Ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO) připravená novela zákona o podporovaných zdrojích energie zavede tento nástroj i v Česku, vyřazuje však z této formy podpory fotovoltaické elektrárny (FVE).
„Výstavba větrníků naráží na odpor veřejnosti v daných lokalitách a již každoroční sucha mají negativní dopad na výkon zejména menších vodních elektráren. Zároveň stále častější slunečné dny zvyšují výrobu z fotovoltaiky i navzdory tomu, že co do objemu instalovaného výkonu u nás solární elektrárny stagnují,“ vysvětluje Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky ČR. „V českém kontextu proto fotovoltaika představuje velmi slibný druh OZE, jak uznává i samotné MPO. Jeho Národní klimaticko-energetický plán totiž počítá s tím, že se podíl FVE do roku 2030 přibližně zdvojnásobí.“
Ve znění schváleném koncem dubna vládou sází novela zákona 165/2012 Sb. na příplatky k tržní ceně elektřiny namísto garantované výkupní ceny. Tyto příplatky se v případě takzvaných Zelených bonusů budou orientovat dle referenční výkupní ceny stanovené Energetickým regulačním úřadem (ERÚ), anebo budou vysoutěženy v aukci dle podmínek stanovených MPO. Posledně jmenovaný nástroj ovšem bude uplatňován pouze pro podporu vodních elektráren o výkonu nad 1 MW a větrných elektráren o výkonu nad 6 MW či nejméně šesti turbínách. FVE jsou z aukcí zcela vyloučeny.
Přitom v Evropě byly prostřednictvím aukcí podpořeny FVE o úhrnném výkonu desítek GW. Jen ve Španělsku v minulém roce připojili FVE o vydraženém výkonu 4 GW, což je zhruba dvojnásobek celkové instalované kapacity FVE v Česku. Francie loni v jediné aukci podpořila výstavbu fotovoltaiky o 850 MW výkonu, přičemž aukcí se v zemi ponejvíce spojované s jádrem mohou účastnit nejen firmy, ale také společenství usilující o energetickou soběstačnost. Spolková republika v roce 2019 zorganizovala pět aukcí o celkovém objemu 1900 MW, v Chorvatsku nedávno vyhlásili dvě aukce o kapacitu 2265 MW a draží se také na Slovensku, v Maďarsku či v Polsku, u našich severních sousedů již od roku 2016.
„Smyslem aukcí je vyvolat konkurenční boj investorů o co nejnižší podporu pro jejich projekty. V Německu tak výrobní cena energie z fotovoltaiky od zavedení aukcí před pěti lety spadla na polovinu. Zamýšlená podoba aukcí v Česku však tento efekt výrazně omezí,“ doplňuje Jan Palaščák, šéf skupiny Amper. „Investoři spíše budou hledat cesty, jak se bez podpory obejít. Třeba formou takzvaných Power Purchase Agreement (PPA), což jsou dlouhodobé smlouvy mezi výrobci a spotřebiteli s garantovanou cenou.“
Podmínky aukcí upřesní až prováděcí nařízení, které vláda přijme do čtyř měsíců poté, co novela nabude právní moci. Jednou z klíčových otázek je například, zdali budou muset mít účastnící se projekty již vydané stavební povolení. Hrubý rámec je ale jasný: jednotlivá aukční kola bude vyhlašovat MPO, které také rozhodne o udělení nebo neudělení podpory. Ministerstvo seřadí dražitele podle výše jimi požadované podpory, a to sestupně od nejnižší. Instalované výkony nabídek se budou sčítat do té doby, než úhrn jejich instalovaného výkonu dosáhne celkové hodnoty, o kterou se soutěží. Nabídky, které v žebříčku skončí na zadních místech pod pomyslnou čarou označující naplnění soutěženého výkonu, v aukci neuspěly.
„Pokud se aukce v Česku reálně příliš nerozběhnou, budou přechodu na bezemisní energetiku dominovat individuální dotace, či dokonce individuální zákony, jako je tomu v případě ‚Lex Dukovany‘. Měli bychom jít opačnou cestou a maximálně prosazovat tržně konformní nástroje podpory snižování uhlíkové náročnosti, které umožní zapojení malých a středních podniků či energetických komunit. A to jsou především aukce a emisní povolenky,“ uzavírá Jan Palaščák.
Foto: ilustrační/ Pixabay
Komentáře