba zahrnout zlepšování kvality lokálního ovzduší, efektivnější využívání zdrojů, a to i ve formě veřejného prostranství – aby byla využívána pro potřeby lidí, pro komunitní život.
„Města mají zájem na tom, aby lidé byly zdravější, měly lepší fyzickou kondici. To se dá naplánovat,“ uvádí Andrea Ćirlićová a doplňuje: „Mobilita by měla být multimodální. Přístupový bod nebude jen jeden, ale pro jednoho člověka to bude znamenat jeden přístupový bod. Mobilita musí být přátelská a motivující. Nelze změnit věci ze dne na den, ale postupně. Je důležité mít vizi.“
Data, spolupráce a komunikace
Zuzana Weissová vidí jako klíčové 3 oblasti, a to je práce s daty, spolupráce se segmenty ve městě i partnery a komunikace. „Pokud máte data o občanech, můžete na jejich základě dále plánovat strategie města,“ vysvětluje Zuzana Weissová, „Města a partneři se musí naučit komunikovat s občany a správně je edukovat.“
Veřejná doprava jako hlavní prvek městské dopravy
„Z pohledu provozovatele městské dopravy to má jasné cíle. Veřejná doprava by měla být hlavním prvkem městské dopravy, to je hlavní cíl,“ říká Radek Chobot. Dopravce řeší otázky, jak vytvořit energeticky udržitelný systém dopravy. To se prolíná do jeho dílčích strategií, včetně například změny způsobu platebních metod pro cestující.
Lidé nesmí vnímat veřejnou dopravu jako tzv. „socku“
Koordinátor ODIS spravuje Integrovaný dopravní systém Moravskoslezského kraje ODIS. ODISka je jediným vzájemně uznávaným elektronickým platebním prostředkem u dopravců zajišťujících veřejnou osobní dopravu v rámci Integrovaného dopravního systému Moravskoslezského kraje ODIS. Vývoj možností jejího využívání sahá do roku 2011.
„Máme k dispozici celou řadu nových poznatků a technologií a to dá v praxi docela zabrat,“ uvádí Aleš Stejskal, „My se snažíme jako organizátor naplňovat potřebu redukce individuální dopravy a naším úkolem je motivovat cestující, aby používali dopravu veřejnou.“
Je nutné změnit náhled veřejnosti na využívání hromadné dopravy. Lidé by ji neměli vnímat jako doposud, tedy jako tzv. „socku“. Důležitá je osvěta a začít je třeba již u dětí. „Šestým rokem provozujeme upravený autobus, navštěvujeme školy a dětem formou interaktivní rozpravy objasňujeme ekologický aspekt veřejné dopravy,“ říká Aleš Stejskal.
Důležitý je také rozvoj plateb kartami, a to nejen platebními ale i dopravními. „Nyní se snažíme karty nově využívat, propojit je se studentskými kartami a využívat pro stravování, kopírování apod.,“ informuje Aleš Stejskal, „Klíčové je využívání platební karty k chytrému placení, tzv. systém „přilož a jeď“.“ Cestující nemusí dopředu studovat detaily tarifů. Výpočet jízdného se dělá následně druhý den a využívá se nejlepší ceny, která je k dispozici. Jde o kopírování modelu z Londýna. Možné je také zastropování ceny jízdenky v některých městech. „To jsou cesty praktické, kterými se snažíme činit veřejnou dopravu pro cestující atraktivnější,“ uzavírá Aleš Stejskal.
Data, to jsou informace jak dál do budoucnosti
Rostislav Dušek upozorňuje na význam dat v městské mobilitě a jejím zlepšování. „Ukazujeme analýzu, kterou chceme přispět k mobilitě,“ říká Rostislav Dušek, „Jak se doprava změnila, to musíme ověřit. Nabízíme městům projekty, které vedou k tomu, že starostové získávají přehled, jak doprava funguje. Mizí dohady, my jsme schopni data dát i menším obcím, aby s nimi mohly nakládat.“
Proč lidé nevyužívají sdílenou dopravu a MHD
Naplnění tohoto cíle zatím brání tyto aspekty, jak konstatuje Aleš Stejskal: „K důvodům, proč občané nevyužívají hromadnou dopravu, patří zejména cestovní rychlost. To je velmi významná věc pro občany, cena za dopravu se pohybuje až na 2. - 3.místě. Rychlost a pohodlí jsou klíčové.“
„Jde o kombinaci všech faktorů,“ říká Andrea Ćirlićová, „Je třeba dát městské dopravě určitou prestiž a jít osobním příkladem, aby lidé viděli, že je to běžné, normální.“
„Karty vše nespasí, ale mohou být nástrojem, jak proces odbavení zrychlit,“ poukazuje na další faktor ve veřejné dopravě Zuzana Weissová, „Celá infrastruktura, postoj dopravního podniku nebo koordinátora, je třeba změnit. Kdo nemá zakoupené jízdné, se v řadě cizích zemí do dopravy nedostane. Kdyby se zavedla jiná kontrola při odbavení do prostředku, zamezí se tak i vstupu občanů, kteří zatěžují okolí.“ Další možností by bylo zavést časy, kdy na určitá místa bude mít přístup jen MHD.
„Z pohledu dopravce je pohled malinko jiný, protože my tu dopravu fyzicky jezdíme,“ oponuje Radek Chobot, „Legislativa je komplikovaná. Komunikuje se, ale změna trvá dlouho. Pokud chceme kvalitní systém veřejné dopravy, musíme do toho vložit peníze. Je třeba se posunout od otázky kolik to stojí ke kvalitě. Není to jen veřejná doprava, ale městská mobilita jako celek.“
Je otázka, jestli legislativní nastavení systému veřejné dopravy u nás takové změny umožňuje.
Další možná řešení
Lze se inspirovat také v zahraničí. Například v Budapešti je zpoplatněn vjezd automobilu do centra města, v Holandsku je normální jezdit na kole, v Barceloně uzavřou část čtvrti, kam auta nemají vjezd.
„Výhodou našeho projektu je, že nemusíme řešení vymýšlet, můžeme se poučit u měst, která už je mají,“ uvádí Roman Holý. Velkým problémem však je, že Praha nemá spojení z letiště vlakem nebo metrem, to je vnímáno jako velký nedostatek.
„Některé věci, které říkáme, možná zní utopisticky. Asi to nebude fungovat do deseti - patnácti let ideálně. Ale to by nám nemělo bránit v tom, abychom se tím směrem vydali,“ ukončuje debatu Andrea Ćirlićová.
Foto: Hana Tomášková
Zdroj: Panelová diskuze Městská mobilita zítřka/ Města budoucnosti 2019
Komentáře