Reklama

13. 11. 2019  |  Zpravodajství  |  Autor: Hana Tomášková   |  Zdroj: Štěpán Jakl, odbor odpadů MŽP.

Bude přijata vyhláška, která posune termín zpřísnění požadavků na upravení čistírenských kalů, které mají být použity na zemědělskou půdu

Původně se hovořilo o termínu od 1. ledna 2020, kdy již nebude možné na řadě ČOV využívat stávající cesty likvidace kalů. Mnoho dotčených subjektů a technologií však na změnu není připraveno.

Jak tuto situaci vyřeší Ministerstvo životního prostředí objasňuje Štěpán Jakl z odboru odpadů MŽP.

Uvedené zpřísnění vychází z vyhlášky č. 437/2016 Sb. V této vyhlášce byly nastaveny jednotné limity pro obsah patogenních mikroorganismů po úpravě (hygienizaci) v kalech používaných na zemědělské půdě. Předchozí vyhláška stanovovala dva limity, přičemž ten méně přísný limit pro kaly kategorie II splnil i neupravený kal. To, bohužel, vedlo k tomu, že většina ČOV v České republice vůbec nemá ve svém kalovém hospodářství technologii na hygienizaci kalů. Aby měly ČOV dostatečný prostor na nalezení řešení bylo ve vyhlášce nastaveno přechodné období pro uplatnění nového limitu do konce roku 2019.

S ohledem na informace, že většina čistíren nestihla vybudovat potřebné technologie, nebo nalézt jiný způsob nakládání s kaly než jejich používání na zemědělské půdě, byla připravena vyhláška, která ještě před koncem tohoto roku, prodlouží přechodné období do prosince roku 2022.

 

 

Jaké budou zejména pro malé obce ekonomicky únosné možnosti nakládání s kaly?

Nejdostupnějším řešením je kompostování kalů. V České republice je dostatečná kapacita kompostáren, jejichž provoz by mohl být přizpůsoben přijímání čistírenských kalů. Vyrobené komposty by měly být aplikovány na zemědělskou půdu.

Do budoucna bude nutné zvážit, jaký způsob nakládání s kaly z ČOV je nejvhodnější, a to s ohledem na další vývoj vědeckého poznání, zejména s ohledem na obsah doposud nesledovaných rizikových látek. V některých zemích je možnost používání kalů na zemědělské půdě omezována, případně alespoň kalů z velkých měst, které jsou více zatížené. V Německu například již platí nová legislativa, která zakazuje od roku 2032 aplikaci kalů z ČOV nad 50 000 EO na zemědělskou půdu, současně ukládá povinnost získávat z těchto kalů fosfor. Kaly z ČOV pod 50 000 EO se budou moci dále aplikovat na zemědělskou půdu. Rakousko zvažuje obdobné nastavení. Švýcarsko zakázalo aplikaci kalů na zemědělskou půdu úplně a zavedlo povinnost získávat z kalů fosfor. Kaly se aplikují na zemědělskou půdu například také ve Finsku (nejvíce kompostování), Švédsku a Dánsku.

Kaly z ČOV nepředstavují pouze rizika, ale jsou také zdrojem živin (zejména fosforu) a organické hmoty. Na problematiku kalů jejich přínosů, rizik a možné redukce těchto rizik se v současné době zaměřuje řada výzkumných projektů, které bude nezbytné po jejich dokončení vyhodnotit a vyvodit z nich doporučení pro praxi.

 

Foto: Petr Jarolímek

© Ekologie v praxi, z.s. Autorská práva jsou vyhrazena a vykonává je vydavatel

ZPĚT NA SEZNAM

PARTNEŘI