Odpadový Oskar jesoutěžhledající obce a města s nejlepšími výsledky a inovativními nápady v rámci nakládání s odpady.
Tento nepopulární úkol totiž v České republice dopadl právě na ty nejmenší samosprávní celky, což je v rámci Evropské unie neobvyklé.(1) Nad českými obcemi teď navíc visí blížící se termín přísné evropské legislativy. Od roku 2025 mají povinnost vytřídit 60 % komunálních odpadů. V tuto chvíli by podmínku nesplnilo zhruba 80 % obcí.
Skládky v České republice stále bobtnají i právě kvůli tomu, že v současnosti produkujeme výrazně více zbytkových komunálních odpadů oproti průměru Evropské unie (asi o 70 kg/ob/rok). Přestože vykazujeme vysokou úroveň třídění obalů,(2) máme nižší úroveň recyklace.
“Odpadový Oskar je soutěž důležitá především pro obce. Snažíme se najít ty, které přicházejí s novými způsoby, jak se s odpadem vypořádat - jak inspirovat své obyvatele, aby více třídili, správně třídili, lépe zužitkovávali to, co by běžně už dávno vyhodili nebo nejlépe, aby přemýšleli nad tím, jak odpad preventivně vůbec neprodukovat,”(3) prozradil Milan Havel, odborník Arniky na odpadové hospodářství. “Obcím se snažíme pomoci tím, že vymýšlíme různépříručky, jak postupovat, namátkově s nimi děláme rozbory popelnic, abychom si udělali obrázek o chování jejich obyvatel a touto soutěží je navíc úspěšně propojujeme,” doplnil.
Odpadový Oskar má dvě kategorie. V té první sdružení Arnika ocení obce s nejnižší produkcí směsného odpadu v roce 2021, ve druhé pak dobré výsledky i zajímavé nápady. V loňském roce si ocenění “dobré praxe” odnesl městys Okříšky. Obec má podprůměrnou produkci směsného odpadu i vysokou míru třídění, a to vše při průměrných nákladech na odpadové hospodářství.(4)
“Nejvíce se nyní zaměřujeme na bioodpady, v loňském roce jsme pro občany pořídili 170 zahradních kompostérů, abychom snížili množství bioodpadu v popelnicích. Trvale se snažíme šířit třídící osvětu prostřednictvím webu, facebooku a zpravodaje,” prozradil starosta Zdeněk Ryšavý, co stojí za výbornými výsledky městyse Okříšky. “Za důležité považujeme také aktivní členství ve Svazku obcí pro komunální služby a ve Sdružení obcí Vysočiny, kde řešíme Integrovaný systém nakládání s odpady Kraje Vysočina. Spolupráce měst a obcí je podle mne nezbytná,“ upřesnil.
Sdružení Arnika nyní začne se sběrem dat, její odborníci budou obce také navštěvovat, aby se o nových nápadech dozvěděli podrobnosti. Výsledky, spolu se slavnostním vyhlášením vítězů, chystá na září.
Své tipy může posílat každý na email milan.havel@arnika.org.
Například V Německu odpady řeší v rámci okresů, samostatně je systém nastaven jen v některých velkých městech. Platí zde za odpady zálohy (podobně jako za vodu), na konci roku jim přijde vyúčtování. V Rakousku mají obce povinnost vytvořit svazky obcí, které odpady řeší. V Polsku to je rozděleno také po správních jednotkách.
(2) Podle posledních dat z Eurostatu je ČR v recyklaci obalů v rámci EU zhruba na 5. místě, v recyklaci komunálních odpadů ale až na 19. místě.
(3) Náklady na odpadové hospodářství obcí byly v roce 2020 v průměru 1064 Kč/ob. Rozdíly jsou mezi obcemi – pohybují se cca v rozpětí 500 až 2000 Kč/ob.
(4) Velkou výzvou jsou kuchyňské odpady. V tuto chvíli běží pilotní projekty v Šumperku či Teplicích. Kuchyňských odpadů je v komunálních odpadu 50-80 kg/ob/rok. Asi 33 kg představují vyhozené potraviny. Řada obcí bioodpady sbírá, hlavní objem ale tvoří odpad ze zahrad (proto nám trochu roste produkce komunálních odpadů – evidujeme něco, co dřív nebylo). Kuchyňské odpady se mají začít sbírat povinně od roku 2024.
Komentáře